ČJA 2

97 ostružina (1337) — mapa s. 235

1    M         (v)ostružina (ostružyňyna 805)

ostružánka (ostružunka 825–828)

ostřežňica 834, 84 (ostřyžlica 831, 835, 84, ostřyžňica 834)

stružina (též 108, 119, strožňa 637, 638)

černá (čérná) malina (č. malina 730, 746, č. malena 147, 503)

malina

čerňice (též čerňica 748)

čerňufka 834, 836

kupina (krupina 452)

medvjeďice (též medjeďice 245, též med(v)jeďina nedubl. 116)

S          béra 667, brumbera 818, bromberák 119

N          popelanka 812, 825, ožiňarka 816, olšofka 457, bejčí jahoda 241, píchavá malina 304

2                 Mapa sleduje zeměpisné rozložení nářečních názvů pro černé šťavnaté jedlé plody ostružiníku křovitého
(rod Rubus). Mapovány nejsou specifické názvy plodů zvláštních (zpravidla plazivých) druhů ostružiníku.
Obdobně jako u pojmenování pro borůvku (srov. II-96) je základním protikladem k názvu ostružina sousloví
černá malina. Někdy se užívá jen výrazu malina, tedy označení bez určujícího atributu. Druhotně rovněž vznik-
ly jednoslovné názvy černice a čerňuvka.

Ze slovotvorných variant jsou nejčastější podoby stružina, ostružánka a ostřežnice. Spisovné označení ost-
ružina
se uplatňuje stále více na úkor tradičních nářečních pojmenování, která se udržují většinou jen na malých
územích v řeči staré generace (reliktní kupina a medvědice).

3                 Mapa představuje bohaté lexikální členění, které patrně svědčí o roztržení původně souvislého makroare-
álu názvu černá malina v jižní části jazykového území průnikem substantiva ostružina (ze severu). V součas-
nosti se tedy základní pojmenování ostružina užívá po celých Čechách, kdežto na Moravě a ve Slezsku se obje-
vuje jen omezeně (vých. Brněnsko, Prostějovsko, Opavsko). Slovotvorná varianta stružina je doložena
z centrální podskupiny střm. nářečí, ostružánka z Frýdecka a Místecka a ostřežnice z přechodných nářečí česko-
polských. Areál názvu černá malina přesahuje z jzč. oblasti na Benešovsko. Další část původního makroareálu
tohoto sousloví pokrývá celou záp. Moravu včetně Znojemska a v podstatě celou vm. oblast s výběžky na
Holešovsko a do jižních okrajů slez. nářečí. O někdejším větším územním rozšíření svědčí rozptýlené výskyty
spojení černá malina (i výskyty eliptického jednoslovného názvu malina) mimo dnešní areály. Na mor. areál po-
jmenování černá malina navazuje na severu oblast označení černice s jádrem na Novoměstsku a Zábřežsku.
Pozoruhodný je archaismus kupina soustředěný v okrajovém mikroareálu na Třeboňsku. Na Příbramsku přetr-
vává ve starší vrstvě archaismus medvědice. Nespecifikované pojmenování malina je doloženo rozptýleně, ze-
jména na Břeclavsku.

Do mluvy měst proniká veskrze spis. označení ostružina.


4    béra, bromberák, brumbera  jen nář. — Hláskovým zjednodušením
a adaptací něm. Brombeere.

černá malina  jako sousloví jen nář; Jg, SSJ — Dvojslovné pojme-
nování se specifikujícím přívlastkem.

černice  jen nář.; stč. črnicě, Jg, SSJČ nář., SSJ černica — Od černý
nebo univerbizací sousloví černá malina.

čerňuvka  jen nář. — Viz černice.

kupina  jen nář.; Jg — Psl. *kǫpina asi ‚křovina‘, přenesením,

malina  v sled. významu jen nář. — Elipsa sousloví černá malina, viz
tam.

medvědice  v sled. významu jen nář.; stč. nedvědina, Jg černá ne-


dvědice. — Od medvěd (stč. ne-), motivace podle Mch vyplý-
vá z poznatku, že medvěd pojídá ostružiny, spíše však zde
jde o vliv němčiny, kde něm. název Beere byl vztažen ke slo-
vu Bär ‚medvěd‘. Je tu třeba počítat s jazykovou hrou a ko-
mikou.

ostružánka  jen nář. — Viz ostružina.

ostružina  SSJČ, Jg, SSJ — Z psl. *ostrǫga od ostrъ, -ina podle ma-
lina
.

ostřežnice  jen nář. — Od psl. *ostrǫga.

stružina  jen nář. — Od ostružina mylnou deprefixací.


5    vostružina Ju 4, 5 — černá malina Ju 3, Ru 2 — čérná malina Po 1 — modrá malina Ju 1 — malina Ju 1–3, Ru 2, 4 — malena Ru 5 — nedvjeďice
Ru 3 — vostružina ‚keř‘ Ru 4 — kupina ‚keř‘ Ju 2

6    MAGP 199, AJŚ 226, AJPP 291, AJK 121, SSA 3.110, OLA 435, 436, ALE 64, 65

Hl