ČJA 2

46 světluška (1397) — mapa s. 129

1    M         svatojánská muška (též 126, svjatojánská m. 755, sfatojánská m. 738, svatojanská muška, též sf- 736) — sva-
tojáncká muška (svatojancká muška, sf- 816)

svatojáncká moucha 116, 118, 119 (svatojánská mucha 626)

svatojánckej brouček (-skej b. 463, svjatojánskí brúček 755, svatojánski brouček 93, svatojánckej
brouk 106)

sfatojansky chrobaček 808, -ňsky ch. 819

svatojánka (též 644, svatojanka 683, 743, 754)

svatojánek (svatojanek 71, sfatojánek 738, 83)

jaňiček (śv’yntojyňski jaňiček 834)

svjetły janek 824, 828 (s. jaňiček 829)

sv’etłojánka 705

svjetílko (sjetílko 108, 125, 129, 152, 245, boží svjetílko 23, svjetéłko 746, 809)

svjetlíčko 307, 460

svjetlička 106, 506 (sjetlička 506, svetlička 506)

svjetluška (sjetluška 121, 139, 210, sfjetluška 670, 75, svjetłuša 678, svíťilka 310, 450)

lucerňička 448, 41

johaniskiver 818 (johanyskevr 801)

S          svatojáncká bapka 216

N          blískafka 643, zlatá muška 411, svatojánská koza 515, junikiver 818

2                 U nář. pojmenování pro světlušku (Phausis splendidula L.) byly zjištěny rozdíly lexikální, hojné diferen-
ce slovotvorné a menší rozdíly hláskoslovné. Pojmenování jsou motivována dvěma skutečnostmi: jednak datem
častého výskytu zmíněného hmyzu (24. červen zasvěcený Janu Křtiteli byl významným svátkem, k němuž se
pojí např. pálení svatojánských ohňů, sběr svatojánského koření), jednak jeho zvláštní schopností světélkovat.

Do první skupiny patří pojmenování utvořená od spojení svatý Jan (např. svatojánská muška, svatojánský
brouček, svatojánka). Do druhé skupiny patří odvozeniny od slova světlo (např. světýlko, světluška). Kombinací
prvků z obou motivačních skupin vznikla pojmenování světlý janek a světlojánka. KLA zaznamenává častější
výskyt názvů svatojánek a svatojánský brouček především ze sv. Čech než náš výzkum.

Z diferencí hláskoslovných se sleduje rozdíl mezi podobami svatojánský a svatojáncký (srov. I-51 veli-
kánský, nápadná je shoda v průběhu izoglos svatojánský a velikánský). Nebyly mapovány podoby s krátkým -a-
v základu svatojan-, neboť nevytvářejí areály. Poměrně časté jsou v oblasti střm. nář.

3                 Sousloví svatojánská/-áncká muška je rozšířeno téměř po celém zkoumaném území vyjma vých. Slezsko,
Valašsko a přilehlou část Slovácka. Nedeminutivní tvar svatojáncká moucha je typický pro Kladsko. S názvem
svatojáncký brouček se setkáváme v Podkrkonoší, sousloví svatojánský chrobáček se vyskytuje ojediněle v sev.
Slezsku.

U adjektivní části sousloví došlo ke změně souhláskové skupiny (svatojánská > svatojáncká) v celých
Čechách a v jz. části Slezska.

Na pojmenování svatojánská/-áncká muška navazuje na východě areál univerbizováného názvu svatoján-
ka (sev. a stř. část vm. nář.). Ve vých. Slezsku převládá lexém janiček; řídce se tu objevuje i sousloví světlý ja-
nek. Podél již. slezské hranice a v některých mor. městech se setkáváme s výrazem svatojánek.

Pojmenování odvozená od základu svět-/svit- jsou většinou dubletní s názvem svatojánská/-áncká muška.
Nejhojnější z nich je slovo světluška, které je i názvem spisovným. Bylo zaznamenáno ve většině měst a dále
roztroušeně po celém území především u mladé generace, nejhustěji v okrajových oblastech Čech, kde vytlaču-

je dříve užívané světýlko. Pojmenování světýlko se objevuje rozptýleně zejména v již. polovině Čech. Výrazy
světlíčko, světlička a lucernička byly zachyceny řídce hlavně při českých okrajích.

4    janíček  jen nář.; Kt – Přenesením hypok. osobního jména Jan.

johanyskyver  jen nář. — Z něm. Johanniskäfer.

lucernička  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování.

svatojáncká babka  sousloví jen nář. — Specifikace ob. pojmenová-
ní babka ‚chroust‘ adjektivem (srov. II-44 chroust).

svatojáncká moucha  jen nář. — Sousloví s nedeminutivním tvarem
určovaného subst. Viz svatojáncká muška.

svatojáncká muška  jen nář. — Změna souhláskové skupiny -ns- > -nc-.

svatojáncký brouček  jako sousloví jen nář.; Jg brouček sv. Jana, Kt
brouček svatojanský, SSJČ lidový název svatojanský brou-
ček, říd. svatojánský brouček — Viz svatojáncká muška.

svatojánek  jen nář.; Jg, Bš svatojanek Hranice, pol. świętojanek
zast., říd. — Univerbizací ze svatojánský brouček/chrobáček.

svatojánka  jen nář.; Jg — Univerbizací ze svatojánská muška. Viz
tam.

svatojánská muška  Jg svatojanská muška, sv. Jana muška, muška
sv. Jana, SSJČ lidový název, podoba s -á- říd., též svatojan-
ská muška, SSJ svätojánská muška, hluž. swjatojanska muš-
ka — Sousloví. Dem. muška specifikováno adj. svatojánský.

svatojanský chrobáček  jako sousloví jen nář.; pol. świętojański ro-
baczek — Sousloví. Nář. slovo chrobáček ‚brouček‘ (srov. II-
43 brouci) je specifikováno adj. svatojánský. Srov. svato-
jáncký brouček.

světlička  jen nář.; (stč. světlice ‚svítilna‘, Jg ‚bludička‘, SSJČ světli-
ce zast. a nář. ‚bludička‘) — Přenesením,

světlíčko  v sled. významu jen nář.; Kt světlíček Ostravsko, pol.
świetlik (SSJČ ‚bludička‘ poněk. zast. ob., zprav. mn.) –
Dem. od světlo. Přenesením.

světlojánka  jen nář. — Kontaminací adj. světlý a nář. pojmenování
svatojánka. Viz svatojánka a světlý janek.

světluška  Jg, Kt též světlomuška, SSJČ též světloška zast., SSJ svet-
luška básnicky — Od světlo.

světlý janek  jako sousloví jen nář.; Kt světlajaníček — Sousloví
z adj. světlý a z nář. pojmenování pro světlušku (janek, janí-
ček). Janek a Janíček jsou původně domácké podoby osob-
ního jména Jan.

světýlko  v sled. významu jen nář.; Bš záp. Morava (Jg a SSJČ dem.
od světlo) — Přenesením.

5    svatojánská muška Ru 5 — svatojanská muška Ru 4 — svatojáncká muška Ju 3, 6 — svatojancká muška Ju 1, 2, 4, 5, Ru 2 — svatojancká mouš-
ka Ju 2 — svatojanská moucha Ru 3 — swatojáncká moucha Po 1 — svatijánská muška Ru 1 — svatijancká muška Ru 2 — svatojanskí brouček
Ru 4 — svatojanek Ju 6 — svatovánek Ru 3 — bóži sjetilko Ju 2

6    AJŚ 603, OLA 117, ALE 129

Om