ČJA 2

56 chlupatá housenka (tmavá) (1417) — mapa s. 155

1    M         rospuk

odraz (odras 711)

otlak

otłačisko

tiran

odbirák 742, 825, 832 (podb’irák 742)

náhlik 109, 148, 161

živej nehet 106, 108 (černej nehet 107, kraskej nehet 150, též 210, kraskej paznecht též 213)

bapskí pes 755

Markú pes 453

S          žiropáda 463, hoštec 737

X          nehed (nehedi pl.) 311, božec 328, kočka 443, kočička 443

N          houseňice, housena, hóska, hósinka, housenka, húsenčisko 757; chlupatá h., černá h., jedovatá h. 509, 514, 757, velká h. 625, 642,
hrubá h. 736, kukačková h. 605, křižová h. 626, kud
ata gunšeňica 836, sametová h. 458; chlopáč 662, 664, jednorožec 732

2                 Zjišťovaly se nář. názvy pro chlupatou tmavou housenku, tj. larvu některých druhů motýlů. Byla zazna-
menána řada neterminologických, popisných pojmenování, např. chlupatá, černá, velká housenka, řidčeji je-
dovatá housenka
, kukačková aj. Často se objevuje stejné pojmenování jako pro housenku nechlupatou, někdy
v takové slovotvorné variantě, která je v nář. oblasti pociťována jako pejorativní (např. housena v obcích 662,
665, 670, 684, 709, 715, 717, 733, 815 a housenice v lokalitách 631, 654, 733, 736). Slovo housenka a jeho va-
rianty, ať už se vyskytují samostatně nebo s přídavným jménem, na této mapě nesledujeme. (Srov. II-55 hou-
senka).

Mapované doklady jsou diferencovány lexikálně (rozpuk × odraz × tyran × odbírák aj.), v menší míře i slo-
votvorně (otlak × otlačisko). Výrazy nehet a pes byly zapsány jen jako součást sousloví (živý nehet × černý ne-
het
, babský pes × Marků pes).

Většina pojmenování je motivačně spojena s nář. názvy lidských a zvířecích neduhů (např. odraz, otlak,
odbírák, božec, hoštec). Původem těchto nemocí byly podle lidových představ chlupaté housenky. V pověře je
skryto pravdivé jádro, neboť u nás žijí jedovaté chlupaté housenky tmavé barvy. Jsou to housenky bourovce ost-
ružníkového, bourovčíka toulavého a méně jedovaté housenky přástevníků. U citlivého jedince vyvolávají
chloupky po doteku zánět pokožky, chloupky ze svlečených housenčích kožek přenášeny větrem způsobují zá-
nět oční sliznice nebo i sliznice zažívacího ústrojí.

V Čechách byl výzkum prováděn pouze na řídké síti. Proto byla na naši mapu pro upřesnění české nářeč-
ní situace doplněna slova z KLA. Naším terénním výzkumem se už nepodařilo zachytit některá méně častá ustu-
pující pojmenování (v Čechách např. střelec, slouha, kukačka, medvědice; na Moravě náskok a nadout) a slovo-
tvorné varianty (obraz, úraz, náraz, náraznice; pukavec, rozpukač).

3                 Mapa ukazuje pouze zbytky bývalého nářečního rozrůznění v pojmenování chlupaté tmavé housenky, pro
kterou už není na většině území nářeční výraz.

Největší rozsah má slovo rozpuk, vytvářející členitý ústupový areál ve vých. polovině střč. nář. oblasti
s centrem na Ledečsku. Na menších oblastech byly zaznamenány výrazy tyran (jz. cíp Moravy s přesahem do
Čech), slezský otlak (Hlučínsko) s variantou otlačisko (záp. Slezsko) a odraz na vých. Moravě. Jen zřídka se ob-
jevují pojmenování živý nehet v Podještědí, kravský nehet mezi Mladou Boleslaví a Roudnicí, náhlík na
Litomyšlsku a odbírák ve vých. Slezsku.

4 babský pes  jako sousloví jen nář.; Bš ‚housenka přástevníka med-
vědího‘; „když se na ni nastoupí, dostane se náraz“ (náraz =
„bolačka od udeření“) — Motivace nejasná. Snad přenesením
pojmenování ze psa, tj. chlupatého a kousavého zvířete.
Výraz pes může být chápán jako něco nepříjemného, něco
způsobujícího bolest. Adj. babský může mít depreciační za-
barvení.

božec  v sled. významu jen nář. — Přenesením. Věřilo se, že housen-
ka vyvolá u lidí nebo u ovcí nemoc zvanou božec. Slovo bo-
žec
,psotník‘ souvisí s představou zlého ducha sídlícího
v lidském těle a jím trhajícího. (Stč. ‚pohanský bůh‘; ‚psot-
ník‘, ‚padoucí nemoc‘, Jg ‚psotník‘ a ovčí nemoc zvaná
střelec, náhlec, SSJČ dětská nemoc provázená křečemi,
‚psotník‘).

hoštec  jen nář. — Přenesením. (Jg a SSJČ hostec ‚reumatismus‘, Kt
hostec i hoštec ‚suma neduhů nejistého původu‘, ‚vyraženina
kožní‘, ALJ hostec ‚suché loupání v kříži, v noze‘, ‚lupy‘,
hoštec ‚vyrážka‘ (Břeclavsko), SSJ hostec ‚reumatismus‘,
pol. gościec ‚reumatismus‘ apod.).

kočička, kočka  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenová-
ní na základě podobnosti kočičí srsti a housenčích chloupků.

Marků pes  jako sousloví jen nář. — Spojení s adj. Marků nejasné.
Viz babský pes.

náhlík  jen nář.; Jg „veliká černavá housenka v trávě jiná než roz-
puk“, ALJ Česká Třebová — Od adj. náhlý. Snad souvisí
s nář. názvem ovčího moru (náhlec) nebo charakterizuje
rychlý pohyb, kterým se vyznačují např. housenky přástev-
níků.

nehed  jen nář.; Jg též nehet „veliká housenka, jinak odraz“ — Snad
souvisí s lidovým názvem nehojed (< nehto-jed), tj. u Jg „bo-
lák, jenž se těžce léčí, panaritium“, v ALJ ‚neštovice, vředy‘.
Srov. živý nehet.


odbírák  jen nář. — Od nář. slovesa odbírat ‚podebírat se, hnisat‘. Ve
vm. nář. odbiračka, odběračka ‚hnisavá rána‘ (Bš).
Resufíxací z odbíračka.

odraz  v sled. významu jen nář.; Jg mor. „totéž co v Čechách nehet“,
Bš též odraz nohu slov., val., „totéž co laš. otlačisko“, KLA
též odraz pata, odraz nohu Uherskohradišťsko, Uhersko-
brodsko, ALJ též odras Uherskohradišťsko, KLA též oraz,
oras, uraz, náraz, náraza, náraznice — Souvisí se spojením
odrazit si nohu, patu.

otlačisko  jen nář. (Kt „každá poněkud větší housenka, lid se jí bojí
a má ji za jedovatou“), Bš „lid se domnívá, že když na ni
stoupne, dostane otłačisko (laš.), tj. bolačka na noze od otla-
čení“ — Přenesením.

otlak  v sled. významu jen nář. — Přenesením. Viz otlačisko.

rozpuk  v sled. významu jen nář. (Jg „housenka veliká, mající oka na
hřbetě, rozdílná od náhlíka“, též rozpuka „housenka, o které
lid věří, že když na ni sáhne, prst se rozpukne“), ALJ, KLA
též rozpukač Dobrušsko, pukavec Poděbradsko — Přene-
sením.

tyran  v sled. významu jen nář. — Přenesením. Obávaná housenka
ohrožující prý život člověka i zvířete. V KLA doloženo úslo-
ví: „Po tyranu zvoní hranu.“

žiropáda  jen nář.; v KLA židopal (v sousedství s bodem 463) a ži-
rava
Frenštátsko — Nejasné.

živý nehet  jako sousloví jen nář.; Jg nehet, Kt nehet suchý „jméno
veliké housenky, v měsíci září na hadím mléku často vída-
né“ (asi na pryšci) — Motivace nejasná. Snad lze předpoklá-
dat souvislost s dobytčími nemocemi. Jg nehet, neduh ho-
vězího dobytka, nadutí‘, Kt nehet ‚ovčí nemoc‘, Bš nehty
‚vyraženina na jazyku dobytčete zvaná též húsenky‘. Srov.
nehed.

5    rospuk Po 1 — housenka Ju 2, 3, Ru 3 — jedovatá h. Ru 2 — gubar Ju 2

6    —

Om

57 pavouk (1418) — mapa s. 157

1    M         pavouk — pabouk (též 304, 720) — babouk — pouk (púk 702, 703, 71) — paúk (2 slabiky) — pauk (pak 728,
731, 732, 746, 801, 805–807, 810, 815, 821, 828) — pałk 802–804, 807, 811 (palek 701, 812)
— pałuk 808, 823 (pa
uk 820, 827) — pajunk (pajuk 828)

babučinář (též 520, pavučinář 605, 606, 623, 625, 627, 628, 636, papučinář 618, 635, 636, papučiňář
634, pabučinář 622, 623, póčinář 622, póčiňář 636)

pabučár 448, 454 (babučár 450, 455, babučář 628)

brabouk

kadlec (tkadlec 622)

N          joana 612, johana 614

2                 Výzkum zjišťoval nář. pojmenování pro pavouka, tj. pro osminohého členovce zpravidla snovajícího pa-
vučiny (řád Araneidae). Celé území pokrývají výrazy, jež se dají hláskově odvodit od psl. *pa
. Jen na malé
části se objevují jejich slovotvorné deriváty (např. babučinář, pabučár). Poměrně řídce a vždy dubletně byl za-
znamenán odlišný lexém kadlec. Výraz jo(h)ana nebyl mapován, neboť označuje jiného dlouhonohého členov-
ce příbuzného pavouku, spisovně nazývaného sekáč.

Zkřížením názvů pabouk a brouk vzniklo nové slovo brabouk, které se stalo pojmenováním buď pro brou-
ka, nebo pro pavouka. V námi sledovaném významu bylo zapsáno pouze ojediněle u nemnoha informátorů (ve
městech u mladé generace). Nelze zde vyloučit expresivní zabarvení. Tam, kde slovo brabouk označuje brouka
(to je na sz. a na jih od Brna), vytvořila se pro pavouka nová jednoznačná pojmenování odvozená od slova pa-
vučina
nebo od jeho hláskových variant příponou -ář (pavučinář). Podobný případ můžeme sledovat na
Doudlebsku u slova babouk majícího místy význam ‚pavouk‘, místy ‚brouk‘ a někdy obojí. I zde pro odlišení
vzniklo nové pojmenování (pabučár, babučár) odvozené od nář. výrazu pabučí ‚pavučina‘. Na Znojemsku si
slovo babouk podrželo oba významy. Srov. II-43 brouci.

3                 Hláskoslovné varianty slova pavouk vytvářejí areály, které se často zhruba shodují s hlavními nář. oblast-
mi. Pro sv. Čechy je charakteristické pojmenování pavouk, jež je současně i výrazem spisovným. Mimo tuto ob-
last se objevuje v záp. cípu Čech a dále pak ve všech městech a proniká i do venkovské mluvy, především u mla-
dé generace. Zbývající část Čech zaujímá hlásková varianta pabouk. S ní se setkáváme i na Zábřežsku a v sev.
části čes.-mor. přechodného pásu, odkud přesahuje až k Boskovicům. V již. části čes.-mor. přechodného pásu
a na již. okraji střm. nář. oblasti, v Čechách potom na Českobudějovicku a místy ve stř. Polabí se vyskytuje ob-
měna babouk. Ve střm. nář. oblasti na východ od řeky Svitavy je areál slova pouk, které se realizuje v podobách
pók, púk (669–671, 702, 703, 71, 712) a pouk (704, 713). Pro vm. nář. oblast jsou typické dvojslabičné podoby
paúk a pauk. Varianta pauk (zpravidla dvojslabičná) zabírá střední část nář. slezských. Rozptýleně se zde obje-
vuje též výraz palk a paluk. V přechodných nářečích čes.-polských bylo zapsáno pojmenování pajunk.

Ve střm. nář. oblasti mezi Třebíčí a Brnem se nachází areál odvozeniny babučinář a jeho hláskových vari-
ant (pavučinář, pabučinář, papučinář, póčinář) a společně s nimi se zde vyskytuje v malé míře lexém kadlec.

Jiná slovotvorná obměna pabučár byla zaznamenána na Doudlebsku.

4                 Psl. slovo *pa náleží podle Mch nejspíše k *ank- (lat. ancus, uncus ‚zakřivený‘). Pavouk je tak nazván podle obloukovitě ohnutých noh,
velice nápadných tvarem i velikostí. Pa- je zřejmě předpona (po- > pa-). Do *pa-
bývá vložena hiátová hláska v nebo j. Tak se u nás vytvořily
tři základní podoby, které se mohly dále hláskově modifikovat (paúk, pavúk, pajunk). J. Basara se domnívá, že v praslovanštině existovaly ved-
le sebe dvě podoby kořene slova *pa
, a to ęk/k. Z podoby k vyvozuje varianty s hiátovým v, kdežto z ęk varianty s hiátovým j (Prasłowiański
*pa
i jego realizacje fonetyczne we współczesnych dialektach słowiańskich. Z polskich studiów slawistycznych. Seria 6: Językoznawstwo.
Warszawa 1983, s. 37–41).

babouk  jen nář; Jg mor. — Z nář. pabouk asimilací p k b na dálku.
Nelze vyloučit vliv slova brouk. Je možná i deformace slo-
votvorně neprůhledného slova. Viz pabouk.

babučinář  jen nář. — Odvozeno od nář. výrazu babučina příponou
-ář, běžnou u konatelských jmen. Viz babouk,

brabouk  jen nář.; doklady v ALJ ze stř. Čech a Jičínska —
Kontaminací výrazů brouk a pabouk nebo babouk, viz
tam. Srov. S. Utěšený: Křížení názvů pro pavouka


a brouka v nářečích. NŘ 46, 1963, s. 220–223.

kadlec  v sled. významu jen nář. (Kt tkadlec ‚pavouk dlouhonohý‘
phalangia) — Přenesením pojmenování výrobce tkaniny na
pavouka zhotovujícího pavučinu. Srov. podobnou motivaci
v němčině a v řečtině.

pabouk  Jg, Kt též pabúk, SSJČ ob. — Z pavouk záměnou původního
w za b. Viz pavouk.

pabučár  jen nář.; ALJ Českokrumlovsko a Kaplicko — Odvozeno od