ČJA 2

60 klíště (1420) — mapa s. 165

1    M         klíšťe n. (chlíšťe 148)

klíšť m. (kly- 819, 830–836, 84, kle- 679, 803, 807, 808, 817, 820, 836, 83)

klíšťák (kleščak 813, klišček 817)

klešťice f. 455–457

piják

připínák, připíňák (připinák, připiňák) — připjeňák (připeňák 134, 136, 161, 59)

kleňhák (kliňhák 644, 645)

klipák

zažírák

lesňí veš (lesna v. 802)

srňí veš (srnčí v. 128)

horská veš 751

S          klop i kłop 737 nedubl., račok 801 nedubl., holcpók 650

N          strnoška 443, střeček 726

2                 Sledovaly se nářeční diference v pojmenování klíštěte, cizopasného členovce sajícího krev obratlovců (rod
Ixodes). Materiál přinesl především výrazné rozdíly lexikální, kromě nich se objevily i diference slovotvorné
(klíšť × klíšťák), rodové (klíště n. × klíšť m. × klešťice) a hláskoslovné (připínák × připjeňák).

Pojmenování jsou různě motivována: např. tím, že jde o živočicha, který pije krev (piják), je na těle „při-
pnut“ (připínák) nebo zakousnut, zažrán do kůže (zažírák) a drží se pevně jako stiskem kleští (klíště). Objevila
se i pojmenování přenesená z jiných živočišných druhů na základě podobnosti (veš, račok).

3                 Na mapě vystupují především dvě základní oblasti výrazů klíště (s jeho obměnami) a piják, k nimž se při-
pojuje dialektismus připínák a několik menších areálů dalších pojmenování.

Lexém klíště zabírá značnou část Čech až po linii Nová Paka – Kolín – Jindřichův Hradec. Slovotvorná vari-
anta klíšťák tvoří kompaktní areál rozkládající se v lounském úseku, na Rakovnicku a jižně od Prahy; druhou,
menší oblast tohoto výrazu nacházíme na Mladoboleslavsku. Ojediněle se slovo klíšťák objevuje i v záp.
Slezsku, kde vzniklo kontaminací výrazů klíště a piják. Archaická podoba klíšť se vyskytuje na Benešovsku, vý-
razný areál vytváří ve Slezsku. Z doudlebského okrajového úseku se dokládá výraz kleštice.

Území Moravy kromě Zábřežska s výrazným přesahem do Čech až ke Kolínu a na Ledečsko charakteri-
zuje výraz piják.

Pro vých. Čechy je typické pojmenování připínák prolínající se v celém areálu s hláskovou obměnou při-
píňák
. Na širším Náchodsku byla zaznamenána podoba připěňák.

Menší areály pak vytvářejí názvy klipák (v dol. Posázaví), zažírák (v Kladsku), kleňhák (na širším
Zábřežsku) a pojmenování veš, dále specifikovaná přívlastkem lesní (zvl. na zč. okraji), srní (na sv. okraji
Valašska) a horská (izolovaně na Vsetínsku).

Situace ve městech se namnoze shoduje s venkovským okolím. Vlivem spisovného jazyka však proniká
název klíště.


4    holcpók  jen nář. — Přejato z něm. (Holzbock).

horská veš  jako sousloví jen nář. — Subst. veš v přeneseném významu
specifikováno adjektivem horský.

kleňhák  jen nář.; Bš hliňhák sev. Mor. (Kt ‚škvor obecný‘ Šumpersko)
— Nejasné, snad expresivní obměna pojmenování klíšťák.

kleštice  jen nář. — Expresivní obměna pojmenování klíště, viz tam,
nebo odvozeno od podoby klešťák (u Jg, viz klíšťák).

klipák  jen nář. — Od klípě, pův. ‚slabé mládě‘ (to snad ke klípat ‚těž-
ce hýbat‘); slovu se přestalo rozumět a dával se mu význam
slov podobně znějících, např. ‚klíště‘, ‚chřípě‘ apod. (Viz F.
Daneš. NŘ 33, 1949, s. 104–107). Sufix -ák podle soused-
ních pojmenování klíšťák a piják.

klíšť  Jg též kléšť zast., SSJČ, SSJ kliešť, pol. klezcz, hluž. klěšć — Psl.
*klěščь, to od *klěskati ‚svírat‘.


klíšťák  Jg též klešťák, SSJČ (Jg klešťák a hluž. klešćak ‚škvor‘) —
Derivací od klíšť, viz tam.

klíště  Jg, SSJČ — Nč. rodová obměna pojmenování klíšť, viz tam.

klop  jen nář. — Přejato ze srbocharvátštiny.

lesní veš  jako sousloví jen nář. — Viz horská veš. Specifikováno ad-
jektivem lesní.

piják  v sled. významu jen nář.; SSJČ i SSJ nář. — Od pít.

připěňák  jen nář. — Viz připínák.

připínák, připíňák  v sled. významu jen nář.; Jg připinák, SSJČ při-
pínák
nář. — Od připínat (stč. připieti sě ‚zakousnout se‘,
,přisát se‘).

račok  jen nář. — Dem. od rak, přenesením významu.

srní veš  jako sousloví jen nář. — Viz horská veš. Specifikováno ad-
jektivem srní.

zažírák  jen nář. — Od zažírat se.


5    klíšťák Ju 4 — klišťák Ru 2, 3 — piják Ju 6, Ru 5 — připinák Po 1 — připiňák Ju 2 — připiňak Po 1 — připeňák Ju 1 — klipák Ju 3, Ru 1

6    —

Km

61 slimák (1422) — mapa s. 167

(hlemýžď 1421)

1    M         slimák (sle-; slí- 113, 126, 138, 141, 143–145, 150–152, 203, 217, šlimák 119, 144, 835, 836, ślimok 818,
830–834, s’limak 819, slymák 701, 738, 805, ślymak 801, šimák 628, slimták 633)

plž (pliž 437)

plžák 230, 451 (plzák 0l, 31)

hlemýžď (hlemejž 109, hlemíž 221) — chlemýžď

hlemejžd

chlemák 161, 162

šnek (čnek 137, 418, 440, 462, 650) — šňek (čňek 106)

ležák

hubař

slizák 203, 435, 445

S          plazák 634 nedubl.

N          chlíšťe n., chlíšť 160, plžík 238, 334, 401, 402, slimejš 31, slinták 135, sliňák 238

2                 Mapa zachycuje územní rozšíření nářečních názvů slimáka, tj. suchozemského měkkýše bez ulity (rod
Limax). Při výzkumu se ojediněle projevila snaha odlišit pojmenováním různé druhy slimáků (např. podle veli-
kosti, barvy nebo místa výskytu). Většinou jsou však tyto druhy pojmenovány souhrnným názvem; v některých
oblastech se dokonce vyskytuje jeden název pro slimáka i pro hlemýždě (s ulitou, viz odd. 7).

Z konečného zpracování byly vyloučeny názvy specifikované (plžík a chlíšť, chlíště ‚malý slimák na salá-
tě‘) stejně jako pojmenování expresivní (slinták, slimejš, sliňák).

Vedle rozdílů lexikálních přinesl materiál nevýraznou diferenci slovotvornou (plž × plžák), rozdíly morfo-
logické (hlemýžď × hlemýžd) a hláskoslovné, např. šnek × šněk, hlemýžď × chlemýžď).

3                 Základní dichotomii tvoří lexémy plž a slimák.

Výraz plž zabírá záp. polovinu Čech, jinde je zcela ojedinělý, např. sev. od Břeclavi.

Na většině ostatního území se vyskytuje pojmenování slimák, v české části zpravidla dubletní s jinými po-
jmenováními, na Moravě a ve Slezsku jako nedubletní. Jeho souvislý výskyt je přerušen pouze pásem přejatého
výrazu šnek, táhnoucím se od Znojma přes Mor. Krumlov k Jihlavě a dále do Čech až k Táboru. Jako dubletní
byl zachycen také na svč. a jč. okraji.

Celkový obraz nářečního rozrůznění doplňují menší areály pojmenování hlemýžď (v sev. Čechách, na sv.
Novoměstsku a Zábřežsku; v obou moravských oblastech též v podobě chlemýžď, na sč. okraji též v podobě hle-
mýžd
), dále hubař (rozptýleně v sv. Čechách a na Jindřichohradecku), slizák (na Prachaticku) a ležák (v úseku
doudlebském a ojediněle též na Táborsku).

Ve městech byl všude zaznamenán výraz slimák, který v oblasti pojmenování plž funguje jako dubletní.

4 hlemýžď  v sled. významu jen nář. (stč. též hlemýžďž, hlemýšč ‚plž
toho jména‘, též ‚želva‘, Jg též hlemejžď, hermežd ‚hlemýžď‘, SSJČ ‚suchozemský měkkýš s ulitou‘) — Slovo pouze české. Podle Mch snad pův. tvar *glěmyščь (základu příbuzné je lit. glẽmis ‚sliz‘).

hlemýžd  jen nář. — Příklonem k o-kmenům z hlemýžď, viz tam.

hubař  jen nář. — Od houba.

chlemák  jen nář. (Kt ‚dešťovka‘ u Litomyšle) — Kontaminací slov
chlemejžď a slimák.

chlemýžď  jen nář. — Viz hlemýžď. Stč. změna g > γ > h se v oblasti
výskytu slova prováděla pomaleji, mezistupeň γ- setrvával
déle zejména v pozicích před -l a později se v některých slo-
vech přiklonil k ch-. (Srov. též chlísta viz II-62 dešťovka.)

ležák  v sled. významu jen nář.; Bš Brň. (Kt ‚plž‘ u Dřevěnic) — Od
lézt, alternující -ž- podle plž, plžák.


plazák  jen nář. — Deverbativum od plaziti se, psl. *polziti.

plž  v sled. významu jen nář.; SSJ kniž. zast. pĺž (Jg též plíž ‚plž‘,
SSJČ ‚měkkýš s vinutou ulitou‘, SSJ pĺž též ‚hlemýžd‘) —
Psl. *pьlžь.

plžák  jen nář. (SSJČ plzák ‚suchozemský plž bez ulity, rod Arion‘)
— Kontaminací podob plž a slimák.

slimák  stč., Jg, SSJČ, SSJ, pol. ślimak, hluž. slimak, slimk, slink,
šlink, vše zast. (sloven., pol., hluž., u všech též ‚hlemýžď‘;
stč. jen ‚hlemýžď‘) — Psl. *slimak.

slizák  v sled. významu jen nář. — Od sliz, psl. *sljuzъ.

šnek  stč. též snek význam neuveden, Jg (též ‚hlemýžď‘; SSJČ hle-
mýžď nebo jiný plž se spirálovitě vinutou ulitou‘, hluž. šnak
‚hlemýžď‘) — Přejato z něm. (Schnecke).

šněk  jen nář. — Viz šnek.

5    slimák Ju 3, 4, 6 — plž Ju 5, Ru 2, 3 — šnek Po 1, Ju 2 — hubař Ju 1 — púž, spúž Ju 2

6    AJK 14:1, SSA 3.54, OLA 94, ALE 135

7                 S dotazníkovou položkou slimák souvisí položka hlemýžď.

Naše nářečí mají pro hlemýždě, tj. pro suchozemského plže s ulitou (rod Helix), méně bohatý repertoár názvů než pro slimá-
ka a v některých oblastech se pojmenování pro oba živočichy shodují. Tak je tomu u výrazu hlemýžď (hlemýžd, chlemýžď)