ČJA 2

91 křemenáč (1342) — mapa s. 221

1    M         křemenáč (křemeňáč 217, 223, 225, 237, 436, 447)

křemeňák (křemenák 103–105, 113–115, 124, 128, 129, 131, 133, 144, 145, 153, 154, 219, 220,
245, 257, 434, 439, 501)

křemelák (křamelák 612, 613)

kameňák

kamenáč 644, 646

janek (janko 755)

kozák

kozár 438, 455, 456 (kojzár 459, 460, kouzár 453, kouzar 461)

červený kozák (též 601, červenej kojzár 459, 460, pravy kozak 802)

špičňík (též 407, 431, 462, špičák 307, 327, 433, též 407, 462)

březák (též 311, 336, 413, břízák 333, březňák 431, březlák 253, březovák 308, 322, též 319, 336, též bře-
zináč 319,
též podbřezák 106, též podbřízák 107)

vosikáč (vosekáč 106, 107)

osičák (osičjak 755, osikovec 741)

vosičňík 241, 242 (vosečňik 211, 212)

vosák 309 (vosovák 321, vosiňák 322)

podborovák 107, 211 (podborúfka 749, 750)

březovej hříbek 406 (b. hřejbek 454, jalofcovej hříbek 252, červenej h. 249, 433)

koloďej

červeňák (červenáč 313, červeňík 739, červenka 701, červinka 701)

modrák (modřák 738, 811, 72, modráč 408)

siňák 725, 726, 743 (synał 815)

cihlář 519, 520, 603 (cihlák 602)

turek 421, 723, 724

polok

havíř (horňík 250)

kovář 439, 440, 457 (kovařík 415, 419)

šlejfíř 301 (šlajfíř 302, šlajferák 303)

voják 237, 243, 325, 724, 740

pana 817 (panenka 747, paňička 816)

rutkup 205, 206, 208 (ritkup 207, rutchejtlik 202, rotoka 652)

S          bosňák 752

N          modrák 112, březňak 811, dubák 415, 438, chvoják 328, ívák 333, jałofčák 749, kolouch 417, zajičak 821, červenej kluk 448, ňemec
91

2                 Na rozdíl od pojmenování kozáka (II-90) jsou nářeční názvy pro blízce příbuzný křemenáč, tj. hřib s čer-
veně oranžovým kloboukem a s tuhým hnědě skvrnitým třeněm (bot. křemenáč osikový, Leccinum aurantia-
cum
), mnohem pestřejší. Týká se to zejména oblasti jz. Čech, tedy území, kde se pro příbuzného kozáka, s nímž
se názvy pro křemenáč často kříží a zaměňují, obvykle užívá výrazu špičník. Zde se v sledovaném významu
uplatňují různá paralelní pojmenování (např. kozák, špičník, březák, osikáč, koloděj). Kromě toho jsou však i čet-
né názvy, které se vážou jen na křemenáč. Zpravidla jde o jasně motivovaná pojmenování podle nápadné barvy
klobouku (červeňák, červený kozák, rutkup), podle modrající dužiny po řezu (modrák, siňák), podle tvrdosti du-
žiny (křemenáč, kameňák) a o různá označení metaforická, jejichž motivačním impulzem mohly vedle uvede-
ných vlastností (srov. např. cihlář, turek, bosňák, havíř, kovář) být i další charakteristické okolnosti jako nápad-
nost, robustnost, zavalitost nebo krásný vzhled houby (janek, voják, panna). V řadě případů působily různé
zdroje motivace paralelně, někdy už dnes není motivace průhledná (šlejfíř, polák).

Místy se tyto houby málo znají. V oblastech bez lesů (např. na již. Moravě) nářeční pojmenování přiroze-
ně nejsou.

3                 Pro nářeční pojmenování křemenáče jsou na většině území českého jazyka charakteristické velké areály
s poměrně ostře vymezenými oblastními názvy: střč. výraz křemenáč (odděleně též v jč. oblasti, zvl. na
Budějovicku) a jeho svč. varianta křemeňák (včetně podoby křemelák zvl. na Třebíčsku), mor. janek, slez. čer-
vený kozák
a označení polák na Těšínsku.

Naproti tomu oblast jzč. spolu s jz. cípem Moravy se vyznačuje pestrou mozaikou různě se prolínajících
paralelních pojmenování s převažujícími, ale územně málo vyhraněnými výrazy březák, špičník a kozák. Kromě
těchto frekventovaných pojmenování se zde vyskytují místy ještě další, často dubletní názvy, které pokračují
dále do středu a na východ Čech i na jejich ostatní okraje včetně čes.-mor. přechodu; odděleně se s nimi setká-
váme také ve vm. oblasti.

Některé z těchto názvů mají širší zeměpisné uplatnění. Tak např. téměř na všech zmíněných okrajových
úsecích shledáváme výraz červeňák, včetně přejaté formy rutkup (hlavně na szč. okraji), poměrně rozšířené, ale
málo územně vyhraněné až rozptýlené jsou výrazy modrák, voják, turek, koloděj (zč.) a březový hříbek (střč.
a jč.). Mnohá tato označení se soustřeďují do menších úseků, a jsou tedy regionálně příznaková, např. osikáč
(zvl. Táborsko) a varianty osičník (sev. Benešovsko a vých. Roudnicko), osák (Klatovsko) a osičák (střed. úsek
vm. nářečí), dále havíř (Příbramsko), šlejfíř (Chodsko), kovář (zvl. Jindřichohradecko), kameňák (Novoměst-
sko), kamenáč (Zábřežsko), cihlář (vých. Slavonicko), panna (Frenštátsko), siňák (zvl. Zlínsko).

Města mají ještě často výrazy shodné s venkovským okolím.

4    bosňák  v sled. významu jen nář. — Přenesením jména obyvatele
Bosny (podle červené čepice).

březák  v sled. významu jen nář. — Od březový, k bříza, nebo univer-
bizací sousloví březový hříbek.

březový hříbek  jako sousloví jen nář. — Slovní spojení k adj. březo-
(viz březák) a formální dem. hříbek.

cihlář  v sled. významu jen nář. — Od subst. cihla (podle barvy klobouku).

červeňák  v sled. významu jen nář. — Od červený nebo univerbizací
sousloví červený kozák, viz tam.


červený kozák  jen nář. — Sousloví z určujícího adj. červený (podle
barvy klobouku) a subst. kozák, viz tam.

havíř  v sled. významu jen nář. — Přenesením (podle červeného cho-
cholu slavnostní uniformy havíře, popř. i podle její tmavé
barvy).

janek  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu ‚hloupý
Honza‘ (snad podle nápadné neochranné barvy klobouku).

kamenáč  Jg, SSJČ — Od kámen (podle tvrdosti dužiny).

kameňák  (SSJČ ‚tvrdý hřib‘) — Viz kamenáč.

koloděj  v sled. významu jen nář.; stč. — Přenesené pojmenování příbuzné houby (Jg, SSJČ bot. ‚hřib koloděj‘).

kovář  v sled. významu jen nář. — Metaforické označení podle kováře (tmavá barva).

kozák  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování příbuz-
né houby (stč. kozák, Jg, SSJČ bot. ‚kozák březový‘).

kozár  v sled. významu jen nář. — Viz kozák.

křemelák  v sled. významu jen nář. — Od křemel zast. a nář. ‚křemen, kámen‘, viz křemenáč.

křemenáč  stč., Jg, SSJČ — Od křemen (podle tvrdosti dužiny).

křemeňák  Jg křemenák, SSJČ říd. — Viz křemenáč.

modrák  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ ‚houba na řezu modra-
jící, např. kovář n. koloděj‘, SSJ) — Od modrý, specifikací
slova se širším významem.

osák  jen nář. — od psl *osa ‚osika‘.

osičák  jen nář. — Viz osikáč.

osičník  jen nář. (SSJ též osikovec ‚kozák osikový‘) — Viz osikáč.

osikáč  jen nář. — Od osikový, k osika, nebo univerbizací z osikový
kozák
.

panna  v sled. významu jen nář. — Metaforické označení podle pan-
na
‚dívka‘ (podle krásného vzhledu).


podborovák  v sled. významu jen nář.; Jg podborovník (SSJČ bot.
‚suchohřib kožák‘) — Od podborový, tj. pod borovicemi ros-
toucí.

polák  v sled. významu jen nář. — Přenesením jména příslušníka ná-
roda, motivace nejasná.

rutkup  jen nář. — Pojmenování podle „červené hlavy“ houby, přeja-
to z něm.

siňák  v sled. významu jen nář. (Jg sinák mor. a slc. ‚modrák, kuřát-
ka‘, SSJČ sinák nář. ‚jedlý hřib na řezu modrající, modrák‘)
— Od siný ,modrý‘, specifikací slova se širším významem.

šlejfíř  v sled. významu jen nář. — Metaforické označení slovem pře-
jatým z něm. (SSJČ zast. ‚brusič‘), motivace nejasná.

špičník  v sled. významu jen nář. — Přenesené pojmenování příbuzné
houby (Jg, SSJČ lid. název pro kozáka).

turek  v sled. významu jen nář. — Přenesením jména příslušníka ná-
roda (podle červeného fezu).

voják  v sled. významu jen nář. — Přenesením (podle červené čepice,
popř. i podle hezkého vzhledu).

5    křemeňák Ju 1 — křemenák Po 1 — modrák Ju 2–4 — modřák Ju 4 — rútkopa Po 1 — rótkopa Po 1 — routkopa Po 1

6    —