ČJA 2

54 motýl (1414) — mapa s. 151

1    M         motýl (též 802, 818, 832, motíł 711, též motídl 301) — motejl (též motejdl 306, motéł 680–684) — motchejl

motejlík (též motidlík 302, též motejdlík 302)

motejlice 106, 116 (též motejdlice 106)

motrlák (též 814, motylak 803, motylok 818, matyrlok 830, mutrlak 801, 820, muterlak 819, mute-
lak 801)

mentel 832 (m’entel 833, 834, myntel 831, 832, 834–836)

múra (múra 659, móra 632)

S          matoulík 318, motovidlo 517, motrpél 602, motolýš m. 738, motolík 747, metúr 737

2                 Výzkum zjišťoval nář. pojmenování pro motýla, tj. příslušníka zoologického řádu Lepidoptera. Byly za-
znamenány dva lexémy: motýl a můra, běžné také ve spisovné češtině. Tam však můra označuje motýla noční-
ho, zatímco v nářečí se tak místy nazývá motýl denní i noční bez rozlišení. Slovotvorný rozdíl (motýl × motýlík)
se jeví jako okrajový, rozdíl rodový (motýl × motýlice) je vzácný. Z nepravidelných hláskových změn sledujeme
pouze „výslovnost s přídechem“ (motchejl, motchél).

Vlivem spisovného jazyka (především školní výuky) zmenšil se výrazně územní rozsah dialektismů
i jejich frekvence. Sporadické výrazy jsou dokladem dřívější větší rozmanitosti slovotvorné i hláskové u slova
motýl. Některá pojmenování známá ze starších sběrů nebyla už námi zachycena (např. matalík ze Štramber-
ka a drmotél od Šternberka citované u Bš). Nivelizační tendence se významně projevila u pravidelných regio-
nálních hláskových obměn. Proto se přistoupilo k mapování podoby motejl v Čechách a monoftongizované
podoby motél na Moravě, jejichž výskyt se už omezil jen na archaické oblasti a na starší mluvčí. Na mapě
nebyla zachycena nová zkrácená podoba motyl objevující se na jz. Moravě přibližně ve stejném rozsahu, jaký
má krácení hlásky í (srov. PRO A1b), v menší míře také u Prostějova a mezi Zábřehem a Litovlí. V Čechách

 

se vyskytují zkrácené tvary dubletně mezi Mladou Boleslavi a Prahou, jižně od Hradce Králové a na Ná-
chodsku.

Při výzkumu se nesledovalo, v jakém rozsahu se udržela v nářečích původní měkká deklinace (motýl,
-e × nynější spis. podobě motýl, -a). Pouze z nominativu ji můžeme určit na vých. Moravě v oblasti lišící
l × ł/
.

Motýl se řadí mezi živočichy pro naše předky nepotřebné, škodlivé a mnohdy i obávané. Vázaly se k němu
různé pověry. Byl považován např. za nositele nemocí lidských i zvířecích nebo za zvěstovatele smrti. Nelze vy-
loučit, že některé deformace u sporadických výrazů byly ovlivněny kromě etymologické neprůhlednosti pojme-
nování motýl také důvody tabuovými.

3                 Na celém území se vyskytuje výraz motýl nebo jeho slovotvorné a hláskové varianty. Jediná lexikální pa-
ralela, slovo můra, byla soustředěněji zachycena na stř. Moravě (především v pruhu mezi Litovlí, Boskovicemi
a Brnem), dále na Břeclavsku, v Čechách na Mladoboleslavsku a také v Kladsku.

Slovotvorná obměna motýlík vytváří menší areál v Podkrkonoší, motýlice se objevuje sporadicky na sev.
okraji Čech. Pro sev. Slezsko je charakteristický bohatě hláskově obměňovaný výraz motrlák. V přechodných
nář. česko-polských se vyskytuje pojmenování mentel.

Pokud jde o hláskové obměny výrazu motýl, udržela se pravidelná čes. nář. změna ý > ej (motejl) hlavně
v jz. a sv. Čechách (i když většinou jako dubletní s formou motýl), střm. změna ej > é (motél) byla zachycena na
Šumpersku a v centrálním úseku střm. nář. Nepravidelná hlásková varianta motchejl, rozšířená dříve na větším
území, byla zapsána jen řídce na Českobudějovicku a záp. od Tábora, její střm. obměna motchél severozápadně
od Brna.

Nejrozšířenější je podoba motýl, shodná se spisovným jazykem. Setkáváme se s ní v celých Čechách (ve
střč. nář. oblasti je zpravidla nedubletní), zaujímá i celou vm. nář. oblast, kde však nejde o přejetí ze spisovného
jazyka, ale o zachování starého stavu stejně jako na jihu Slezska.

Ve všech městech je běžné pojmenování motýl, pouze starší generace místy uchovává tradiční nář.
podoby.

4    matoulík  jen nář.; Bš jen matalík na Novojičínsku — Form. dem.,
hláskové změny způsobené etymologickou nejasností slova
motýl.

mentel  jen nář.; hluž. mjetel — Podle Mch snad nejbližší podoba psl.
*metelь > *meltelь > menteľ. Podle Vážného přejímka z pol.
jaz. prostředí (V. Vážný: O jménech motýlů v slovenských nářečích, 1955, s. 37). Viz motýl.

metúr  jen nář. — Ze srbocharvátského nář. metûlj záměnou likvidy.
Doklad z obce Hlohovec s charvátským osídlením (b. 737).

motejl  jen nář.; stč., Jg — Z motýl diftongizací ý > ej. Viz motýl.

motejlík  jen nář.; SSJČ nář. ‚motýlek‘, SSJ motýlik dem. expr., dluž.
mjatelik dem. k mjatel — Formální dem. od nář. subst. motejl,
viz tam.

motchejl  jen nář. — Deformace slova způsobená etymologickou ne-
jasností slova motýl. Viz motýl a motejl.

motolík  jen nář.; Bš laš. — Formální dem. od námi nedoložené-
ho subst. motol. Srov. Vážný, viz výše, s. 41 – podoba motoľ
na Slovensku. V lidové etymologii příklon k motat. Viz
motýl.

motolýš  jen nář.; Bš motoliš, motolíš (Hodslavice) — Snad analogií
podle deadjektiv typu slepýš, černýš. Srov. nář. Bš holýš ‚ho-
látko‘. U Mch valašské sloveso motoliť sa související patrně
s batolit se. Viz motolík.

motovidlo  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář. — Obměna základní-
ho pojmenování vzniklá přichýlením k názvu nástroje slou-
žícího k navíjení příze.

motrlák  jen nář.; Kt též můtrlak, motylák, Bš též motyľak
Odvozeno příponou -ák od podoby motr, ta např. na


Slovensku na Trenčínsku (srov. Vážný, viz výše, s. 36–37:
motŕľ/motŕl; motrlák). Forma motr snad z redukovaného
tvaru motәl vložením příbuzné hlásky -r- (blízké místem arti-
kulace hláskám t a l. Podobná změna doložena ve star-
ších nář. dokladech z již. Žďárska (pytlík, mýdlo > prtlík,
mrdlo). Nelze též vyloučit vliv něm. slova Schmetter-
ling
.

motrpél  jen nář.; ALJ Moravskobudějovicko — Od nář. podoby
motrl. Viz motrlák.

motýl  stč., Jg, SSJČ, SSJ motýľ, pol. motyl — Podle Mch z psl.
*metelь přichýlením k motati pro trhavý, jakoby motavý let
(moteľ > motoľ > motuľ, motýl). Podle Holuba-Kopečného
psl. *motyljь/metyljь , popř. i *mętyljь  souvisí s motati se a
se stč. mátati ‚strašiti‘. Viz mentel.

motýlice  v sled. významu jen nář.; SSJČ říd., též motydlice nář. (Jg
též motejlice ‚šídlo‘, SSJČ ‚vážka‘) — Derivací od motýl, viz
tam.

můra  v sled. významu jen nář.; Kt Podluží ‚každý motýl denní
i noční‘ (stč. móra ,těžkost ve spaní, jako by něco dusilo člo-
věka‘, SSJČ ‚noční motýl‘ nebo ‚mytická bytost dusící lidi
v noci ve spánku‘; ‚tíživý sen‘) — Z psl. *mora. Vážný, viz výše, s. 60: „Podle staré pověry evropských národů duše lidská může i za života člověka opustit v noci tělo a vzít na sebe rozličné podoby (ptáka, motýla, hada, myši i stínu apod.) a znepokojuje anebo straší lidi těžkými sny a tísnivými
pocity.“ — Přenesení pojmenování pro démona můřího tlaku
na nočního motýla, tj. můru, a dále rozšířením významu slova
můra i na denního motýla.

5    motíl Ju 3, 4 — motil Ju 2 — motejl Ju 5 — motílek Ju 6 — múra Ju 1, 5, 6, Ru 5 — mura Ru 1 — moura Ru 2, 3 — motovidlo Po 1, Ju 2 — mo-
tojdlo Po 1 — motahejl Ru 4 — leptir Ju 2 — šmetrlink Po 1

6    ASJ III 86, MAGP 312, AJŚ 595, AJPP 230, SSA 3.77, OLA 113, ALE 127

Om