ČJA 2

94 šťavel (1349) — mapa s. 231

1    M         zaječí zelí — zajičí zelí (zajíčí z. 507, zajčí z. 673, 703, 748) — zajačí z.

ptačí zelí 464 (ptači z. 512)

zajynčo kapusta (zajunčo k. 831, 833)

zaječi salát 604, 624, 625, 652 — zajičí salát (z. sałát 745, zajíčí s. 511)

žabí salát 617

zaječi chlib 647 — zajičí chléb 632, 822 (zajiči chlyb 830, zajičí chlebíček 636)

zaječí pisk 608, 613 — zajiči pysk 672, 811

zajiči ščudłek

ščudłeček 803, 806

zaječí jetelinka (též zaječy ďeťelinka 721) — zajičí jetelinka (zaječi jetelenka 652)

zajičí jetelina 616, 656 (z. ďiťelyna 701)

zaječí jetel 723, 653 — zajičí j. 602, 611, 631

kyselá jetelinka 648, 666 (k. jetelina 713, 714)

jetelenka 650, 667 (jatilek 516)

ptačí víno

zajiči ščavlik 657 (žabi ščavlik 628, zajičí ščív 680, zajiči ščab 815, zajiči ščap 817, vraňí ščáb 747)

ščavel 605, 669, 670

S          zajičiňec 824 nedubl., zajičok 827, zajiči bochta 638 nedubl., zajičí kiselka 746 nedubl., zajunčkove liśći 831,
zverčija kapusta 755
nedubl., zajíčí melí 634 nedubl., lesňí melí 634 nedubl., ďivoká jatelenka 668 nedubl., ďi-
voké zelé 703, jarozelí 616

N          valdmajstr 618, zajiči řepka 824, královo zelí 715

2                 Zjišťovalo se nář. pojmenování pro šťavel kyselý (bot. rod Oxalis), drobnou bylinu nakyslé chuti s trojčet-
nými listy podobnými listům jetelovým, rostoucí pouze ve stinných jehličnatých lesích. Její nář. název nemohl
být tedy zapsán tam, kde lesy nejsou. Pronikání odborného názvu do nářečí je minimální patrně proto, že rostli-
na nepatří mezi druhy, se kterými se žáci seznamují na základní škole.

Mapuje se nářeční stav na Moravě. V Čechách se výzkum prováděl pouze ve vybraných obcích podle
opěrné sítě bodů a přinesl jen malé rozdíly v pojmenování (zaječí jetel × lesní jetel × jetýlek).

Naprostou většinu nář. pojmenování vytvářejí sousloví (adj. + subst.). Substantivní část je motivována buď
některými druhy potravin (zelí/kapusta, salát, víno, chléb, buchta) nebo podobností šťavelových listů s jetelem
(jetelinka/ščudlek). Jako přívlastek se uplatňuje adjektivum zaječí, méně často pak ptačí, žabí, vraní, kyselý, les-
a divoký. Malá skupina sporadických pojmenování je tvořena z nář. označení šťovíku (kyselost je společnou
vlastností šťavele i šťovíku) specifikovaných adj. odvozeným od názvu zvířat (zaječí kyselka, z. šťavlík, žabí štáv-
lík
, vraní šťáb). Adj. zaječí, ptačí, žabí apod. mají ve vztahu k substantivu depreciační charakter. V některých
případech není jisté, zda jde o skutečné pojmenování rostliny nebo zda je to jen aktuální popisné spojení (lesní
jetýlek
, divoká jetelinka aj).

Kromě rozdílů lexikálních sledujeme na mapě také rozdíly hláskové u adj. zaječí (zaječí × zajičí × zajačí).
Lexikální ekvivalenty slova jetel jsou probírány ve III. díle ČJA (viz III-108) a hláskové podoby slova zelí v oddíle věnovaném hláskosloví (viz V-44a).

3                 Zaječí zelí je nejběžnějším nář. pojmenováním šťavele na Moravě. Soustředěně se vyskytuje na dvou
územních celcích. Větší západní zabírá střed Moravy a sahá až na Novoměstsko, menší východní zahrnuje sev.

část vm. nář. oblasti a sousední již. úsek slezských nářečí. V návaznosti na nář. pojmenování zaječí zelí objevu-
je se v česko-polském přechodném pásu stejně motivované pojmenování zajinčá kapusta (‚zelí‘). Na sev.
Moravě s výběžkem ke Kroměříži a dále ke Kyjovu vytváří areál sousloví zaječí jetelinka. S ním se motivačně
shoduje nář. název zaječí ščudlek (‚jetel‘) v záp. Slezsku.

Na záp. Moravě mezi Jihlavou a Slavonicemi je mikroareál se souslovím ptačí víno, mezi Novým Městem
na Moravě a Moravským Krumlovem se nachází další malý areál s pojmenováním zaječí salát. Ostatní nář. názvy
mají jen velmi omezený výskyt: zaječí chléb na Hlučínsku a mezi Boskovicemi a Brnem, zaječí pysk ojediněle
na Znojemsku. Sousloví vzniklá specifikací nář. názvu šťovíku byla zaznamenána především na Frenštátsku.

4                 Uvádíme jen ta pojmenování, která jsou uvedena v excerpované literatuře. O souslovích vzniklých přenesením a specifikací nář. ná-
zvu šťovíku (zajičí kyselka, vraní šťáb, zaj. šťap, zaj. štív, zaj. šťavlík, žabí štavlík, viz zajiči jmelí a lesní jmelí II-117 šťovík). Hlásková dife-
rence u adj. zaječí × zajačí je odrazem různého rozsahu přehlásky a > e. Forma zajičí vznikla patrně analogicky podle zajíc, nelze však vy-
loučit ani pravidelný vývoj z přehlasovaného -á- (zajáčí > zajiečí > zajíčí) s oblastním krácením. Podoby s délkou (zajíčí) se uchovaly místy
v čm. přechodném pásu. Většina pojmenování vznikla přenesením názvů jiných rostlin a specifikací pomocí adjektiv, srov. odd. 2.

kyselá jetelinka  jako sousloví jen nář.; Jg kyselý dětel.

ščudleček  jen nář. — Přenesením dem. nář. názvu jetele (Jg ščudlina,
slez. a SSJČ ščudlek nář. ‚jetel‘), srov. kyselá jetelinka.

šťavel  Jg, SSJČ štável kyselý bot., SSJ štavel — Preslova přejímka
z ruštiny.

zajačí zelí  jen nář.; Bš zajačí zeľé val.

zaječí jetel  jako sousloví jen nář.; stč. zaječí dietěl, Jg též zaječí dě-
tel
.

zaječí salát  jen nář.; Jg mor.

zaječí zelí  jako sousloví jen nář. (SSJČ lid. název janovce nebo ji-
ných rostlin).


zajičí kyselka  jen nář.; SSJ kyslička (kyselka nář. ‚šťovík‘).

zajičí ščudlek  jen nář.; Kt ščudlek zaječí — Viz ščudleček.

zajičí šťavlík  jen nář.; stč. zaječí ščěvík, pol. szczawik zajęczy (štav-
lík
nář. ‚šťovík‘).

zajičí štív  jen nář.; Jg zaječí šťáv slc. (štív nář. ‚šťovík‘).

zajinčá kapusta  jako sousloví jen nář; SSJ zajačia kapusta (kapus-
ta
nář. ‚zelí‘).

zvěrčá kapusta  jen nář.; Bš zverčia kapusta ‚zaječí zelí‘ horň. —
(zverec nář. ‚zajíc‘ i ‚králík domácí‘, kapusta nář. ‚zelí‘).

5    jetelinka Ru 5 — jatelijka Ru 5 — zaječí jetílek Ju 1, 2 — zaječí jetel Ju 2, Ru 3 — kiselej jetílek Ju 3 — kiselej jetel Ju 3

6    AJPP 294

Om