ČJA 2

98 vřes (1350) — mapa s. 237

1    M         vřes (řeš 160, vřis 828, vřos 831, 833, 834) — vřest — vřesk — vřez 129, 462 — břes (břas 240, 830) — břest
— břesk — břez — dřes 125, 130, 135, 443 — dřez 161 — řez 118, 119 — rez
m. 116, 117, 130

vřasa 113, 115, 117 — břasa (břesa 304) — březa 303 — dřasa 443 — řasa

vřesina 304, 755

březec (břizec 429) — dřezec 160

březek — dřezek 162

březovec 301, 302, 752, 753

březňik 105 (březňanka 815)

břešťán (břešťan 153, 154, břečťan 154, 235)

břešťák 158, 602 (břešťál 236, vřešťál 236)

reska 306

hňidavec (hindavec 610, 614, hәndavec 611, 614, hňedavec 463)

chrustavec (chrustlavec 419, chrupavec 408, truskavec 462)

súchotňík 748, 749, 828

súchotňica 739, 815 (súchotňí zelina 703, suchoťina 747)

čérná tráva 701, 724, 740

myší hora 705, 751

prašivec 516 (prašivči 620)

eryka (érika 119)

S          stříbrník 635

N          jíravec 519, dřevec 137

2                 Výzkum byl původně zaměřen na slovotvorné varianty od jména vřes, keříku s jehlicovitými listy a s fia-
lovými, pozdě v létě se rozvíjejícími kvítky (Calluna vulgaris). Ukázalo se však, že rozdíly slovotvorné není
možné sledovat bez přihlédnutí k četným hláskovým variantám zaznamenaným především u výchozí podoby
vřes/vřez (např. vřes × vřest × vřesk × vřez, břes × břest × břesk × břez). K hláskovým obměnám zde řadíme i slo-
va břest, břesk, dřez, řez a rez, i když se vyskytují i v jiných významech. Etymologická neprůhlednost slova vřes
vedla k tomu, že se jeho podoba měnila vlivem zvukově blízkých slov. Tyto hláskové změny se projevují také
v morfologických a slovotvorných variantách (vřasa, břasa, řasa, rezka, březek, březec, dřezek, břešťák). Pokud
jde o alternaci znělosti koncového -s/-z, nebyly diference vřes × vřez a břes × břez zachyceny už patrně v plné
míře. Lze předpokládat, že podoby se -z byly dříve hojnější, jak tomu nasvědčují např. odvozeniny březek a bře-
zec
, i když u nich nemůžeme vyloučit vliv slov bříza, případně březový. Většina variant zakončených na -z se na-
chází v oblasti, kde se znělá výslovnost alespoň ve zbytcích udržela dodnes.

Vedle hláskových, rodových a slovotvorných obměn slova vřes byly zaznamenány i jiné lexémy. Pokud se
objevují v dubletě s výrazem vřes, byly označovány za starší. Našemu výzkumu se již nepodařilo zachytit všech-
ny nář. názvy vřesu uváděné v KLA, je to např. ve slezských nář. vysoký, červený a perličkový mech, na Valašsku
dřevěník, železník a rváč, na jz. Moravě prašivá, vlčí, smradlavá a tvrdá tráva.

V některých místech nebylo nář. pojmenování vřesu zjištěno. Je to zvláště na jv. okraji Moravy a místy
i jinde. Vřes totiž neroste na úrodných půdách. Proto se u nás v nížinách rostlina nenachází a zapsaný název vřes
znali tam informátoři jen zprostředkovaně (hlavně vlivem školy).

3                 Na většině území se vyskytují hláskové, rodové a slovotvorné varianty substantiva vřes, jiné lexémy mají
jen malý rozsah.

Slovo vřes, které je současně i názvem spisovným, vytváří v Čechách dva areály, a to jeden menší mezi
Prahou a Roudnicí nad Labem a druhý větší ve střední části svč. nářeční oblasti. Dále byl zaznamenán téměř
na celé Moravě kromě členitého areálu rozprostírajícího se v střm. nář. oblasti, kde se mezi Šumperkem
a Brnem objevuje hlásková varianta břesk a v sousedství na východě s výběžkem na Kyjovsko na ni navazu-
je obměna břest. Varianta břesk byla zapsána též v Čechách na rozsáhlém území táhnoucím se od Nové Paky
až k Českým Budějovicím. Na ně se napojuje na Doudlebsku malý areál s podobou břes. Ostatní hláskové
varianty (vřest, vřesk, vřez, břez, dřes, dřez, řez a rez) se objevují rozptýleně převážně v severní polovině
Čech.

V jz. Čechách mezi Plzní, Příbramí a řekou Vltavou byla zaznamenána rodová varianta břasa, dále na se-
verovýchod a na Roudnicku její hlásková obměna řasa. S oběma podobami se setkáváme také v náchodském
úseku. V Čechách se vyskytují tři areály se slovotvornými variantami: V širším Podkrkonoší s přesahem na

 

Mladoboleslavsko je to obměna březek, v nejvýchodnější části Čech a na Novoměstsku březec a na východě střč.
nář. oblasti břešťán. Ostatní podoby byly zapsány řídce v různých místech zkoumaného území.

Z jiných nář. lexémů je nejhojnější hnidavec zachycený rozptýleně na území mezi Jindřichovým Hradcem
a Brnem, dále pak chrustavec severně od Tábora a jz. od Jihlavy, přejaté pojmenování eryka na Hlučínsku a na
Jablunkovsku. Větší výrazová pestrost se projevuje v severní části vm. nářeční oblasti. Vedle výrazů souchotník,
souchotnice se zde objevují také pojmenování dvojslovná černá tráva a myší hora.

Ve městech nebyl výzkum prováděn.

4    břasa  jen nář.; Kt břesa — Od břas příklonem k femininům vzoru
žena. Viz vřes. Jč. nář. změna -e- > -a-. Za původní bilabiální
w- je b-.

břes  jen nář. (stč. břěsen ‚srpen‘) — Od vřes, b- za původní bilabiál-
w-. Viz vřes.

břesk  v sled. významu jen nář.; Jg též břeskovec, SSJČ nář. — Od
břes, hlásková změna způsobená etymologickou neprůhled-
ností slova vřes, břes. Viz tam.

břest  v sled. významu jen nář. — Od břes, příklonem slova k jinému
názvu pro zvukovou podobnost (břest SSJČ zast. ‚jilm‘). Viz
vřes a břes.

břešťák  jen nář. — Od břest. Viz břest a vřes.

břešťan  jen nář. — Od břest, viz tam.

břez  jen nář. — Změna bilabiálního w- v b-. Z psl. *verzъ.

březa  jen nář. — Od břez změnou rodu. Viz břez.

březec, březek, březník  jen nář. — Od břez, viz tam.

březovec  v sled. významu jen nář.; Jg — Od nář. adj. březový ‚vřeso-
vý‘. Viz břez.

černá tráva  jako sousloví jen nář. — Motivace nejasná,

dřasa  jen nář. — Od nář. břasa. Spodobou artikulačního místa > .
Viz břasa.

dřes  jen nář. — Z nář. břes. Viz břes a dřasa.

dřez  v sled. významu jen nář. — Z nář. břez. Viz břez a dřasa.

dřezec, dřezek  jen nář. — Od dřez. Viz tam.

eryka  SSJČ erika kniž. — Přejato z něm.

hnidavec  jen nář. — Od hnida. Odvarem z vřesu se dříve umývaly
zavšivené vlasy.

chrustavec  v sled. významu jen nář.; Kt (ve stč. název pro jiné rost-
liny, SSJČ ‚truskavec, rdesno ptačí‘) — Od chrustat ‚chrupat,
praskat‘.


myší hora  jako sousloví jen nář. — Žertovné pojmenování, nář. výraz hora ve významu les.

prašivec  v sled. významu jen nář. (Kt názvy několika jiných rostlin)
— Od adj. prašivý, v nář. často ve významu ‚opovrhovaný‘
nebo ‚jedovatý‘.

rez  m. v sled. významu jen nář. — Hlásková změna nář. slova vřez
(popř. břez, dřez) způsobená etymologickou neprůhledností
slova. Příklon ke slovu zvukově podobnému. Viz vřez.

rezka  jen nář. — Od nář. rez ‚vřes‘. Přechod k žen. rodu.

řasa  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář. — Zánikem bilabiálního w-
ve slově vřasa. Změna -e- v -a- častá v již. Čechách prove-
dená v širším rozsahu.

řez  v sled. významu jen nář. — Zánikem počátečního v- ve vřez. Viz
tam.

souchotnice, souchotník  jen nář. — Od adj. souchotní. Vřes je léči-
vá rostlina. Dříve se patrně užívala v lidovém léčitelství
i k léčení tuberkulózy (souchotin).

stříbrník  v sled. významu jen nář. (Kt názvy jiných rostlin) — Od
adj. stříbrný. Motivace nejasná.

vřasa  jen nář.; Kt, SSJČ nář. — Od vřes přechodem k jinému rodu.
Změna -e- v -a- viz řasa.

vřes  Jg též vřas, SSJČ, SSJ vres, pol. wrzos, hluž. wrjós - Z psl.
*versъ.

vřesina  jen nář. - Od vřes.

vřesk  v sled. významu jen nář. — Hlásková změna způsobená ety-
mologickou neprůhledností slova vřes. Příklon ke zvukově
blízkému slovu.

vřest  jen nář. — Viz vřes, rez.

vřez  jen nář. — Z psl. *verzъ.

5    břest Ru 5 — eirika Po 1 — hajdekraut Po 1 — veronika Ru 3 — modráček (ml.) Ru 3

6    OLA 455

Om