ČJA 2
53 ovád (1411) — mapa s. 149
1 M ovád (ováda f. 230) — hovád — hovad — houvád — houvad (-ar 328) — obad 737
slepej hovád
hovado (šedí hovado 616, konckí h. 239, ovádo 215, hovjado 755)
hovaďice (hovadňice 227, hovádňice 129, houváďice 308)
hovadňík (hovaďák 130)
búk — bunk
brumbár (brumbál 106, 151, brunďibár 123, 127, 128, 149, 152, 154, 215,
219, 231, 234, brunďibál 154,
brunďivár 242, 327, 412, brunďivál 232, 412, brumberák 116, bruňák, bzuňák 430, brunďák
652)
komár (konckej komár 122)
bzikafka (bzíkafka, bzunkafka 247, bzíkavice 251)
bzikačka
bzikanda
bzikna 312, 314, 316
bzikavec 203, 205
slepec
slip 828, 829 (svib 816, 827, slipek 815, slipka 817)
slepák (slepáč 451, slepík 301)
slepejš 420, 434, 435, 457
šeďivka
šeďivák 146, 149 (šedák 506)
kalačka 249, 250
kalač 252
prašifka 462
plesňifka 505
plesňivec 158
muchavec 506, 507 (mušák 254)
slepá moucha
koncká moucha (též konska mucha 818 nedubl., koňina 110, též krafská mucha 625, volská moucha
101)
šedá mucha 505, 506
prašivá mucha 464
plesňivá mucha 505
S volák 101, soukeňík 134, saskář 148, premzna i premzák 306, šiplice 405, hňidafka 505, łepuša 754
N střeček
2 Otázka
sledovala nář. diferenciaci pojmenování pro ováda, velkou mouchu sající krev teplokrevných ži-
vočichů (rod Tabanus). Výzkum byl původně zaměřen a) na velkého ováda
napadajícího zejména hovězí doby-
tek a koně, b) na menšího ováda útočícího i na člověka.
V Čechách a ve Slezsku byla sice často zaznamenána dvě (i více)
pojmenování vedle sebe, existují celé
dubletní areály (búk/bunk ×
slepec/slip, brumbár × slepák, hovád/hovado/hovadice × slepák/slepá moucha), ne-
bylo však možné oba typy ovádů od sebe spolehlivě rozlišit tak, aby mohly být zobrazeny na samostatných ma-
pách. Např. sousloví s adj. slepý (slepá
moucha, slepý hovád) či odvozeniny od tohoto adjektiva
(slepec, slepák
apod.) označují sice zpravidla ováda menšího (to platí zejména pro Slezsko), stejně tak jako pojmenování
šediv-
ka, prašivka, plesnivka, jindy však bylo zachyceno současně více označení bez rozlišení významu,
někdy exis-
tuje pro oba ovády jen jeden výraz. Informátoři totiž často velkého a malého ováda nelišili, mnohdy už velkého
ováda ani neznali.
Získaný soubor názvů je velmi bohatý a vykazuje kromě lexikálních
rozdílů také diference v rodě (ho-
vád × hovado), četné rozdíly slovotvorné
(např. hovadice × hovadník,
bzikavka × bzikačka ×
bzikavec), hlásko-
slovné (např. hovad × hovád ×
houvád) a v typu pojmenování – názvy dvouslovné (např. šedá/prašivá/plesnivá
moucha) × univerbizované (šedivka,
prašivka, plesnivka).
Také motivačně jsou zachycená pojmenování velmi různorodá. Pouze vzácně
zapsaný výraz ovád, shodný
se spis. jazykem, navazuje na psl. podobu *obadъ, názvy s počátečním h- vznikly patrně tak,
že v důsledku ety-
mologické izolovanosti začalo být slovo ovád spojováno s hláskově blízkým
označením hovězího dobytka – ho-
vado.
Buď došlo ke kontaminaci (hovad, hovád), či přímo k formálnímu ztotožnění s názvem dobytka (hovado),
případně k další derivaci za účelem rozlišení názvů obou živočichů (hovadník,
hovadice). (Přestože adideovaná
pojmenování zpravidla považujeme za odlišné lexémy, v tomto případě pro zjednodušení řešíme náslovné h-
jako jev hláskoslovný.)
Další skupina výrazů (vesměs pojmenování malého ováda) je motivována
vzhledem zkoumaného hmyzu.
Pojmenování vycházející z adjektiva slepý jsou dána nazíráním prostého
pozorovatele na ováda, jehož oči (ze-
jména u samců) jsou tak velké, že jsou považovány za celou hlavu bez očí (či je ovád takto nazýván proto, že
při
sání není ostražitý a lze jej snadno zabít?). Do skupiny názvů ováda podle vzhledu patří také názvy šedivka, pra-
šivka, plesnivka apod.
Podle dobytka ovádem nejčastěji napadaného je ovád nazýván jako
koňská (příp. volská, kravská)
moucha.
Zvukem, který ovád vydává, jsou motivovány výrazy bzikavka a možná i brumbár (= nespecifikované
po-
jmenování označující zároveň čmeláka i chrobáka, viz II-52 a II-45).
Patrně přenesením z jiného druhu hmyzu podle podobného způsobu života a
životního prostředí vznikl ná-
zev komár.
Do mapování nebylo pojato označení střeček, jde o odlišný druh hmyzu.
3 Nářečně značně složité Čechy a poměrně diferencované Slezsko ostře kontrastují s homogenní Moravou.
Hláskové obměny a odvozeniny slov ovád a hovado zaujímají celou Moravu, již. polovinu
Čech a vých.
polovinu svč. nář., v Čechách zpravidla jako dubletní s jinými výrazy. Na zbývající sz. části Čech už byly no-
vějšími názvy z velké míry vytlačeny.
Největší územní rozsah má pojmenování hovado, jež zabírá téměř celou Moravu (bez sev. okraje vm. nář.),
kde je nedubletní, a odtud přesahuje do vých. Čech k Vysokému Mýtu, do stř. Čech ke Kolínu a do jzč. nář.
v pruhu od Třeboně k Příbrami.
Nejblíže výchozí podobě ovád (ta
je doložena jen výjimečně na sev. a sz. okraji Čech, jinde je třeba ji po-
važovat za přejatou ze spis. jazyka) je jzč. podoba hovád, jež v záp. Čechách
přechází v obměnu houvád (zá-
padně od Plzně, v návaznosti na hovado, je podoba s krátkým vokálem
houvad). Z vých. Čech se dokládá vari-
anta hovad, k níž se na severu (již. Náchodsko) připojuje odvozenina
hovadník. Mezi Příbramí, Jindřichovým
Hradcem a Ledčí nad Sázavou se nachází oblast derivátu hovadice.
Velké území v záp. části střč. nář. patří výrazu bzikavka, k němuž se mezi Rakovníkem a Plzní přimyká
menší areál odvozenin bzikačka, bzikanda a bzikna (často více výrazů v jednom bodě,
takže nelze vyloučit, že
některá jsou expresivní), na sz. okraji Čech byl sporadicky zapsán derivát bzikavec. Z Benešovska je doloženo
pojmenování komár (to je jako dubletní též na Litomyšlsku a v Pojizeří), na
širším Kolínsku a na značné části
svč. nář. se užívá víceznačného výrazu brumbár.
V Podkrkonoší a na sev. Náchodsku bylo zpravidla v dubletě s názvy
ovád, hovád či hovado zaznamená-
no sousloví koňská moucha, zejména v horním Pojizeří se vyskytuje
univerbizované pojmenování šedivka, na
Novoměstsku pak šedá či plesnivá
moucha, příp. plesnivka, a muchavec. Dvouslovná označení se objevují čas-
to též v jzč. nář.: na jz. okraji slepý hovád, ve vých. části rozptýleně
slepá moucha – zde často spolu s jedno-
slovnými názvy od adjektiva slepý – slepák nebo slepýš. Slovo slepák bylo zachyceno více či méně roztroušeně
v celé jzč. nář. oblasti, kompaktní areál pak tvoří odděleně odtud v pásu mezi Mladou Boleslavi, Kolínem
a Rychnovem nad Kněžnou.
Pro slezská nářečí se sev. okrajem nář. vm. je typický název
búk, v čes.-pol. smíšeném pásu v podobě bunk.
Ve vých. polovině slezského areálu se jako dubletní objevují také pojmenování motivovaná zdánlivou slepotou
ováda: na Těšínsku a Jablunkovsku slepec, na vých. Frenštátsku slip.
Ve městech se zpravidla dosud udržují výrazy běžné ve
venkovském okolí, jako progresivní se však jeví
pojmenování hovado, které proniklo téměř do všech měst v Čechách a ve Slezsku.
4
brumbár v sled. významu jen nář. (Kt ,chroust‘, brumbál
‚chrobák‘,
SSJČ ob. ‚čmelák‘) — Víceznačné pojmenování (viz II-52
čmelák, II-45 chrobák).
búk jen nář.; Kt u Mořkova, Bš — Viz bunk.
bunk jen
nář.; Kt u Opavy, pol. bąk — Pojmenování navazující na
polštinu, viz též II-52 čmelák. Podle Sławského stejný kořen
jako v býk, nosovka novější, tedy stejná motivace jako hova-
do, srov. tam.
bzikačka jen nář.; Jg — Od onomatopoického slovesa bzikat.
bzikanda jen
nář. — Viz bzikačka; snad expr. (sufix -anda je běžný
u expr. výrazů).
bzikavec jen
nář. — Od adj. bzikavý (to od onomatopoického slove-
sa bzikat) nebo univerbizací předpokládaného sousloví bzi-
kavý ovád.
bzikavka Jg,
SSJČ — Viz bzikavec (univerbizace předpokládá vý-
chozí sousloví bzikavá moucha).
bzikna jen nář. — Viz bzikačka.
hnidavka jen
nář.; Jg hnidovka — Univerbizací předpokládaného
sousloví hnidavá moucha (tj. která vypadá jako mající hni-
dy) nebo od adj. hnidavý (Jg ‚mající hnidy‘).
houvad jen
nář.; ALJ Chodsko — Viz hovad; jzč. nář. dloužením
o > ó > ů > ou.
houvád jen nář. — Viz houvad.
hovad jen nář.; Jg — Kontaminací slov ovád a hovado.
hovád jen nář.; stč., ALJ jzč., podkrk. — Viz hovad.
hovadice jen nář.; Jg hovadnice, hovadní moucha, ALJ jzč. —
Univerbizací předpokládaného sousloví hovadí moucha.
hovadník jen nář.; ALJ hovadnik svč. — Od adj. hovadní.
hovado v
sled. významu jen nář.; stč., Jg — Adideací slova ovád
a hovado ‚hovězí dobytek‘.
kalač v sled. významu jen nář. — Snad od nář. kalat ‚bodat, píchat‘.
kalačka jen nář. — Od kalač příklonem k žen. rodu, viz kalač.
komár v
sled. významu jen nář. — Nespecifikované pojmenování
nebo přenesením z názvu jiného druhu hmyzu (na základě
společné vlastnosti – „kousavosti“).
koňská moucha jako sousloví jen nář.; stč. kobylí múcha, Jg
kobylí
moucha, koňský roup, Kt — Obecné subst.
moucha specifiko-
váno adj. odvozeným od názvu napadaného zvířete.
lepuše jen nář. — Nejasné, snad souvisí s lepit (přisátý ovád
vypadá
jako přilepený).
muchavec jen nář. — Od mucha (mor. nář. varianta slova moucha).
obad jen
nář.; Jg slc. — Srbocharvátská podoba (zachyceno v bodě
737 s charvátskou kolonizací) je pokračováním psl. *obadъ.
ovád stč., Jg ovad, SSJČ, SSJ ovad (pol. owad ‚hmyz‘) — Nejasné;
psl. *obadъ/ovadъ.
plesnivá moucha jako sousloví jen nář. — Specifikující adj. podle
podobnosti (moucha vypadá jako plesnivá).
plesnivec v sled. významu jen nář. — Od adj. plesnivý podle
podob-
nosti nebo univerbizací předpokládaného sousloví plesnivý
hovad.
plesnivka v sled. významu jen nář. — Univerbizací sousloví plesnivá
moucha.
prašivá moucha jako sousloví jen nář. — Viz plesnivá moucha.
prašivka v sled. významu jen nář. — Univerbizací sousloví prašivá
moucha.
premzák, premzna jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm.
(Bremse).
saskář jen nář. — Od nář. saska ‚halena, kazajka‘. Hmyz
vypadá
jako oblečený do šedé soukenné haleny.
slepá moucha jako sousloví jen nář. — Viz plesnivá moucha a sle-
pák.
slepák v
sled. významu jen nář. — Od adj. slepý nebo univerbizací
sousloví slepý ovád (hovád),
motivace srov. odd. 2.
slepec v sled. významu jen nář. — Viz slepák.
slepý hovád jen nář. — Sousloví, motivace specifikujícího adjektiva
srov. odd. 2.
slepýš v sled. významu jen nář. — Viz slepák.
slip v
sled. významu jen nář. — Hláskovou obměnou ze základu
slep-, motivace srov. odd. 2.
soukeník v sled. významu jen nář. — Přenesením, srov. saskář.
šedá moucha jako sousloví jen nář. — Specifikací, adj. šedá
podle
zbarvení.
šedivák v
sled. významu jen nář. — Od adj. šedivý podle zbarvení
nebo univerbizací, srov. plesnivec.
šedivka v
sled. významu jen nář. (SSJČ ‚šedivý tvor‘) —
Univerbizací sousloví šedivá moucha.
šiplice jen nář. — Patrně přenesením (a hláskovou úpravou) názvu
jiné mouchy (tiplice).
volák v sled. významu jen nář. — Univerbizací sousloví volský
ovád
(hovád).
5 obád Ju 1–4 — hovado Ju 7, Ru 3, 5 — brunďivár Ju 3 — brumbák Po 1 — bzikafka Ju 5, Ru 1 —
bzíkafka Ru 2, 3 — mžikafka Ju 5 — muchavec
Ju 6 — mucháč Ju 6 — koncká moucha Ju 1, Ru 4 — lesňí moucha Ru 4 — valaská moucha Ru 4
6 ASJ IV 88, AJŚ 599, OLA 107
Či
