ČJA 2

96 borůvka (1333a) — mapa s. 233

1    M         borúvka (berúfka 644) — boruka (beruka 137) — borofka (též 42, 43, též boroka 155)

borovňice

černá jahoda (čorna j. 801)

jahoda (jahútka 701)

čerňice (čerňička 111, 112)

brusinka (bruslenka 805, brusina 751–753)

hafera (hafjera 747)

hejprle 309, 310 (hojprle 310, 323)

skálinka 609, 624

S          žbánečka 635, špánka 636, střešínka 721

2                 Mapa sleduje rozšíření nářečního pojmenování plodů brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus). V někte-
rých oblastech se jako nář. ekvivalent k základnímu názvu borůvka užívá dvouslovné pojmenování černá jaho-
da
, v němž se odráží stav ve staré češtině, kdy slovo jahoda bylo nespecifikovaným označením bobulovitých
plodů různého druhu. Často není atribut černá obligatorní a uvádí se zvláště tehdy, není-li z kontextu zřejmé,
o jaký druh plodu jde. Tak vznikají protiklady černá jahoda × jahoda, černá jahoda × červená jahoda, jaho-
da
× červená jahoda. Někdy se sousloví černá jahoda také univerbizuje (černice, černička). Kromě toho se
v sledovaném významu užívá též názvu označujícího jinou bobulovitou lesní plodinu, a sice brusinka, skálinka.
Vyskytují se i názvy přejaté (hafera, hejprle).

3                 V nářeční vrstvě dosud výrazně vystupuje územní rozdíl dvojslovného výrazu černá jahoda, zahrnujícího
větší západní část Čech, a pojmenování borůvka, shodného se spis. jazykem, které je běžné téměř na celém úze-
mí. Dvojslovné označení se odděleně vyskytuje ještě na menším ostrově v centrálním úseku střm. nářečí. Uvnitř
západního areálu černá jahoda je paralelně doložen i jednoslovný název jahoda, na jeho okrajích (na
Manětínsku a Novopacku) se objevují i univerbizované podoby černice, černička. Na vých. Moravě se vyčleňu-
jí dvě menší oblasti, a to území přeneseného pojmenování brusinka (na sv. Uherskobrodsku) a přejatého výrazu
hafera (na Valašsku). Další přejatý výraz hejprle vytváří malý ostrůvek na jz. Klatovsku. Sporadický název ská-
linka
, obdobně motivovaný jako brusinka, se dokládá sz. od Moravského Krumlova.

Další diference se týkají slova borůvka. Vedle chodské slovotvorné varianty borovnice byly zapsány hlás-
kové obměny boruka (při svč. okraji) a borovka (v jv. Čechách s přesahem do jz. cípu Moravy).

Ve městech se užívá téměř bez výjimky spis. označení borůvka.


4    borovka  jen nář.; Jg, SSJ — Od adj. borový bez dloužení kmenové
samohl.

borovnice  jen nář.; Jg slc., SSJČ též barovnice, obě nář., SSJ borov-
nica
— Od borový, viz borůvka.

boruka  jen nář. — Z borůvka, bilabiálně vyslovované v splynulo
s následujícím u.

borůvka  Jg, SSJČ — Od borový, to k psl. *borъ ‚borový les‘.

brusinka  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚brusnice,
brusina‘).

černá jahoda  jako sousloví jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Slovní spojení,
slovo obecného významu (psl. *agoda ‚bobule‘, stč. ‚bobulo-
vitý plod různého druhu‘) specifikováno adjektivem.

černice  jen nář.; SSJČ nář. (Jg ‚ostružina‘) — Univerbizace spojení
černá jahoda.


hafera  jen nář.; Jg pl. hafery mor., SSJČ nář., SSJ hafira, hafura, ja-
fura
, vše nář. — Přejato ze sloven. hafira nebo možná i hafe-
ra
, to z maď. áfonya.

hejprle  jen nář. — Přejetím a adaptací něm. Heidelbeere; -le patrně
podle bobule.

jahoda  v sled. významu jen nář.; Jg — Elipsa sousloví černá jahoda
(srov. též II-95 jahoda), popř. zachování starého víceznačné-
ho pojmenování, viz černá jahoda.

skálinka  jen nář. — Od skála, přenesením nář. názvu pro brusinku.

střešínka  jen nář. — Přenesením nář. názvu pro třešni.

špánka  jen nář. — Metaforickým přenesením a hláskovou úpravou ze
džbánka, to od džbán.

žbánečka  jen nář. — Viz špánka, formální dem.


5    boruka Po 1 — jahoda Po 1

6    ASJ IV 44, MAGP 188, AJŚ 227, AJK 182, SSA 3.111, OLA 438, ALE 66

Hl