ČJA 2

100 kvítí (1358) — mapa s. 239

1    M         kitki

kvíťí (též 211, 212, kvjécjé 755, kfjećje 801)

ktka (kfjotka 832–834, 836, 84)

N          kvjeťini 644, 66, 79, 94

2                 Mapa zachycuje nářeční ekvivalenty kolektiva kvítí označujícího obecně množství nejrůznějších květin.
Na většině území se však zvláštní forma kolektiva nevyskytuje, kolektivní význam bývá vyjádřen plurálovou
formou (kytky, kvítka).

Mapované názvy představují diference v rovině lexikální (kytky × kvítí, kvítka) a slovotvorné (kvítí × kvít-
ka
). Pojmenování květiny, objevující se ojediněle vlivem spis. jazyka spíše v městské mluvě, mapováno nebylo.

3                 Na většině Čech je základním označením plurál kytky. Převládající mor. a slez. pojmenování kvítí se jako
archaismus uchovalo i v Čechách, a to souvisle v svč., částečně i v střč. oblasti. V záp. polovině Moravy (s jád-
rem na Třebíčsku) jsou běžné plurálové tvary kvítka, kterých se mnohdy užívá jako jediného pojmenování.
Porůznu se objevují i směrem na východ (většinou v dubletě s názvem kvítí). Odděleně pak vytváří název kvít-
ka
samostatný areál na Těšínsku a Jablunkovsku (v podobě kfjotka).

Městská mluva se neliší od venkovského okolí.


4    kvítí  stč. kvietie, Jg, SSJČ, SSJ kvietie — Kolektivum utvořené for-
mantem a změnou kvantity od květ, psl. *květ-.

 

kvítka  pl. od kvítko, srov. II-99 květina.

kytky  pl. od kytka, srov. II-99 květina.


5    kitki Po 1, Ju 1–3, 5, Ru 2–4 — kvíťí Ju 4–6, Ru 5

6    OLA 459