vado. Buď došlo ke kontaminaci (hovad, hovád), či přímo k formálnímu ztotožnění s názvem dobytka (hovado),
případně k další derivaci za účelem rozlišení názvů obou živočichů (hovadník, hovadice). (Přestože adideovaná
pojmenování zpravidla považujeme za odlišné lexémy, v tomto případě pro zjednodušení řešíme náslovné h-
jako jev hláskoslovný.)

Další skupina výrazů (vesměs pojmenování malého ováda) je motivována vzhledem zkoumaného hmyzu.
Pojmenování vycházející z adjektiva slepý jsou dána nazíráním prostého pozorovatele na ováda, jehož oči (ze-
jména u samců) jsou tak velké, že jsou považovány za celou hlavu bez očí (či je ovád takto nazýván proto, že při
sání není ostražitý a lze jej snadno zabít?). Do skupiny názvů ováda podle vzhledu patří také názvy šedivka, pra-
šivka, plesnivka apod.

Podle dobytka ovádem nejčastěji napadaného je ovád nazýván jako koňská (příp. volská, kravská)
moucha.

Zvukem, který ovád vydává, jsou motivovány výrazy bzikavka a možná i brumbár (= nespecifikované po-
jmenování označující zároveň čmeláka i chrobáka, viz II-52 a II-45).

Patrně přenesením z jiného druhu hmyzu podle podobného způsobu života a životního prostředí vznikl ná-
zev komár.

Do mapování nebylo pojato označení střeček, jde o odlišný druh hmyzu.

3                 Nářečně značně složité Čechy a poměrně diferencované Slezsko ostře kontrastují s homogenní Moravou.

Hláskové obměny a odvozeniny slov ovád a hovado zaujímají celou Moravu, již. polovinu Čech a vých.
polovinu svč. nář., v Čechách zpravidla jako dubletní s jinými výrazy. Na zbývající sz. části Čech už byly no-
vějšími názvy z velké míry vytlačeny.

Největší územní rozsah má pojmenování hovado, jež zabírá téměř celou Moravu (bez sev. okraje vm. nář.),
kde je nedubletní, a odtud přesahuje do vých. Čech k Vysokému Mýtu, do stř. Čech ke Kolínu a do jzč. nář.
v pruhu od Třeboně k Příbrami.

Nejblíže výchozí podobě ovád (ta je doložena jen výjimečně na sev. a sz. okraji Čech, jinde je třeba ji po-
važovat za přejatou ze spis. jazyka) je jzč. podoba hovád, jež v záp. Čechách přechází v obměnu houvád (zá-
padně od Plzně, v návaznosti na hovado, je podoba s krátkým vokálem houvad). Z vých. Čech se dokládá vari-
anta hovad, k níž se na severu (již. Náchodsko) připojuje odvozenina hovadník. Mezi Příbramí, Jindřichovým
Hradcem a Ledčí nad Sázavou se nachází oblast derivátu hovadice.

Velké území v záp. části střč. nář. patří výrazu bzikavka, k němuž se mezi Rakovníkem a Plzní přimyká
menší areál odvozenin bzikačka, bzikanda a bzikna (často více výrazů v jednom bodě, takže nelze vyloučit, že
některá jsou expresivní), na sz. okraji Čech byl sporadicky zapsán derivát bzikavec. Z Benešovska je doloženo
pojmenování komár (to je jako dubletní též na Litomyšlsku a v Pojizeří), na širším Kolínsku a na značné části
svč. nář. se užívá víceznačného výrazu brumbár.

V Podkrkonoší a na sev. Náchodsku bylo zpravidla v dubletě s názvy ovád, hovád či hovado zaznamená-
no sousloví koňská moucha, zejména v horním Pojizeří se vyskytuje univerbizované pojmenování šedivka, na
Novoměstsku pak šedá či plesnivá moucha, příp. plesnivka, a muchavec. Dvouslovná označení se objevují čas-
to též v jzč. nář.: na jz. okraji slepý hovád, ve vých. části rozptýleně slepá moucha – zde často spolu s jedno-
slovnými názvy od adjektiva slepý – slepák nebo slepýš. Slovo slepák bylo zachyceno více či méně roztroušeně
v celé jzč. nář. oblasti, kompaktní areál pak tvoří odděleně odtud v pásu mezi Mladou Boleslavi, Kolínem
a Rychnovem nad Kněžnou.

Pro slezská nářečí se sev. okrajem nář. vm. je typický název búk, v čes.-pol. smíšeném pásu v podobě bunk.
Ve vých. polovině slezského areálu se jako dubletní objevují také pojmenování motivovaná zdánlivou slepotou
ováda: na Těšínsku a Jablunkovsku slepec, na vých. Frenštátsku slip.

Ve městech se zpravidla dosud udržují výrazy běžné ve venkovském okolí, jako progresivní se však jeví
pojmenování hovado, které proniklo téměř do všech měst v Čechách a ve Slezsku.

4    brumbár  v sled. významu jen nář. (Kt ,chroust‘, brumbál ‚chrobák‘,
SSJČ ob. ‚čmelák‘) — Víceznačné pojmenování (viz II-52
čmelák, II-45 chrobák).

búk  jen nář.; Kt u Mořkova, Bš — Viz bunk.

bunk  jen nář.; Kt u Opavy, pol. bąk — Pojmenování navazující na
polštinu, viz též II-52 čmelák. Podle Sławského stejný kořen
jako v býk, nosovka novější, tedy stejná motivace jako hova-
do, srov. tam.

bzikačka  jen nář.; Jg — Od onomatopoického slovesa bzikat.

bzikanda  jen nář. — Viz bzikačka; snad expr. (sufix -anda je běžný
u expr. výrazů).

bzikavec  jen nář. — Od adj. bzikavý (to od onomatopoického slove-
sa bzikat) nebo univerbizací předpokládaného sousloví bzi-
kavý ovád.

bzikavka  Jg, SSJČ — Viz bzikavec (univerbizace předpokládá vý-
chozí sousloví bzikavá moucha).

bzikna  jen nář. — Viz bzikačka.

hnidavka  jen nář.; Jg hnidovka — Univerbizací předpokládaného
sousloví hnidavá moucha (tj. která vypadá jako mající hni-
dy) nebo od adj. hnidavý (Jg ‚mající hnidy‘).

houvad  jen nář.; ALJ Chodsko — Viz hovad; jzč. nář. dloužením
o > ó > ů > ou.

houvád  jen nář. — Viz houvad.

hovad  jen nář.; Jg — Kontaminací slov ovád a hovado.

hovád  jen nář.; stč., ALJ jzč., podkrk. — Viz hovad.

hovadice  jen nář.; Jg hovadnice, hovadní moucha, ALJ jzč. —
Univerbizací předpokládaného sousloví hovadí moucha.

hovadník  jen nář.; ALJ hovadnik svč. — Od adj. hovadní.

hovado  v sled. významu jen nář.; stč., Jg — Adideací slova ovád
a hovado ‚hovězí dobytek‘.

kalač  v sled. významu jen nář. — Snad od nář. kalat ‚bodat, píchat‘.

kalačka  jen nář. — Od kalač příklonem k žen. rodu, viz kalač.

komár  v sled. významu jen nář. — Nespecifikované pojmenování
nebo přenesením z názvu jiného druhu hmyzu (na základě
společné vlastnosti – „kousavosti“).

koňská moucha  jako sousloví jen nář.; stč. kobylí múcha, Jg kobylí
moucha, koňský roup, Kt — Obecné subst. moucha specifiko-
váno adj. odvozeným od názvu napadaného zvířete.

lepuše  jen nář. — Nejasné, snad souvisí s lepit (přisátý ovád vypadá
jako přilepený).

muchavec  jen nář. — Od mucha (mor. nář. varianta slova moucha).

obad  jen nář.; Jg slc. — Srbocharvátská podoba (zachyceno v bodě
737 s charvátskou kolonizací) je pokračováním psl. *obadъ.

ovád  stč., Jg ovad, SSJČ, SSJ ovad (pol. owad ‚hmyz‘) — Nejasné;
psl. *obadъ/ovadъ.

plesnivá moucha  jako sousloví jen nář. — Specifikující adj. podle
podobnosti (moucha vypadá jako plesnivá).

plesnivec  v sled. významu jen nář. — Od adj. plesnivý podle podob-
nosti nebo univerbizací předpokládaného sousloví plesnivý
hovad.

plesnivka  v sled. významu jen nář. — Univerbizací sousloví plesnivá
moucha.

prašivá moucha  jako sousloví jen nář. — Viz plesnivá moucha.

prašivka  v sled. významu jen nář. — Univerbizací sousloví prašivá
moucha.

premzák, premzna  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm.
(Bremse).

saskář  jen nář. — Od nář. saska ‚halena, kazajka‘. Hmyz vypadá
jako oblečený do šedé soukenné haleny.

slepá moucha  jako sousloví jen nář. — Viz plesnivá moucha a sle-
pák.

slepák  v sled. významu jen nář. — Od adj. slepý nebo univerbizací
sousloví slepý ovád (hovád), motivace srov. odd. 2.

slepec  v sled. významu jen nář. — Viz slepák.

slepý hovád  jen nář. — Sousloví, motivace specifikujícího adjektiva
srov. odd. 2.

slepýš  v sled. významu jen nář. — Viz slepák.

slip  v sled. významu jen nář. — Hláskovou obměnou ze základu
slep-, motivace srov. odd. 2.

soukeník  v sled. významu jen nář. — Přenesením, srov. saskář.

šedá moucha  jako sousloví jen nář. — Specifikací, adj. šedá podle
zbarvení.

šedivák  v sled. významu jen nář. — Od adj. šedivý podle zbarvení
nebo univerbizací, srov. plesnivec.

šedivka  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚šedivý tvor‘) —
Univerbizací sousloví šedivá moucha.

šiplice  jen nář. — Patrně přenesením (a hláskovou úpravou) názvu
jiné mouchy (tiplice).

volák  v sled. významu jen nář. — Univerbizací sousloví volský ovád
(hovád).