ČJA 2

73 šiška (1311) — mapa s. 191

1    M         šiška (šíška 463) — šáška 130

šácha

šách

šúta (též 445, šútál 315)

krutka (krúta 435, krútalka 44)

krákorka

borka (též 410, borek 520)

baroše (beruše 645)

baroška 653

barocha 663, 664, 666

koza 519, 520, 604

S          béra 206

N          kouzál 306

2                 Na mapě jsou postiženy nář. rozdíly v pojmenováních pro šišku, tj. plodní útvar některých jehličnatých
stromů. Vedle lexikálních rozdílů byly zachyceny ještě diference slovotvorné (např. baruše × baruška), morfo-
logické (baruše × barucha), k nimž řadíme i rozdíly v rodě (šácha × šách), ojediněle i rozdíly hláskoslovné (šiš-
ka
× šáška).

Na většině území se užívá jednoho názvu pro všechny druhy šišek, výjimečně se názvy specifikují podle
druhu. Ty označujeme malou značkou.

3                 Název šiška, shodný se spis. jazykem, se vyskytuje na celém území Čech a Moravy. Výjimku tvoří zč.
okraj, kde se dokládá často nedubletně výraz šůta, a jz. Morava s nedubletním pojmenováním borka. V nejzá-

padnějším cípu Čech bylo vedle výrazu šůta zaznamenáno i pojmenování krákorka, jehož se však užívá jen pro
označení šišky borové. V Pootaví, na Prachaticku a ojediněle na Rakovnicku se borová šiška označuje slovem
krutka.

Z již. části centrálního úseku střm. nářečí je doložen název barucha nebo baruše. Ve vých. části svč. dia-
lektů bylo zjištěno označení šách, na již. Královéhradecku ve variantě ženského rodu šácha. Sporadický výraz
koza byl zapsán na Jemnicku.

Situace ve městech se shoduje s venkovským okolím.

4    barucha  jen nář., ALJ barócha — Od baruše, viz tam. Změnou mor-
fologické charakteristiky.

baruše  jen nář., ALJ baroša — Desufixací z baruška, viz tam.

baruška  jen nář., Bš ‚jedlová šiška‘ Letovice, ALJ baróška ‚borová
šiška‘ — Přenesením z nář. baruška ‚jehněda‘, to souvisí
s nář. baroš ‚beran‘ (podle podobnosti s beraní kůží). Srov.
II-219 kočičky.

béra  jen nář., Kt ‚šiška jedlových stromů‘ — Nejasné, snad přenese-
ním přejatého něm. Beere ‚plod‘.

borka  jen nář., Kt též borek, SSJČ nář., vše ‚borová šiška‘ — Od bor
‚borový les‘, nář. ‚borovice‘.

koza  v sled. významu jen nář. — Přenesením snad podle tvaru kozích
struků nebo kozích lalůčků na bradě.

krákorka  jen nář., Kt ‚borová šiška‘, SSJČ nář. ‚malá šiška‘ —
Nejasné.


krutka  jen nář., Jg krůtky i krutky, též krůta ‚borová i jedlová šiška‘,
SSJČ krutka dem., kruta, obě nář. — Dem. od kruta, ,šiška‘,
přenesením (stč. pokruta ‚pečivo z tuhého těsta‘, souvisí
s krutý ‚tuhý‘).

šách  Jg, SSJČ říd., zast. a nář. (též ‚jehněda‘ říd.) — Změnou rodu
z šácha, viz tam.

šácha  Kt, SSJČ zast. a nář., ALJ Jilemnice (SSJČ též ‚jehněda‘ říd.)
— Zhruběle k šáška, a to odsunutím domněle dem. sufixu
-ka, viz šiška.

šáška nář. — Hlásková obměna slova šiška.

šiška  Jg, SSJ, SSJČ, pol. szyszka, hluž. — Psl. *šišьka (pův. *šьka se
prodloužilo o reduplikační slabiku ši).

šůta  jen nář., Jg ‚smrková šiška‘, SSJČ též šuta nář., ALJ šuta ‚smr-
ková šiška‘ Velké Karlovice — Adaptací něm. Schote ‚lusk,
šešule‘.

5    šiška Ju 1–6, Ru 2, 3, 5 — šách, šácha Po 1

6    SSA 3.101, OLA 385, ALE 49

Mj