ČJA 2

51 sršeň (1409) — mapa s. 143

1    M         sršeň f. (cigánská/vojenská s. 610, velká s. 62)

sršňe f. (vojenská s. 609, cigánská s. 614, sršna 603)

sršeň m. — šršeň (-er- 830–836) — sršleň (-éň 738) — sršáň (-aň 52, śrśuň 818, sršoň 820)

sršen — sršán (-an 24, šršán 304) — sržán 431, 432, 442 — sršín

sršňák — šršňák

sršák

sršňál 633, 659

šišňár 311,315

vosa 118 (matka vosa 640)

vos m. 623, 640

vosák 623, 638, 63 (vušňák 637)

palčák 624, 626 (pajšlák 629)

S          hornajzl 306, hornist 62

2                 Zkoumala se nářeční pojmenování pro sršně, tj. velkou vosu (Vespa crabro).

V souboru zaznamenaných výrazů jsou lexikální diference podružné (okrajový regionalismus palčák, ne-
specifikovaná pojmenování vosa/vos/vosák, srov. II-50 vosa), mnohem výraznější je rozdíl rodový sršeň f. × sr-
šeň
m., morfologické diference sršeň f. × sršně f., sršeň m. × sršán a diference slovotvorné, např. sršeň m. × srš-
ňák
. Velmi rozmanité jsou též hláskové obměny jednotlivých slovotvorných a morfologických variant tohoto
lexému (sršeň × šršeň × sršleň × šršleň × sršáň; sršen × sršán × sržán × sršín apod.), vyvolané jednak pravidel-
ným hláskovým vývojem, jednak i obtížnou výslovností souhláskové skupiny v počátku slova.

V jihomoravské oblasti nespecifikovaných pojmenování, kde se neliší pojmenování vosy a sršně, se snaha
odlišit oba druhy hmyzu někdy projevuje v připojování rozlišujícího přívlastku (velká sršeň; vojenská s. – pod-
le agresivity; cigánská s. – patrně podle temnější barvy). Touto snahou je zřejmě motivováno i slovo palčák (‚sr-
šeň velký jako palec‘).

KLA zachytila ještě další výrazy, popř. hláskové obměny, které naším výzkumem už zaznamenány neby-
ly: jzč. stržán (skupinu str- viz též v zahraničních bodech), záp. od Brna frfňák, na Oslavansku palcůvka apod.
O tom podrobněji srov. S. Utěšený, NŘ 45, 1962, s. 171–180.

3                 Jako základní se v zeměpisné projekci nář. materiálu jeví rozdíl rodový – zhruba střední část zkoumaného
území má rod ženský, východně a západně odtud pak dominuje rod mužský.

Téměř celá jzč. nář. oblast (s přesahem až k Praze) je charakterizována výrazem sršán, z ní se vydělují va-
rianty sržán na Strakonicku, sršín na Doudlebsku a šišňár na Manětínsku.

V sv. polovině Čech a na zm. okraji se užívá označení sršeň f. K tomuto areálu se na jihovýchodě
přimyká oblast morfologické varianty sršně f.; ta byla zachycena rozptýleně a zpravidla dubletně také jinde
v oblasti, pro niž je typický rod ženský.

Větší část Moravy (vých. od linie Nové Město na Mor. – Mor. Krumlov) a Slezsko se vyznačují po-
dobami rodu mužského: sev. polovina Moravy má výraz sršeň m. (jenž patrně navazuje na pův. psl. podobu), pro
většinu vm. nář. a pro čes.-pol. smíšený pruh s Hlučínskem je charakteristická varianta šršeň. Sev. okraj vm. nář.
s malými přesahy do střm. nářečí se vyčleňuje obměnou sršleň.

Ve středu Moravy se nachází členitý areál slovotvorné varianty sršňák (v jv. části šršňák). Tato oblast pat-
ří do jm. areálu nespecifikovaných pojmenování, proto zde toto slovo označuje často i vosu; naopak výrazy vosa,
vos m. či vosák byly v této oblasti zapsány i ve významu ‚sršeň‘ (srov. II-50 vosa).

Z Moravskokrumlovska je doloženo pojmenování palčák.

Na venkově se rodové rozdíly udržují velmi pevně, pronikání rodových variant za hranici jejich kompakt-
ního výskytu bylo zaznamenáno jen výjimečně. Ve městech se však projevuje na celém území silná tendence
k užívání podoby sršeň m., přestože obě varianty (sršeň f. i m.) jsou spisovné.


4    hornajzl  jen nář. — Patrně expr. úpravou výrazu přejatého z něm.
(Hornisse).

hornyst  jen nář. — Příklonem slova přejatého z něm. (viz hornajzl)
k jiné přejímce (SSJČ hornista ‚hráč na lesní roh‘, ALJ ‚tru-
bač‘).

palčák  v sled. významu jen nář. — Snad univerbizací předpokláda-
ného spojení palcový sršeň, tj. ‚sršeň velký jako palec‘.

sršák  jen nář. — Ze sršňák zjednodušením základu.


sršán  Jg, SSJČ ob. — Ze sršen jzč. nář. hláskovou změnou ’e > a
a následným dloužením.

sršáň  SSJČ ob. — Ze sršeň; -á- v jzč. nář. viz sršán, ve Slezsku expr.
sufixem -áň.

sršen  stč. viz sršeň f. jen nář. — Ze sršeň změnou morfologické cha-
rakteristiky, příklonem k typu pán.

sršeň  f. stč. nespecifikovaný význam ‚vosa, sršeň, čmelák‘, Jg, SSJČ
— Ze sršeň m. příklonem k žen. rodu.

sršeň  m. stč. viz sršeň f. Jg, SSJČ, SSJ — Z psl. *sьršenь m. Prastaré
slovo, starý n-kmen. Podle Holuba-Kopečného souvisí se
sršeti a snad i srst.

sršín  jen nář.; ALJ již. Čechy — Patrně úžením z předpokládaného
sršén, jež vzniklo dloužením ze sršen.

sršleň  jen nář.; Jg — Ze sršeň rozšířením onomatopoického základu.

sršňák  v sled. významu jen nář.; Jg, Bš Jevíčko — Sufixací od sršeň.

sršňál  jen nář. — Sufixací od sršeň, patrně expr.

sršně  f. jen nář. — Od sršeň f. změnou morfologické charakteristiky,
příklonem k substantivům typu růže.

sržán  jen nář.; ALJ již. Čechy — Od sršán patrně asimilací neznělé-
ho -š- k znělému okolí.


šišňár  jen nář.; ALJ šišnár již. Čechy — Patrně hláskovou úpravou
obtížněji vyslovitelného slova a derivací, viz sršeň.

šršeň  m. jen nář.; stč. m. i f. viz sršeň f., pol. szerszeń, luž. šeršeń
Ze sršeň, asimilací na dálku s-š > š-š.

šršňák  jen nář.; Bš Drahany, ALJ též Litovelsko — Ze sršňák, viz
sršeň.

vos  m. v sled. významu jen nář. — Nespecifikované pojmenování
(SSJČ zast. a nář. ‚vosa‘), viz II-50 vosa.

vosa  v sled. významu jen nář. — Viz vos m.

vosák  jen nář.; ALJ sv. Čechy — Viz vos m.

5    sršeň f. Po 1, Ju 1, 4, Ru 1 — sršňe f. Ju 1, 2 — sršeň m. Ju 2, 3, 7 — sršleň Ju 7 — šršleň Ju 7 — sršán Ru 2, 3 — stržán Ru 2 — stršňe Ju 5

6    SSA 3.56

Či