ČJA 2

87 kapradí (1348) — mapa s. 215

1    M         kapraď f. — papraď 703, 747 — papráď 749 — paproť (papruć 834, papruč 835)

paprád m. 742, 753

kapra (kapraďi 603, kapřadžy 802, chabraďí 302, chamradí 302, kapraďoči 106) — kapráďí —
kapradlí — krapadlí 419, 428, 463, 465 — kapraťí (chaproći 830) — papraďí — papráďí (
též
paproďi 821, paprúdrjé 755) — papradlí — papráťí (paprući 831)

kapraďina — kapraťina 107, 624 — papraďina 732 — paproćina 832, 84 (papručina 836)

paprátka 705, 751, 809 (paprutka 825)

peračyna 749 (feračyna 749) — perečina 816, 817 — ferečina 828, 836 (ferečyna 834, ferec’ina 829, fereći-
na 833)

fereči 827 (ferenc’i 826)

čertovo péří (č. peří 623, 679, 680)

čerťí peří 678 (č. péřý 708, č. piro 660, 661)

S          haďi peřina 516, čertokrija 714, čertovo křídlo 638

N          prašivec 513

2                 Zjišťovaly se nář. ekvivalenty pro kapradí, tj. kapradinový porost. Vedle kolektiv tvořených formantem
(např. kapradí, ferečí) byly výzkumem zachyceny i výrazy, u nichž není pojetí kolektivnosti zcela jednoznač-
né. Jde především o pojmenování tvořená polyfunkčním sufixem -ina, který slouží jak k označení hromadných
jmen, zejména názvů porostů (míst), tak k označení jednotlivin (např. ferečina, perečina a snad i kapradina). My
je zde považujeme za kolektiva. Do mapování jsme zahrnuli i po formální stránce zřejmá singulárová označení
(např. paproť, paprátka); v určitém komunikačním kontextu mohou totiž i ona fungovat v jazyce jako názvy
označující soubor jednotlivin téhož druhu, v našem případě porost.

Mapován byl i výraz paprátka, který ve spisovném jazyce slouží k označení menšího druhu kapradin. Nář.
mluvčí (a podobně i ALJ) jej však uváděli zpravidla bez jakéhokoli významového zpřesnění, tedy jako plno-
hodnotný ekvivalent slova kapradí.

Z četných hláskoslovných rozdílů u výrazu kapradí a jeho slovotvorných variant se jako nejvýraznější jeví
zachování podob s původním náslovným (reduplikačním) pa- (např. paprádí, paproť, papradina), dále podob
s etymologicky náležitým -ť- (např. kapratí, kapratina, paprátí, paproť) a podob se zdlouženou samohláskou
v základu (kaprádí, paprádí, paprátí); všechny se uchovávají při okrajích zkoumaného území.

3                 Téměř celoúzemní pojmenování kapradí (s příslušnými hláskovými a slovotvornými variantami) doplňu-
jí regionalismy ferečina/perečina/ferečí a čertovo/čertí peří.

V Čechách spíš už jen na okrajích a odděleně na stř. Moravě byly zaznamenány podoby s původním ne-
znělým zakončením základu: kapratí, ojediněle kapratina. Na Táborsku a Jindřichohradecku byla zachycena va-
rianta kapradlí, na jč.-mor. pomezí forma krapadlí. Podoba kaprádí je doložena ze stř. pásu vm. nář. v návaz-
nosti na označení paprádí, paprátí (viz níže). Při okrajích střm. nář. a přilehlých úseků vm. nář. byl zapsán (často
nedubletně) výraz kapradina. Ekvivalent kapraď se vyskytuje roztroušeně na Moravě a ve Slezsku.

Z podob s původním náslovným pa- jsou nejrozšířenější formy paprádí (zhruba ve střední části vm. nář.)
a paprátí (v sev. úseku vm. nář. a ve středoopavském nář. typu). Ze záp. pošumavského okrajového úseku je dolože-
na podoba papradí, z Klatovska a Příbramska varianta papradlí. Podoby s pův. doplňuje ještě ekvivalent pap-
roť
, který byl zapsán na Hlučínsku a ve zkoumaných lokalitách v Polsku. Ve Slezsku a na již. Vsetínsku byl oje-
diněle zapsán výraz paprátka.

V jv. cípu Slezska je rozšířen výraz ferečina/perečina. Z téže oblasti se ojediněle dokládá forma ferečí.

Dvojslovná pojmenování čertovo peří, čertí peří jsou rozšířena na Vyškovsku, Holešovsku a Zlínsku.

V městské mluvě převažují výrazy shodné se spisovným jazykem, a to kapradí a často i kapradina.

4                 Vzhledem k tomu, že se v citovaných slovnících významy ‚kapradí‘, ‚kapraď‘ a ‚kapradina často vzájemně zaměňují, v oddíle 4 je
s v
ýjimkou SSJČ nesledujeme.

čertí peří  jako sousloví jen nář.; ALJ čertí péro Morava —
Dvojslovn
é pojmenování; viz čertovo peří.

čertokryje  jen nář. — Složenina. K významu viz čertovo peří.

čertovo křídlo  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování;
p
řenesené pojmenování křídlo specifikováno přívlastkem,
viz
čertovo peří.

čertovo peří  jako sousloví jen nář.; Jg čertovo řebro slc.; Kt
u Vset
ína, Kl čertovo rebro — Přenesením kolektiva peří na
z
ákladě podobnosti listů kapradí s perem a jeho specifikací
adjektivem. V pojmenov
ání se odráží pověra, že „čert květ
kaprad
í střeží, aby nikdo pomocí jeho pokladů jemu svěře-
n
ých nenalezl“ (V. Machek: Česká a slovenská jména rost-
lin, Praha 1954, s. 32).

ferečí  jen nář. — Viz ferečina.

ferečina  jen nář.; Bš, ALJ, K1 feračina — Podle Mch (vydání z r.
1957) z rum. ferigă ‚osladi
č‘ (= druh kapradiny).

hadí peřina  jako sousloví jen nář. — Substantivum peřina (to odvo-
zeno od peří snad analogicky podle kapradina; viz
čertovo
pe
ří) specifikováno adjektivem hadí, které je časté u názvů
rostlin.

kapraď  f. Jg kaprad m.; Kt též kaprad m., SSJČ ‚náš nejběžnější


druh kapradin (rod Dryopteris), SSJ správ. papraď“ —
Z p
ův. podoby základu *pord-/-t, který je dále nejasný, snad
praevropsk
ý (psl. *paportь); podle Holuba-Kopečného se
řadí asi k ide. kořeni *(s)per- (rostliny s listy křídlatými).
Izolovanost slova v jazyce byla p
říčinou disimilace redupli-
ka
ční slabiky pa- v ka-.

kapradí  Jg, SSJČ ‚kapradinový porost — Z kapraď formantem ;
viz tam.

kaprádí  jen nář. — Dloužením základové samohlásky v kolektivech
na *-ьje; viz kaprad
í.

kapradina  Kt kapradiny pl. f., SSJČ bot. kapradiny ‚třída kapraďo-
rost
ů (Polypodiopsia)‘ a kapradina ‚nekvetoucí lesní rostlina
se zpe
řenými, z oddenku vyrůstajícími listy nesoucími na
rubu v
ýtrusnice (rod Polystichum)‘, SSJ správ. papradina“ — Sufixem -ina z kapraď; viz tam.

kapradlí  jen nář. — Patrně příklonem k slovům podobně znějícím;
viz kaprad
í.

kapratí  jen nář.; stč. kapratie — Viz kapraď a kapradí.

kapratina  jen nář. — Viz kapraď a kapradina.

krapadlí  jen nář. — Přesmykem z kapradlí; viz tam.

paprád  m. jen nář.; Jg paprat m. zast., Kt paprať m., SSJČ paprut

m. slov., ALJ paprad m. Morava — Z kapraď f. přechodem
k mu
žskému rodu a dloužením základové samohlásky.

papraď  jen nář.; Kt též paprať, paprast, SSJ — Viz kapraď.

papráď  jen nář. — Dloužením základové samohlásky z papraď; viz
tam.

papradí  jen nář.; Jg zast., Bš kol., SSJ papradie — Viz kapradí.

paprádí  jen nář., ALJ paprání Morava, Břeclav, Podluží
Dlou
žením základové samohlásky v kolektivech na *-ьje; viz
paprad
í.

papradina  jen nář.; SSJ — Viz kapradina.

papradlí  jen nář. — Viz kapradlí.

paprátí  jen nář.; Kt paprutí Ostravsko, paprúdzie, Bš paprúdí, pa-
prudzjé
, obě horňácky, ALJ též paprúdje vm. — Viz paprádí
a kapra
ď.

paprátka  Bš paprádka kol., paprutka, papruška, ALJ paprátko,


papruška, u všech ‚kapradí‘, ALJ paprátka ‚kapraď‘, SSJ
papradka ‚druh kapradí‘, Kt papratka, SSJČ papratka,
u obou ‚kapradina s jemně členěnými listy (rod Athyrium)‘,
Jg mor., Kt paprotka, papradka, pol. paprotka, u všech ‚osla-
di
č‘.

paproť  jen nář.; Kt papruť, paproč slov., Bš paproč, Kl papruď, pol.
paproć f., hlu
ž. papróć, papróš, papruš Viz kapraď; podo-
ba s
-o- v návaznosti na polské jazykové území.

paprotina  jen nář.; Bš papratina — Z paproť (viz tam) sufixem -ina.

peračina  jen nář.; Kt slov., SSJČ slov. a nář. ‚kapraď‘, Bš též perač-
ka
, SSJ peráčina, Kl též perašina, obě ms. horňácky, val., fe-
račina
Vset
ín — Viz ferečina; podoby peračina a perečina
(viz tam) kontaminací s peří, popř. peřina (viz čertovo peří;
listy kaprad
í se podobají péru).

perečina  jen nář. — Viz ferečina a peračina.

5    kapraďí Ju 3, 7, Ru 2, 5 — kapraďi Ju 4 — kaproďi Po 1 — kapraťí Ju 3 — kapraťi Ju 1,2 — kapradlí Ru 3 — papraťi Ju 6

6    AJŚ 179, AJPP 296, SSA 3.125, OLA 454

Ši