ČJA 2

62 dešťovka (1386) — mapa s. 169

1    M         žížala (žoužala 120, 520, 603, 723)

dešťovka (deščúfka 625, 752, deščák 624) — šťofka (též 53, 75, šťova též 31)

hlísta (hlista 622, 721, 732, 71, též 676, hlysta 801, 806, 819, 822, lísta 638, 665, 720) — hlésta — chlísta
(chlíst
m. 257) — chlésta

hlíště n. 114, 126, 142 (hlejšťě 125, 143, chlíšťe 144, hlejšť m. 146, hlejšť f. 132) — hlížďe n. (hlejžďe
146, hlejžďák 146) — klíšťe
n. (klišťe 153, 155, klejšťe 127)

šťíhle 126, 140, 142

hlemejžď 115, 145, 146 (hlemejžd 115, hlemejžďák 148) — chlemejžď 146, 148

hlemejžďe n. 113, 115, 117 (hlemejďe 133, hlemýžďe 113, hremýžďe 119, hremejžďe i hromejžďe
118, žemejžle 119)

chlemák (hlemák 146, chlemták 148)

červ (čever 116, 129)

červík

chrobák

šťór 644, 645 (šťír 137, ščór 656)

N          rósňák 629, nočňí červ 45

2                 Sledovalo se nářeční rozrůznění v pojmenování dešťovky zemní (Lumbricus terrestris), našeho nejrozšíře-
nějšího řídkoštětinatého červa žijícího v zemi. Ve spisovném jazyce jsou pro tohoto živočicha užívány plně sy-
nonymní názvy dešťovka a žížala.

Materiál přinesl kromě výrazných rozdílů lexikálních diference slovotvorné (červ × červík, chlemejžď ×
chlemák), rodové (hlísta × hlíště, hlemejžď × hlemejždě) a hláskoslovné (např. hlísta × hlésta × chlísta × chlés-
ta
). Z mapování jsme vyloučili výrazy rousňák a noční červ, které označují návnadu na chytání ryb.

3                 Pojmenování žížala zabírá sev. Čechy, většinu střč. nář. a dále Klatovsko, Strakonicko a Prachaticko;
v Čechách proniká i do sousedních areálů.

Výraz červ je rozšířen v záp. Čechách a dále též v souvislém pásu zahrnujícím Českobudějovicko,
Jindřichohradecko, jz. Moravu až k Brnu a Novoměstsko. Na Chodsku nacházíme formální deminutivum čer-
vík
; to se dokládá též z mor.-sloven. pomezí.

Výraz dešťovka byl zachycen rozptýleně na okrajích Čech (kromě sv.), zpravidla na styku dvou areálů růz-
ných výrazů; jde zde patrně o přejetí ze spis. jazyka. Podoba šťovka tvoří homogenní oblast na hranici jzč. a střč.
nář.

Pro Moravu (kromě její jz. části) a Slezsko je typický název hlísta a jeho hláskové obměny: na Litovelsku
a Kroměřížsku hlésta, na Zábřežsku chlésta, v sev. části čm. nář. a též v hor. Posázaví chlísta.

Velkou rozmanitostí nář. pojmenování se vyznačují vých. Čechy, kam zasahují varianty výrazu hlísta
(hlíždě zabírá sv. a klíště jz. část vč. oblasti, štíhle a hlíště se vyskytují rozptýleně spíše na sz.), které se prolína-
jí s lexémem hlemýžď (doložen z Vysokomýtska, kde se vyskytují též obměny chlemýžď a chlemák, podoba hle-
mýždě
byla zaznamenána v Kladsku).

Mapový obraz doplňují menší areály výrazů šťour (na Zábřežsku) a chrobák (na sev. Valašsku).

Ve městech převažují lexémy dešťovka a žížala.


4    červ  v sled. významu jen nář.; Jg též črv (stč. črv ‚červ‘, SSJČ a SSJ
‚drobný živočich protáhlého měkkého těla‘, SSJČ též ‚zool.
kmen Vermes‘, pol. czerw a hluž. čerw ‚červ, larva‘) —
Specifikací významu.

červík  v sled. významu jen nář. (stč. črvek, Jg též červek, SSJČ, SSJ,


hluž. čerwik; u všech dem. ‚malý červ‘) — Formální deminu-
tivum od červ, viz tam.

dešťovka  Jg též dšťovka, SSJČ, SSJ dážďovka, pol. dżdżownica,
hluž. dešćownica, dluž. dešćaŕnik — K déšť (psl. *dъždžь).
Podle S. Utěšeného (SaS 22, 1961, s. 28) z kalku dešťový

červ (něm. Regenwurm), fem. podle hlísta nebo žížala.

hlemýžď  v sled. významu jen nář. (stč. též hlemýžďž, hlemýšč ‚plž
toho jména‘, též ‚želva‘; Jg též hlemejžď, hermežd ‚hle-
mýžď‘, SSJČ ‚suchozemský měkkýš s ulitou‘) — Přenesením pojmenování.

hlemýždě  jen nář. (Jg též hlemejždě ‚malý nebo mladý hlemýžď‘) —
Od slova hlemýžď přikloněním k jménům stř. rodu.

hlésta  jen nář. — Viz hlísta. Změna í > é po souhlásce l (srov. II-17 lís-
tek).

hlísta  v sled. významu jen nář.; stč. též hlíšč, hlíst m., Jg též hlíšta,
hlíst m., SSJČ nář., SSJ lid., pol. glista, též glizda ob. (hluž.
hlista ‚tasemnice, škrkavka‘) — Psl. *glista, glistъ m., to od
*glistati, glizdati ‚smýkat se‘.

hlíště  v sled. významu jen nář. (SSJČ zast., též hléště říd. ‚hlíst,
červ‘) — Od hlísta přikloněním k jménům stř. rodu.

hlíždě  jen nář. — Kontaminací hlíště a hlemýžď, viz tam.

chlemák  jen nář.; Kt u Litomyšle — Expresivní varianta slova chle-
mýžď
, viz tam.

chlemýžď  jen nář. — Viz hlemýžď. (Změna h > ch srov. chlemýžď
II-61 slimák.)

chlésta  jen nář.; Bš Zábřežsko — Viz chlísta a hlésta.

chlísta  jen nář. (Jg chlíšť m. ‚hmyz na zelí v hlávkách jako šneky ma-


ličké‘, též ‚klíště‘) — Viz hlísta. Změna h > ch viz chlemýžď.

chrobák  v sled. významu jen nář. (Jg ‚brouk‘ slc., též ‚masní červ‘
slc. a mor., Kt ‚červ‘ laš., SSJČ obl. mor. ‚brouk vůbec,
červ‘, Kl ‚brouk‘, též mor. ‚červ v mase‘, pol. robak ‚červ‘)
— Přenesením pojmenování. (V slez. nář. chrobák ‚červ‘.)

klíště  v sled. významu jen nář. — Od hlíště záměnou h-/k-, zvuková
shoda s názvem pro cizopasný hmyz je náhodná. (Klíště je
v této oblasti nazýváno připínák, viz II-60 klíště.)

štíhle  jen nář.; Kt Hradecko — Přesmykem z hlíště, viz tam. Lid. ety-
mologie spojuje s adj. štíhlý. (Jinak štíhle ‚malá štika‘, tak
i Jg.)

šťour  jen nář. — Specifikací pojmenování (stč. ščúr, ščír ‚štír‘, SSJČ
štír, nář. též ščór, ščúr, ščur ‚lid. označení drobnějších živo-
čichů‘), viz též II-29 potkan, krysa, II-58 škvor, II-63 červ
(v ovoci).

šťovka  jen nář.; Jg mel. — Z dšťovka zjednodušením výslovnosti
souhl. skupiny. Viz dešťovka.

žížala  stč. žížela, žúžala, žúžela, SSJČ, SSJ lid. (stč. též ‚ještěr, červ,
housenka, mravenec, hmyz‘, Jg též žížela a žoužala ‚hmyz,
lezoucí živočich, např. had‘, hluž. žuželica ‚střevlík‘) — Psl.
*žužela, to od zvukomalebného slovesa, které je v podobě
žužžať ‚hučet, bzučet‘ zachováno v ruštině.

5    žížala Ju 1–3, Ru 1, 2, 4 — šťofka Ru 3 — hlísta Ju 4, 6, Ru 5 — hlemejžďe, hremejžďe Po 1

6    AJK 160, SSA 3.52, OLA 95, ALE 137

Km