ČJA 2

66 ještěrka (1429) — mapa s. 175

1    M         ješťerka (ješčurka 802, ješčera 637) — ješčérka — (j)išťerka ((j)iščírka 719, jiščera 679, jiščer m. 625) — (j)íš-
ť
erka ((j)íščera 638, 729) — hiščerka 632, 633 (híšťerka 307, hiščera 634, haščúrka 733) — jaš-
čerka (
též 734, 750, jaščrka 824) — jaščérka (též 736) — jaščírka — jaščurka (též 750, jaščurek
801) — joščerka 827, 828 (joščirka 829)

ješčeřica 509 — jaščeřica 745, 755

haďí panenka

haďí aňička 406 (hadová a. 406, paňí ančička 324, ančička s kameňí 441)

S          ščírka 730, ščúrka 737 (obě nedubl.)

2                 Zjišťovala se nář. pojmenování pro ještěrku, tj. drobného evropského ještěra (Lacerta agilis).

Materiál přinesl kromě nepříliš výrazných diferencí lexikálních a slovotvorných (ještěrka × ještěřice) pře-
devším bohaté obměny hláskoslovné u pojmenování ještěrka – ty jsou soustředěny převážně na Moravě a ve
Slezsku (např. ještěrka × ješťérka × jištěrka × ištěrka × jaštěrka × joštěrka).

Rozdíl šťšč má zde menší rozsah, než jak ho zachycuje mapa PRO E1, podoby se -šť- jsou doloženy
z Jemnicka a ze sz. části centr. podskupiny střm. nář.

3                 Téměř na celém sledovaném území je běžné pojmenování ještěrka. Pouze na sv. okraji svč. nář. a na
Novopacku bylo zaznamenáno sousloví hadí panenka, dále se dokládají ojedinělé názvy paní ančička a ančič-
ka z kamení
z již. Klatovska a hadí anička ze Sedlčanska.

Mezi obměnami slova ještěrka nacházíme jedinou mapovanou slovotvornou variantu, a to ještěřice (za-
chycena ojediněle na Novoměstsku a Benešovsku), na jv. od Uherského Brodu v podobě jaštěřice.

Rozmanitější jsou varianty hláskoslovné. Nejrozšířenější je výraz (j)ištěrka zabírající větší část střm. nář.
(s variantou hištěrka na Boskovicku) a územně na něj navazující (j)íštěrka (v pruhu mezi Kyjovem a Vsetínem
a odděleně sv. od Mikulova; dokládá se též z celého chodského úseku a ze záp. Klatovska). Podoba se zdlouže-
nou kmenovou samohláskou ješťérka se vyskytuje porůznu a řídce téměř na celém území Moravy, souvislou ob-
last vytváří na vých. Valašsku (zde v podobě jašťérka). Formy s nepřehlasovaným ja- zabírají téměř celé Slezsko
a vých. úsek Valašska. Pro sv. polovinu Slezska je typická forma jašťurka, k níž se při horním toku Ostravice přimyká
malý úsek pojmenování joštěrka a ve střed. úseku Slezska jaštěrka.

Ve městech už všude převládá spis. podoba ještěrka.

4    hadí anička  jako sousloví jen nář. — Přenesením hypokoristika
k vlastnímu jménu Anna specifikovaného přívlastkem.

hadí panenka  jako sousloví jen nář.; Kt panenky hadové pl., SSJČ
nář., též hadová panenka nář. — Přenesením pojmenování pa-
nenka
specifikovaného adj. hadí.

hištěrka  jen nář.; Bš hiščerka záp. Morava — Podoba s protet. h-, viz
jištěrka.

jaštěrka  jen nář.; Jg též jaščerka slc., Kt též jaščurek u Opavy, Kl,
dluž. jašćor a jašćer (též ‚salamandr‘) — Forma s nerealizo-
vanou přehláskou a > ě. Viz ještěrka.

jašťérka  jen nář. — Dloužením samohlásky e před následným r z jaš-
těrka
, viz tam.

jaštěřice  jen nář.; Jg jaščerica slc., Kt jaštorica slov., SSJ jašterica
— Viz ještěřice, podoba bez přehlásky a > ě.

jaštírka  jen nář.; Kt jaščírka Lašsko, Bš jaščírka sloven. — Úžením
zdlouženého é, viz jašťérka.

jašťurka  jen nář.; Kt jaščurka Opavsko, Kl jaščurka, pol. jaszczur-


ka — Viz jaštěrka; -u- snad vlivem výrazu ščur, srov. II-62 dešťovka, II-29 potkan.

ještěrka  stč. jěščerka, též jěščer, jěščeř, Jg též ‚zmije‘, SSJČ — Psl.
*(j)aščerъka, pův. dem. od *(j)aščerъ ‚ještěr‘.

ješťérka  jen nář. — Dloužením e > é z ještěrka, viz tam.

ještěřice  stč. jěščěřicě, Jg, SSJČ říd., hluž. jěšćerca, ješćelca
Přisunutím protet. j- k psl. *aščerica.

(j)ištěrka, (j)íštěrka  jen nář.; Kt jiščera mor. a iščerka Zlínsko, Bš
iščerka slov., val. — Viz ještěrka. Podle Běliče nejde o střm.
změnu e > i (typ ščině, hišče); podoba jištěrka vznikla kráce-
ním í > i, toto í z pův. ie, é (býv. nář. délka proti spis. krátkosti). Ve vm. nář. se í nekrátí, proto tam zachována podoba (j)íštěrka.

joštěrka  jen nář. — Viz ještěrka; -o- patrně střídnice za zdloužené á.

štírka  jen nář. — Od štír (psl. *ščurъ) příponou -ka (podle ještěrka).

šťúrka  jen nář.; Bš ščurka Podl. — Viz štírka, bez změny ú > í.

5    ješťerka Po 1, Ju 1, 3–6, Ru 1, 2, 4 — íščerka Ru 5 — jíšťer Ju 6 — šťír Ru 3 — gúštera Ju 5 — zelembáč, zelembák Ju 2

6    ASJ III 129, MAGP 194, AJŚ 589, AJK 161, SSA 3.36, OLA 83, ALE 131

Km