ČJA 2
43 brouci (1393) — mapa s. 123
1 M brouci — broucí (-cý 682)
brouki
babouci — brabouci (brabóši 658, 662) — brabócí (brabrócí 636, brablócí 636, babrócí 637, brabácí 637)
chrobáci (chrobaňe 753) — chrobácí
chrobáky
škrobáci (též škrubáci 659) — škrobácí
2 Sledovalo se
zeměpisné rozšíření nář. názvů pro brouky, tj. hmyz s dvěma páry křídel, z nichž první pár je
tuhý (tzv. krovky) – řád Coleoptera. Vzhledem k tomu, že šlo o hromadné
označení, byla zadána forma nom.
pl. Kromě rozdílů lexikálních přinesl materiál vedle hláskových obměn výrazu babouci (brabouci × brabló-
cí × babrócí × brabácí)
zejména diference v rozsahu kvantity koncového -i/-í v nom. pl. (brouci × broucí, bra-
bouci × braboucí, chrobáci
× chrobácí); viz IV-97 ptáčci nom. pl. m. Ve zbytcích a v omezeném rozsahu
zachycuje mapa v nom. pl. původně akuzativní tvary brouky, chrobáky.
Ekvivalent škrobáci a
chrobáci hodnotíme ze synchronního hlediska jako dva samostatné lexémy. Výraz
chrobák je mnohovýznamový: v podstatě na témž území slouží ještě k
pojmenování červa a na sev. Valašsku
i dešťovky; srov. II-63 a II-62. Na Znojemsku a na Doudlebsku se k pojmenování brouka užívá nář. pojmenová-
ní pavouka – babouk; srov. II-57.
3
Výrazný protiklad představuje většinový
výraz brouci a regionalismy chrobáci,
škrobáci a babouci (po-
slední v různých hláskoslovných variantách). Pojmenování brouci, shodné se
spisovným jazykem, se vyskytuje
v celých Čechách, na záp. polovině Moravy a odděleně odtud na Valašsku a porůznu i ve zbývající části vm. ná-
řečí.
Pojmenování babouci se vyskytuje
na Doudlebsku a na širokém Znojemsku (zde většinou nedubletně).
Jeho hlásková obměna brabouci je doložena především ze záp. části střm.
dialektů západně od řeky Svitavy.
Slezsko s přilehlými úseky vm. nář. a sv. úsek nář. střm. se vyděluje
výrazem chrobáci; ten byl zachycen
také z moravskoslovenského pomezí.
Pojmenování škrobáci vytváří areál
zabírající zhruba jižní polovinu vm. nářečí a zasahující až
k Prostějovu a Vyškovu.
Podoby se zdlouženou koncovou samohláskou se vyskytují kromě areálu
formy broucí v záp. Čechách
s přesahem do středních Čech také v úseku severozápadně od Brna (braboucí,
broucí), v již. části vých. okraje
střm. nářečí (broucí) a konečně na Kroměřížsku a Holešovsku (chrobácí, broucí, škrobácí).
Funkci nom. pl. místy přebírá původní akuz. pl. Tak je tomu na samých
okrajích českých nářečí (brouky),
na Hlučínsku a v přechodných nářečích česko-polských (chrobáky).
Situace ve městech se v podstatě shoduje s blízkým venkovským
okolím, u mladé generace proniká výraz
brouci.
4 Doklady ve 4. oddíle uvádíme v nom. sg., neboť takto jsou běžné i v slovnících.
babouk jen nář. — Zobecněním nář. výrazu babouk ‚pavouk‘.
brabouk jen
nář. — Kontaminací výrazu brouk s nář. pojmenováním
pavouka; srov. II-57.
brouk stč.
brúk, Jg též slc. brúk, SSJČ, hluž.
bruk — Pravděpodobně
ze střlat. brūcus, které znamenalo to stadium jihozemských
žravých sarančí, které je ještě neokřídlené (Mch). Není vy-
loučena ani souvislost se slovem bručet, broukat (Holub-
Kopečný).
chrobák v
sled. významu jen nář.; Jg slc., SSJČ obl. mor., SSJ, pol.
chrabąszcz, chrząszcz, robak ‚červ‘, v
neodborném vyjadřo-
vání i ‚brouk‘ — Patrně souvisí s řeckým kārabos ‚druh brouků‘, popř. s
onomatopoickým chrobati ‚chřestit krovkami‘podobně jako bručet –
brouk, chřestit – chroust (Holub-Kopečný) nebo s pol. chrobotać
‚šramotit‘ (Mch).
škrobák jen
nář.; SSJČ nář. — Mch (vydání z roku 1957) spojuje se slovesem škrobat, psl.
*skrobati ‚škrab(ot)at‘. (Týž základ je
i v pol. chrobotać, srov. chrobák.)
5 brouci Po 1, Ju 1, 2, 4, Ru 3 — brouci Ju 3, 5, Ru 2 — brouki Ru 1 — brabouci Ru 4 — chrobáci Ju 7 — škrobáci Ju 6, Ru 5
6 AJŚ 575 (sg.), PLPJ 21 (sg.)
Ši
