ČJA 2

48 kobylka (1388) — mapa s. 135

1    M         kobyla

kobylka

kúň (polňí k. 754)

zelený kúň

strňiskové kuň (strňiskáč 664)

kík (kuňik 614, kuňík 622, okuňik 818, polňí koňík 754)

zelený koník

koňíček (koňičok 801, polny kuňiček 833)

koňas 215, 312 (konďas 238)

koňipas

koňipásek

paskoňik (pasíkúň 719)

S          srkavé kuň 658, roskobilka 129, cvrček 443, koňar 52

N          hajrus 45, koncká kobila 115

2                 Zjišťovaly se rozdíly v nář. pojmenování pro kobylku, tj. skákavý hmyz žijící v trávě nebo na stromech
(Tettigonia viridissima). Vedle rozdílů lexikálních přinesl nářeční výzkum četné diference slovotvorné (např.
kůň × koník × koníček × koňas; konipas × konipásek × paskoník). Výraz kůň je někdy zpřesňován atributy zele-
, strniskový a polní.

Většina zaznamenaných výrazů je metaforického původu a vznikla přenesením především na základě po-
dobnosti hlavy luční kobylky s hlavou koně.

Někteří mluvčí, zvláště v Čechách, rozlišují jménem různé druhy kobylek nebo alespoň odlišují větší
a menší kobylku, většinou se však oba druhy způsobem pojmenování nerozlišují. V případě dubletního výskytu
označuje pojmenování kobylka větší a výraz koník menší druh sledovaného hmyzu.

3                 Dnešní obraz je poměrně komplikovaný a je výsledkem četných vyrovnávacích procesů. Jednak se vyčle-
ňuje velký, poměrně kompaktní celek s výrazem koník, zabírající celou větší jz. polovinu Čech a přilehlou jz.
Moravu, jednak je ostatní území rozrůzněno na řadu nevýrazných a navzájem se prolínajících areálů.

Většinové pojmenování koník odděleně tvoří ještě souvislou oblast v záp. a stř. části Slezska. Název kůň se
dokládá zejména ze stř. části střm. nářečí. S atributem strniskový je doložen z Litovelska, s adj. přívlastkem ze-
lený
se objevuje na Roudnicku a na Moravě zvláště na Litovelsku a Holešovsku. Spojení zelený koník je cha-
rakteristické zvláště pro širší Rakovnicko. Deminutivní forma koníček je typická pro vých. část Slezska,
Brněnsko a již. úsek vm. nářečí s přesahem ke Kroměříži. Roztroušeně se objevuje i jinde, zvláště na širším
Vysokomýtsku a Zábřežsku. Podoba koňas byla zaznamenána sporadicky na Manětínsku a v záp. části střč. ná-
řečí.

Lexém konipas vytváří souvislý a poměrně rozsáhlý areál ve stř. části svč. nářečí s přesahem do střč. nář.
téměř až ku Praze. Soustředěně, avšak většinou v dubletě s jinými výrazy se vyskytuje též na širším Roudnicku.
Porůznu se dokládá jeho deminutivní forma konipásek, a to jednak při okrajích areálu slova konipas, jednak
v lounském úseku. Slovotvorná varianta paskoník je soustředěna do mikroareálu v náchodském úseku.

Pojmenování kobylka se nejhojněji objevuje v svč. nářečích a na Valašsku, v obou oblastech většinou dub-
letně s jinými výrazy. Ve shodě se spis. jazykem se vyskytuje rozptýleně na celém zkoumaném území. Jen spo-
radicky se v oblastech nejčastějšího výskytu výrazu kobylka dokládá jeho nedeminutivní forma kobyla.

Mluva měst se vyznačuje dubletností, případně tripletností výrazů. Kromě názvů charakteristických pro
příslušné venkovské okolí do ní proniká pojmenování kobylka a výraz koník.

4    cvrček  v sled. významu jen nář.; Jg cvrček zelený — Přenesením po-
jmenování na základě podobnosti zvuku, který vydává cvr-
ček a kobylka.

kobyla  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování (SSJČ
‚klisna‘, zprav. expr. ‚kůň vůbec‘).

kobylka  stč. též koblka nář., Jg kobylka polní, SSJČ, SSJ, pol. ko-
byłka
— Přenesením deminutiva ke kobyla ‚klisna‘, viz koby-
la.

koňar  jen nář.; ALJ koňár ‚velký polní koníček‘ jč. — Od kůň expr.
příponou, přenesením, viz kůň.

koňas  jen nář. — Od kůň expr. příponou, přenesením, viz kůň.

koníček  Jg, SSJČ ob., Bš koníček polní — Viz koník.

koník  Jg, SSJČ ob., pol. polny konik (SSJ ‚škodlivý luční hmyz
menší než kobylka‘) — Přenesením deminutiva ke kůň, viz
tam.

konipas  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář. — Složenina ze základů
kůň a pásti, hmyz se vyskytuje tam, kde se pasou koně (srov.
II-37 konipas).


konipásek  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář. dem. ke konipas
Deminutivum ke konipas, viz tam.

kůň  v sled. významu jen nář.; Kt — Přenesením pojmenování na zá-
kladě podobnosti hlavy koně s hlavou luční kobylky a na zá-
kladě schopnosti skákat.

paskoník  jen nář.; pol. pasikonik — Složenina ze základů pásti a kůň,
srov. konipas, patrně v návaznosti na pol.

roskobylka  jen nář. — Složenina z přejatého slova ros (něm. Ross
‚kůň‘) a výrazu kobylka.

srkavý kůň  jako sousloví jen nář. — Viz kůň, připojením specifiku-
jícího adjektiva srkavý, to buď od slovesa srkat, nebo z adj.
cvrkavý příklonem ke slovesu srkat.

strniskový kůň  jako sousloví jen nář. — Viz kůň, připojením speci-
fikujícího adjektiva strniskový podle výskytu luční kobylky
na strništi.

zelený koník  jako sousloví jen nář. — Viz zelený kůň, koník.

zelený kůň  jako sousloví jen nář. — Viz kůň, specifikující adj. pří-
vlastek připojen podle zbarvení luční kobylky.

5    kobilka Ru 4 — zelenej kúň Ru 4 — koňík Ju 5, Ru 2, 5 — koňik Ju 1, Ru 1 — loukovej koňik Ru 3 — koňíček Ru 5 — koňiček Ju 2, 4, 6, Ru 1 —
koňipásek Ju 3 — koňipas Po 1, Ju 1, 3 — skákavec Ju 5

6    SSA 3.79, OLA 111, ALE 125

Pv