ČJA 2

47 slunéčko sedmitečné (1398) — mapa s. 133

1    M         sluňíčko (sluníčko 103, 131, 160, 621, 628, sluňәčko 316, 320, slunéčko 441, 515, 673, 721, slunečko 650,
665, 669, 671, 673, 65, 818, 831, slunečko brnečko 802, 803, slunečko patrnečko 81, pámbíč-
kovo sluňíčko 503)

sluňíčko víčko 202, 328, 337

beruška — baruška

berunka (beruňka 117, barunka 220, 245, 757, beberunka 682, 75) — bedrunka (bedruňka 102, 103,
108, 111, 113, 121, 122, 134, bedrúnka 723, 724, 739, 750, bjedrunka 826, b’e- 832–836, bed-
ruňička 813, bedrunečka 821, bedrňička 740, bedruna 654, bedruška 112, 11) — medrunka
(medrúnka 750, medruňička 706, 750, medrňčka 725, medrňička 751)

verunka (též 150, 162, 214, 217, 623, 634, 747, 72, též 158 nedubl., veruňka 639, též veronka 738, veverun-
ka 716, pámbíčková verunka 718)

verunka kunka (v. korunka 685, 708, 711, 727, v. runka 733)

marunka 814, 817, též 807 — merunka 747, 806, 807, 81 (meruňka 245, 722) — menurka (menurečka 811)

petrunka 702 (petrunelka 819)

korunka (kokorunka 75, kokorúnka 732, okorunka 735, korunka runka 736)

linka (lí- 301, plínka 301, linka pinka 435, malinka 460)

pinkalinka (též 44, plínkalinka 302)

bábrlinka (bábulinka 432, 448, 41, babulinka 448, bábrlička 215, bapkulinka 307)

boubelinka 251, 414, 421 (bobelička 152)

popelinka (popelinka linka 422)

pólinka

mandelinka (mandelínka 453, 27, mandalinka 456, 461, mandolinka 45, malka 460)

halinka (halina 517, 601, též 604, halenka 626) — hálinka (hélonka 611, hélička 611) — hólinka (holinka
625)

helenka

majdalenka (-linka 235, 456, 462, majdelinka 440, 519, majdalénka 742, 744, 754, máří majdalénka 741,
majdalena 218, 754, majolenka 430, malena 430)

pámbíčkova kravička 222, 502, 618, 755, 757 (pámboškova k. 655, bóži k. 504, kravička 503, 504, 513,
515, 624)

pámbíčkova ovečka 746, 753

pámbíčkovo slepička 322, 323 (pámbúčkovo s. 322, 332)

křepelička 139, 151 (křepelka 151)

pelesťička 139, 152 (bedlesa 140)

panenka 813 (panenečka maryječka 820)

sedmitečka 102, 624, 66

marinenkéfr 118 (maryenkevr 801)

S          ankalinka 431, bálinka 619 nedubl., bapka 312, blabuňka 153 nedubl., blénka 752 nedubl., brablenáček 650,
hajdalinka 520, kankališka 52, konvalinka 412
nedubl., majka 152, mařinka 516, pámovička 307, pámpo-
vička 307, polesná 154
nedubl., ponebíčka líčka 318 nedubl., skálinka 607 nedubl., turek 737 nedubl.

N          slunéčko sedmitečné 27, 51, 52, 72, 81, 83, 93, 95.

2                 Nářeční názvy pro slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata) vykazují bohaté rozrůznění lexikál-
ní. Jen zřídka se objevily rozdíly slovotvorné (např. berunka × beruška), hojněji byly zaznamenány diference
hláskoslovné (např. marunka × merunka, bedrunka × medrunka, halinka × hálinka × houlinka). Vyskytly se též
rozdíly v typu pojmenování, vedle jednoslovných výrazů byla zapsána sousloví (např. pámbíčkova kravička)
a názvy typu sluníčko víčko.

Pojmenování sluníčka sedmitečného patří k nejdiferencovanějším lexikálním položkám. Je to dáno jejich
expresivitou, která patrně souvisí s tím, že nářeční mluvčí hodnotí tohoto brouka vždy kladně. Spojují s ním to-
tiž různé fantastické představy z dávné mytologie, jež mu přisuzovaly roli prostředníka přání adresovaných
Bohu nebo ho chápaly jako ztělesnění božího posla předvídajícího osud. To se odráží především v označení slu-
níčko
a v názvech pámbíčkova kravička (sem patrně náleží i výraz berunka, pokud ho odvozujeme od základu
beran, srov. spojení beránek boží) a také v pojmenováních, která mají deminutivní formu, např. pelestička, ko-
runka
, křepelička aj. Kladné hodnocení je obsaženo i v přenesených názvech užitečných zvířat, k nimž měli lidé
dobrý vztah, např. slepička, ovečka, kravička.

Řada názvů sluníčka sedmitečného je tvořena na základě útvarů dětské řeči (např. bábrlinka, popelinka),
z nich některé jsou rýmované (např. pinkalinka). Rýmované podoby si často uchovávají zvláštní dvojčlennou
formu, např. sluníčko víčko, verunka kunka. Sporadicky zaznamenané názvy s opakováním počáteční slabiky,
např. beberunka, veverunka, kokorunka, nemapujeme samostatně, pouze je registrujeme v oddíle 1. Rýmovanost
ovlivnila i podoby na -unka (např. berunka, verunka, marunka, korunka).

Určitou specifičností lidových označení sluníčka sedmitečného je častá homonymita s domáckými podo-
bami rodných jmen. Nářeční mluvčí je často chápali jako jejich zobecnělé varianty, např. verunka (k Veronika),
marunka (k Marie), beruška, baruška, berunka (k Barbora), petrunka (k Petronila), halinka (k Alena), helenka
(k Helena), majdalenka (k Magdalena), mařinka (k Maří Magdalena). Rodné jméno Marie je obsaženo též
v přejatém názvu marijenkefr. V tomto případě je motivace s největší pravděpodobností dána dobou výskytu sle-
dovaného brouka, tj. kolem svátku Marie v polovině srpna. Názvy berunka, verunka, meruňka, bedrunka, med-
runka
apod. lze však také chápat jako hláskové obměny vzešlé ze společného základu. Při našem grafickém ře-
šení jsme však dali přednost pojetí vyjadřujícímu adideace k osobním jménům, proto uvedené rozdíly
hodnotíme jako lexikální.

Motivaci tvarem těla sluníčka sedmitečného odrážejí označení korunka, blabuňka, snad i poulinka.
Metaforickým přenesením vznikla jména křepelička, konvalinka, turek a popř. i panenka.

Některé názvy svědčí o tom, že nář. mluvčí mnohdy pojmenování různých druhů brouků zaměňovali, tak
je tomu např. u slov brablenáček, babka, majka.

Problematikou pojmenování sluníčka sedmitečného v českých nářečích se obsáhle zabýval již Václav
Vážný. Na jeho rukopisnou studii O jménech sluníčka (Coccinella) v českých a slovenských nářečích navázal
Slavomír Utěšený zejména v stati Nazvanija božej korovki (Coccinella septempunctata) v Obščeslavjanskom
lingvističeskom atlase (v sborníku Obščeslavjanskij lingvističeskij atlas. Matěrijaly i issledovanija 1975.
Moskva 1977, s. 16–33). Utěšený odmítá etymologii Sławského, který výrazy bedrunka, berunka, beruška
spojuje se základem beran, i Trubačova, jenž kořen *bedr- odvozuje od slovesného základu *bed-/*bod- ‚štípat‘.
Sám se domnívá, že název bedrunka souvisí s výrazem vedro. Takto také řeší příslušnou mapu v Slovanském ja-
zykovém atlase (Obščeslavjanskij lingvističeskij atlas. Serija leksiko-slovoobrazovatělnaja I. Životnyj mir.
Moskva 1988). Slabinou tohoto výkladu je skutečnost, že forma vedrunka není v západoslovanských dialektech
doložena.

Materiál byl ověřován údaji v KLA. Protože jde o velmi složitou položku, doplnili jsme těmito údaji
výjimečně i příslušná hesla v oddíle 4. V KLA byly zaznamenány i další výrazy, které náš výzkum již nezachy-
til, např. páperunka (Holešovsko, Valašskomeziříčsko), kukulenka (Plzeňsko, Uherskobrodsko), karolinka
(Uherskobrodsko), měsíček (Sedlčansko), minka (Domažlicko), pampeliška (Dačicko, Valašskomeziříčsko),
pampelička (Blatensko), kampalenka (Velkomeziříčsko), bambulinka (Českokrumlovsko), štinkalinka
(Přešticko), nadburečka (Hlučínsko), zrnečko brnečko (Opavsko), brnečko (Opavsko), majolenka (Písecko)
a další obměny, především hláskové.

3                 Zkoumané území se rozděluje zhruba do tří hlavních makroareálů: v střed. a záp. Čechách je běžné po-
jmenování sluníčko, na širším Klatovsku, v již. Čechách a na záp. Moravě tvoří souvislou oblast názvy různých
základů, jež jsou zakončeny na -linka, a v svč. nář. a na většině Moravy a ve Slezsku převažují pojmenování cha-
rakterizovaná sufixem -unka.

Výraz sluníčko většinou jako novější dubleta proniká i do okrajových částí Čech a na Moravu, je příznač-
ný též pro mladší vrstvu městské mluvy.

Ze skupiny názvů zakončených na -linka zaujímá největší areál slovo mandelinka, totiž oblast vymezenou
zhruba Příbramskem, Táborskem, Českobudějovickem a Jindřichohradeckem. Pro Písecko a Prachaticko je cha-
rakteristické označení popelinka, v střed. Pošumaví převládá název bábrlinka, na Klatovsku a Domažlicku je ty-
pický výraz pinkalinka, západně od Písku se objevuje podoba boubelinka.

Na záp. Moravě převládá slovo halinka (na Znojemsku ve formě hálinka a na záp. Brněnsku v kontami-
nované obměně houlinka); na Tišnovsku tvoří menší oblast název poulinka. K makroareálu jmen na -linka se při-
mykají výrazy majdalenka (záp. a jz. od Jihlavy, odděleně též na Valašskokloboucku) a helenka na
Velkomeziříčsku.

Výraz bedrunka tvoří dvě od sebe značně vzdálené oblasti; jednak je toto slovo běžné v sev. Čechách a na
okraji svč. nář., jednak je rozšířeno ve vých. polovině slez. nář. a na přilehlém Valašsku. Na již. Valašsku se vy-
skytuje podoba medrunka; ta je častá též na Náchodsku. Pojmenování berunka je nejběžnější na sev. Moravě,
hojné je – zpravidla jako dubletní – i jinde, zejména ve vých. Čechách a na Kolínsku. Slovotvorná obměna be-
ruška
je rozšířena zvláště ve vých. Čechách (tam je často dubletní), objevuje se však i jinde, ponejvíce v areálu
výrazu sluníčko, proniká i do mluvy měst, především jako výraz jazyka mladé generace. Označení verunka po-
krývá větší část území střm. nář. s přilehlým sev. úsekem nář. čes.-mor. a již. polovinu vm. nář., zejména pro šir-
ší Kroměřížsko je typické spojení verunka kunka. Na pomezí slez. a vm. dialektů se vyskytuje název marunka,
pro Opavsko je charakteristická obměna menurka.

Z ostatních lexémů vytváří menší území pojmenování korunka na Břeclavsku a jinde ve vm. nář. oblasti,
sousloví pámbíčkova slepička na Klatovsku, pámbíčkova ovečka, které je doloženo z širšího Uherskobrodska,
a pámbíčkova kravička vyskytující se soustředěněji na Žďársku a porůznu i jinde na Moravě. Z Jičínska se do-
kládají výrazy pelestička a křepelička, oba jako starší dublety. Další četná pojmenování jsou jen sporadická.

4    ankalinka  jen nář.; Kt kakalinka, KLA Sušicko, Horažďovicko,
alinka Dačicko — Patrně deformací z pinkalinka. Nelze vy-
loučit příklon k domácké podobě jména Anna s druhou čás-
-linka, srov. bábrlinka.

babka  v sled. významu jen nář.; KLA babka linka Domažlicko, ba-
bička
Poděbradsko, Nymbursko — Snad přenesením obecné-
ho názvu jiného druhu brouka (chrousta). Nelze vyloučit
vliv expr. výrazu babka ‚stará žena‘, srov. bábrlinka, nebo
baba ‚čarodějnice‘.

bábrlinka  jen nář.; ALJ Sušicko, KLA též bábrdlinka, babolinka,
fabulinka, papulinka, vše Sušicko, babylonka Horažďovicko
— Přikloněním k expr. výrazu bábrlinka ‚babička‘ na základě
zvukové podobnosti s nář. pojmenováními pro slunéčko se-
dmitečné zakončenými na -linka (srov. pinkalinka, linka, ha-
linka aj.).

bálinka  jen nář.; Kt balenlinka — Snad kontaminací halinka a pou-
linka
.

baruška  v sled. významu jen nář.; Kt — Patrně přikloněním k do-
mácké podobě rodného jména Barbora. Srov. též berunka.

bedrunka  jen nář.; Jg i SSJČ nář. bedruňka, KLA též badrunka
Zlínsko, pol. biedronka siedmiokropka — Od stsl. bedrьnъ
‚bohatý, hojný‘; bedrunka je pak ‚brouk přinášející štěstí‘.

berunka  Jg, SSJČ lid. název, KLA beránek Šternbersko — Patrně
k domácké podobě rodného jména Barbora. Slawski spojuje


výrazy bedrunka, berunka i beruška s názvem beran; toto
tvrzení opírá o typ něm. nář. označení Herrgottschäffchen.
(Srov. obdobný typ pojmenování pámbíčkova ovečka apod.)

beruška  Jg, SSJČ lid. název, KLA breberuška Židlochovicko — Viz
baruška a berunka,

blabuňka  v sled. významu jen nář. (Kt ‚bublinka‘) — Přenesením
nář. výrazu blabuňka ‚bublinka‘ asi na základě podobnosti
vypouklého tvaru těla sledovaného brouka s bublinou.

blénka  jen nář.; KLA blenka Valašskokloboucko — Nejasné.

boubelinka  jen nář.; KLA též Sedlčansko — Příklonem k adj. bou-
belatý
(na základě tvaru těla slunéčka sedmitečného).

brablenáček  jen nář.; KLA brablenáček vtáček Šternbersko —
Přenesením nář. pojmenování pro mravence, popř. jakéhoko-
liv malého brouka,

hajdalinka  jen nář. — První část slova souvisí patrně s cito-
slovcem hajdy, které vyjadřuje pobídku k rychlému pohybu;
druhou část tvoří „sufix“ z rýmovaných útvarů, srov. pinka-
linka.

halinka  jen nář.; Kt též halenka, ALJ Dačicko, Jemnicko, KLA též
malenka Dačicko — K rodnému jménu Alenka (s prote-
tickým h-).

hálinka  jen nář. — Viz halinka, dloužení -á- nejasné příčiny.

helenka  v sled. významu jen nář.; Kt též helenuška Velkomeziříčsko
— K dem. podobě rodného jména Helena.

houlinka  jen nář.; KLA holijánka Rosicko — Viz halinka, forma
s -ou- patrně kontaminací pojmenování halinka a poulinka.

kankališka  jen nář.; Kt Třebíčsko, KLA též Velkomeziříčsko,
Jihlavsko, kankalička Třešťsko — Nejasné.

konvalinka  v sled. významu jen nář.; KLA Blatensko — Viz pinka-
linka, příklonem k názvu rostliny.

korunka  v sled. významu jen nář.; Kt — Dem. od koruna, metaforic-
ké přenesení na základě kulatého tvaru těla brouka a koruny,
zvuková podobnost s názvy typu verunka, berunka apod.

křepelička  v sled. významu jen nář.; Kt, KLA též křepelka
Novobydžovsko — Dem. od křepelka, motivace nejasná.

linka  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJ lienka sedmobodá
Haplologií z pinkalinka, viz tam.

majdalenka  jen nář.; Kt, KLA Dačicko, mařímajdalenka Zlínsko —
K domácké podobě rodného jména Magdalena.

majka  v sled. významu jen nář.; KLA Českobudějovicko, Jindři-
chohradecko, Novobydžovsko — Od máj ‚květen‘ (srov. něm.
Maikäfer).

mandelinka  v sled. významu jen nář.; Kt, SSJČ lid. název — Patrně
souvisí s výrazem mandel ‚panák o sedmi snopech‘.

marijenkefr  jen nář. — Přejato z něm. (Marienkäfer).

marunka  v sled. významu jen nář.; Kt — K domácké podobě rodné-
ho jména Marie.

mařinka  v sled. významu jen nář. — K domácké obměně jména
Marie, eventuálně Maří Magdalena.

medrunka  jen nář. — Od bedrunka; záměnou retnic b a m.

menurka  jen nář.; Kt — Přesmykem z merunka, viz tam.

merunka  jen nář.; Kt Mor. — Kontaminací slov marunka a berunka.

pámbíčkova kravička  jako sousloví jen nář.; Jg kravička, matky
boží kravička
, SSJČ nář. boží kravička, KLA též
Židlochovicko, pámbíčkova kráva Uherskobrodsko, pámbič-
kova kozička
Jihlavsko, Rosicko, SSJ mbožkova kravička
hovor. — Dem. od kráva. Specifikace adj. pámbíčkova ‚boží‘.

pámbíčkova ovečka  jako sousloví jen nář.; Kt — Dem. od ovce; srov.
pámbíčkova kravička.

pámbíčkova slepička  jako sousloví jen nář.; KLA též slepička
Klatovsko, Horažďovicko — Dem. od slepice, srov. pámbíč-
kova kravička.

pámovička, pámpovička  jen nář.; KLA pámbovička Domažlicko —


Snad stažením a zkomolením nějakého sousloví, např. pám-
bíčkova ovečka
.

panenka  v sled. významu jen nář.; KLA panenka marija Opavsko —
Dem. od panna; přenesením.

pelestička  jen nář.; Jg pelesta, pelestka, pelesa Krkonoše, peleska
Krkonoše, KLA Poděbradsko — K psl. *pelesъ ‚pestrý, skvr-
nitý, kropenatý‘.

petrunka  jen nář. — K osobnímu jménu Petronila.

pinkalinka  SSJČ dět., ALJ Chodsko — Z rýmového výrazu pinka-
linka
v dětském říkadle o slunéčku sedmitečném (pinka nář.
‚tečka‘).

polesná  v sled. významu jen nář.; KLA Přeloučsko, kolesná, ba
kolesá
Novobydžovsko, babka bolestná Poděbradsko —
Adjektivní substantivum; zkomolením nář. výrazu
peles(t)a (viz pelestička), které bylo etymologicky neprů-
hledné.

ponebíčka líčka  jako sousloví jen nář.; KLA ponebíčko líčko, pone-
bíčko
Plzeňsko — Rýmovaný útvar na základě dětské řeči.

popelinka  jen nář.; ALJ Prachaticko, KLA též popolinka, populin-
ka
Českobudějovicko — Nejasný základ; varianta na základě
zvukové podobnosti s jinými lid. názvy, srov. boubelinka,
bábrlinka, pinkalinka.

poulinka  jen nář.; KLA též polinka Bystřice nad Pernštejnem,
paulinka Brněnsko — Patrně přikloněním k výrazu poulit
(vypoulený), srov. boubelinka.

sedmitečka  jen nář.; KLA Českobudějovicko, Vimpersko, Zábřež-
sko — Od adj. sedmitečný.

skálinka  jen nář.; KLA Třebíčsko, Velkobítešsko — Nejasný základ,
o podobě na -linka viz pinkalinka.

sluníčko  Jg slunéčko, SSJČ též slunéčko kniž., hluž. bože słončko
Přenesením dem. od slunce patrně na základě představy, že
sledovaný brouk vylétává ke slunci,

sluníčko víčko  jako sousloví jen nář. — Druhá část je rýmem k výra-
zu sluníčko (viz tam).

turek  v sled. významu jen nář. — Přenesením substantiva Turek; mo-
tivace asi podle barvy červeného tureckého fezu.

verunka  jen nář.; Kt, SSJČ nář. — K domácké podobě rodného jmé-
na Veronika.

verunka kunka  jen nář. — Druhá část rýmem k verunka, viz tam.

5    sluňíčko Ju 5, Ru 1–3 — sluníčko Ju 3 — baruška Ju 2, Ru 4 — barunka Ju 1 — verunka Ju 4, 7 verunka kunka Ju 6 — kokorunka Ru 5 — ma-
jolinka Ru 1 — babička Po 1 — babamára Ju 5 — šaka báka Ju 2, 3

6    AJŚ 602, AJK 159, SSA 3.73, OLA 112, ALE 126

Fi