ČJA 2

53 ovád (1411) — mapa s. 149

1    M         ovád (ováda f. 230) — hovád — hovad — houvád — houvad (-ar 328) — obad 737

slepej hovád

hovado (šedí hovado 616, konckí h. 239, ovádo 215, hovjado 755)

hovaďice (hovadňice 227, hovádňice 129, houváďice 308)

hovadňík (hovaďák 130)

búk — bunk

brumbár (brumbál 106, 151, brunďibár 123, 127, 128, 149, 152, 154, 215, 219, 231, 234, brunďibál 154,
brunďivár 242, 327, 412, brunďivál 232, 412, brumberák 116, bruňák, bzuňák 430, brunďák
652)

komár (konckej komár 122)

bzikafka (bzíkafka, bzunkafka 247, bzíkavice 251)

bzikačka

bzikanda

bzikna 312, 314, 316

bzikavec 203, 205

slepec

slip 828, 829 (svib 816, 827, slipek 815, slipka 817)

slepák (slepáč 451, slepík 301)

slepejš 420, 434, 435, 457

šeďivka

šeďivák 146, 149 (šedák 506)

kalačka 249, 250

kalač 252

prašifka 462

plesňifka 505

plesňivec 158

muchavec 506, 507 (mušák 254)

slepá moucha

koncká moucha (též konska mucha 818 nedubl., koňina 110, též krafská mucha 625, volská moucha
101)

šedá mucha 505, 506

prašivá mucha 464

plesňivá mucha 505

S          volák 101, soukeňík 134, saskář 148, premzna i premzák 306, šiplice 405, hňidafka 505, łepuša 754

N          střeček

2                 Otázka sledovala nář. diferenciaci pojmenování pro ováda, velkou mouchu sající krev teplokrevných ži-
vočichů (rod Tabanus). Výzkum byl původně zaměřen a) na velkého ováda napadajícího zejména hovězí doby-
tek a koně, b) na menšího ováda útočícího i na člověka.

V Čechách a ve Slezsku byla sice často zaznamenána dvě (i více) pojmenování vedle sebe, existují celé
dubletní areály (búk/bunk × slepec/slip, brumbár × slepák, hovád/hovado/hovadice × slepák/slepá moucha), ne-
bylo však možné oba typy ovádů od sebe spolehlivě rozlišit tak, aby mohly být zobrazeny na samostatných ma-
pách. Např. sousloví s adj. slepý (slepá moucha, slepý hovád) či odvozeniny od tohoto adjektiva (slepec, slepák
apod.) označují sice zpravidla ováda menšího (to platí zejména pro Slezsko), stejně tak jako pojmenování šediv-
ka
, prašivka, plesnivka, jindy však bylo zachyceno současně více označení bez rozlišení významu, někdy exis-
tuje pro oba ovády jen jeden výraz. Informátoři totiž často velkého a malého ováda nelišili, mnohdy už velkého
ováda ani neznali.

Získaný soubor názvů je velmi bohatý a vykazuje kromě lexikálních rozdílů také diference v rodě (ho-
vád
× hovado), četné rozdíly slovotvorné (např. hovadice × hovadník, bzikavka × bzikačka × bzikavec), hlásko-
slovné (např. hovad × hovád × houvád) a v typu pojmenování – názvy dvouslovné (např. šedá/prašivá/plesnivá
moucha
) × univerbizované (šedivka, prašivka, plesnivka).

Také motivačně jsou zachycená pojmenování velmi různorodá. Pouze vzácně zapsaný výraz ovád, shodný
se spis. jazykem, navazuje na psl. podobu *obadъ, názvy s počátečním h- vznikly patrně tak, že v důsledku ety-
mologické izolovanosti začalo být slovo ovád spojováno s hláskově blízkým označením hovězího dobytka – ho-

vado. Buď došlo ke kontaminaci (hovad, hovád), či přímo k formálnímu ztotožnění s názvem dobytka (hovado),
případně k další derivaci za účelem rozlišení názvů obou živočichů (hovadník, hovadice). (Přestože adideovaná
pojmenování zpravidla považujeme za odlišné lexémy, v tomto případě pro zjednodušení řešíme náslovné h-
jako jev hláskoslovný.)

Další skupina výrazů (vesměs pojmenování malého ováda) je motivována vzhledem zkoumaného hmyzu.
Pojmenování vycházející z adjektiva slepý jsou dána nazíráním prostého pozorovatele na ováda, jehož oči (ze-
jména u samců) jsou tak velké, že jsou považovány za celou hlavu bez očí (či je ovád takto nazýván proto, že při
sání není ostražitý a lze jej snadno zabít?). Do skupiny názvů ováda podle vzhledu patří také názvy šedivka, pra-
šivka
, plesnivka apod.

Podle dobytka ovádem nejčastěji napadaného je ovád nazýván jako koňská (příp. volská, kravská)
moucha.

Zvukem, který ovád vydává, jsou motivovány výrazy bzikavka a možná i brumbár (= nespecifikované po-
jmenování označující zároveň čmeláka i chrobáka, viz II-52 a II-45).

Patrně přenesením z jiného druhu hmyzu podle podobného způsobu života a životního prostředí vznikl ná-
zev komár.

Do mapování nebylo pojato označení střeček, jde o odlišný druh hmyzu.

3                 Nářečně značně složité Čechy a poměrně diferencované Slezsko ostře kontrastují s homogenní Moravou.

Hláskové obměny a odvozeniny slov ovád a hovado zaujímají celou Moravu, již. polovinu Čech a vých.
polovinu svč. nář., v Čechách zpravidla jako dubletní s jinými výrazy. Na zbývající sz. části Čech už byly no-
vějšími názvy z velké míry vytlačeny.

Největší územní rozsah má pojmenování hovado, jež zabírá téměř celou Moravu (bez sev. okraje vm. nář.),
kde je nedubletní, a odtud přesahuje do vých. Čech k Vysokému Mýtu, do stř. Čech ke Kolínu a do jzč. nář.
v pruhu od Třeboně k Příbrami.

Nejblíže výchozí podobě ovád (ta je doložena jen výjimečně na sev. a sz. okraji Čech, jinde je třeba ji po-
važovat za přejatou ze spis. jazyka) je jzč. podoba hovád, jež v záp. Čechách přechází v obměnu houvád (zá-
padně od Plzně, v návaznosti na hovado, je podoba s krátkým vokálem houvad). Z vých. Čech se dokládá vari-
anta hovad, k níž se na severu (již. Náchodsko) připojuje odvozenina hovadník. Mezi Příbramí, Jindřichovým
Hradcem a Ledčí nad Sázavou se nachází oblast derivátu hovadice.

Velké území v záp. části střč. nář. patří výrazu bzikavka, k němuž se mezi Rakovníkem a Plzní přimyká
menší areál odvozenin bzikačka, bzikanda a bzikna (často více výrazů v jednom bodě, takže nelze vyloučit, že
některá jsou expresivní), na sz. okraji Čech byl sporadicky zapsán derivát bzikavec. Z Benešovska je doloženo
pojmenování komár (to je jako dubletní též na Litomyšlsku a v Pojizeří), na širším Kolínsku a na značné části
svč. nář. se užívá víceznačného výrazu brumbár.

V Podkrkonoší a na sev. Náchodsku bylo zpravidla v dubletě s názvy ovád, hovád či hovado zaznamená-
no sousloví koňská moucha, zejména v horním Pojizeří se vyskytuje univerbizované pojmenování šedivka, na
Novoměstsku pak šedá či plesnivá moucha, příp. plesnivka, a muchavec. Dvouslovná označení se objevují čas-
to též v jzč. nář.: na jz. okraji slepý hovád, ve vých. části rozptýleně slepá moucha – zde často spolu s jedno-
slovnými názvy od adjektiva slepýslepák nebo slepýš. Slovo slepák bylo zachyceno více či méně roztroušeně
v celé jzč. nář. oblasti, kompaktní areál pak tvoří odděleně odtud v pásu mezi Mladou Boleslavi, Kolínem
a Rychnovem nad Kněžnou.

Pro slezská nářečí se sev. okrajem nář. vm. je typický název búk, v čes.-pol. smíšeném pásu v podobě bunk.
Ve vých. polovině slezského areálu se jako dubletní objevují také pojmenování motivovaná zdánlivou slepotou
ováda: na Těšínsku a Jablunkovsku slepec, na vých. Frenštátsku slip.

Ve městech se zpravidla dosud udržují výrazy běžné ve venkovském okolí, jako progresivní se však jeví
pojmenování hovado, které proniklo téměř do všech měst v Čechách a ve Slezsku.

4    brumbár  v sled. významu jen nář. (Kt ,chroust‘, brumbál ‚chrobák‘,
SSJČ ob. ‚čmelák‘) — Víceznačné pojmenování (viz II-52
čmelák, II-45 chrobák).

búk  jen nář.; Kt u Mořkova, Bš — Viz bunk.

bunk  jen nář.; Kt u Opavy, pol. bąk — Pojmenování navazující na
polštinu, viz též II-52 čmelák. Podle Sławského stejný kořen
jako v býk, nosovka novější, tedy stejná motivace jako hova-
do
, srov. tam.

bzikačka  jen nář.; Jg — Od onomatopoického slovesa bzikat.

bzikanda  jen nář. — Viz bzikačka; snad expr. (sufix -anda je běžný
u expr. výrazů).


bzikavec  jen nář. — Od adj. bzikavý (to od onomatopoického slove-
sa bzikat) nebo univerbizací předpokládaného sousloví bzi-
kavý ovád
.

bzikavka  Jg, SSJČ — Viz bzikavec (univerbizace předpokládá vý-
chozí sousloví bzikavá moucha).

bzikna  jen nář. — Viz bzikačka.

hnidavka  jen nář.; Jg hnidovka — Univerbizací předpokládaného
sousloví hnidavá moucha (tj. která vypadá jako mající hni-
dy) nebo od adj. hnidavý (Jg ‚mající hnidy‘).

houvad  jen nář.; ALJ Chodsko — Viz hovad; jzč. nář. dloužením
o > ó > ů > ou.

houvád  jen nář. — Viz houvad.

hovad  jen nář.; Jg — Kontaminací slov ovád a hovado.

hovád  jen nář.; stč., ALJ jzč., podkrk. — Viz hovad.

hovadice  jen nář.; Jg hovadnice, hovadní moucha, ALJ jzč. —
Univerbizací předpokládaného sousloví hovadí moucha.

hovadník  jen nář.; ALJ hovadnik svč. — Od adj. hovadní.

hovado  v sled. významu jen nář.; stč., Jg — Adideací slova ovád
a hovado ‚hovězí dobytek‘.

kalač  v sled. významu jen nář. — Snad od nář. kalat ‚bodat, píchat‘.

kalačka  jen nář. — Od kalač příklonem k žen. rodu, viz kalač.

komár  v sled. významu jen nář. — Nespecifikované pojmenování
nebo přenesením z názvu jiného druhu hmyzu (na základě
společné vlastnosti – „kousavosti“).

koňská moucha  jako sousloví jen nář.; stč. kobylí múcha, Jg kobylí
moucha
, koňský roup, Kt — Obecné subst. moucha specifiko-
váno adj. odvozeným od názvu napadaného zvířete.

lepuše  jen nář. — Nejasné, snad souvisí s lepit (přisátý ovád vypadá
jako přilepený).

muchavec  jen nář. — Od mucha (mor. nář. varianta slova moucha).

obad  jen nář.; Jg slc. — Srbocharvátská podoba (zachyceno v bodě
737 s charvátskou kolonizací) je pokračováním psl. *obadъ.

ovád  stč., Jg ovad, SSJČ, SSJ ovad (pol. owad ‚hmyz‘) — Nejasné;
psl. *obadъ/ovadъ.

plesnivá moucha  jako sousloví jen nář. — Specifikující adj. podle
podobnosti (moucha vypadá jako plesnivá).

plesnivec  v sled. významu jen nář. — Od adj. plesnivý podle podob-
nosti nebo univerbizací předpokládaného sousloví plesnivý
hovad
.

plesnivka  v sled. významu jen nář. — Univerbizací sousloví plesnivá
moucha.


prašivá moucha  jako sousloví jen nář. — Viz plesnivá moucha.

prašivka  v sled. významu jen nář. — Univerbizací sousloví prašivá
moucha
.

premzák, premzna  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm.
(Bremse).

saskář  jen nář. — Od nář. saska ‚halena, kazajka‘. Hmyz vypadá
jako oblečený do šedé soukenné haleny.

slepá moucha  jako sousloví jen nář. — Viz plesnivá moucha a sle-
pák.

slepák  v sled. významu jen nář. — Od adj. slepý nebo univerbizací
sousloví slepý ovád (hovád), motivace srov. odd. 2.

slepec  v sled. významu jen nář. — Viz slepák.

slepý hovád  jen nář. — Sousloví, motivace specifikujícího adjektiva
srov. odd. 2.

slepýš  v sled. významu jen nář. — Viz slepák.

slip  v sled. významu jen nář. — Hláskovou obměnou ze základu
slep-, motivace srov. odd. 2.

soukeník  v sled. významu jen nář. — Přenesením, srov. saskář.

šedá moucha  jako sousloví jen nář. — Specifikací, adj. šedá podle
zbarvení.

šedivák  v sled. významu jen nář. — Od adj. šedivý podle zbarvení
nebo univerbizací, srov. plesnivec.

šedivka  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚šedivý tvor‘) —
Univerbizací sousloví šedivá moucha.

šiplice  jen nář. — Patrně přenesením (a hláskovou úpravou) názvu
jiné mouchy (tiplice).

volák  v sled. významu jen nář. — Univerbizací sousloví volský ovád
(hovád).

5    obád Ju 1–4 — hovado Ju 7, Ru 3, 5 — brunďivár Ju 3 — brumbák Po 1 — bzikafka Ju 5, Ru 1 — bzíkafka Ru 2, 3 — mžikafka Ju 5 — muchavec
Ju 6 — mucháč Ju 6 — koncká moucha Ju 1, Ru 4 — lesňí moucha Ru 4 — valaská moucha Ru 4

6    ASJ IV 88, AJŚ 599, OLA 107

Či