ČJA 2

40 kos (1444) — mapa s. 119

1    M         kos — kús (též 336)

kosák (kosáček 129, 145, 146, 149)

kosan (kosánek 103, 149)

kosík

kosovec

S          černí drozd 755

2                 Mapa zachycuje nářeční pojmenování pro kosa (Turdus merula). Vedle označení kos, shodného se spisov-
ným jazykem, byly zapsány většinou jako dublety slovotvorné obměny kosík, kosák, kosan a kosovec; ty byly ne-
zřídka charakterizovány jako výrazy expresivní. Mapa též sleduje hláskoslovnou variantu kůs.

3                 Po celém zkoumaném území (i v městských bodech) byl zaznamenán výraz kos; podoba kůs vytváří men-
ší areál na jeho západočeském okraji.

Slovotvorné varianty se většinou omezují na území Čech: nejčetnější forma kosák se vyskytuje především
ve vých. Čechách, řídce i jinde, zejména na Mladoboleslavsku, varianta kosík byla nejčastěji zaznamenána na
Rakovnicku a Lounsku a podoba kosan je sporadicky doložena ze sev. okrajů českých nářečí. Na Moravě se ob-
jevuje jižně od Vsetína malý areál varianty kosovec, většinou jako označení jediné.


4    černý drozd  jako sousloví jen nář.; SSJ čierny drozd — Pojmenování
navazující na sloven. dialekty. Substantivum drozd (běžně
znamenající drozda zpěvného ‚Turdus philomelos‘) s rozli-
šujícím adjektivem.

kos  stč., Jg, SSJČ, pol., hluž. kós — Psl. *kosъ (to z *kopsos).

kosák  SSJČ expr. — Odvozeno od kos, viz tam.


kosan  jen nář. — Odvozeno od kos, viz tam.

kosík  jen nář.; Bš Bítov — Odvozeno od kos, viz tam.

kosovec  jen nář.; Kt — Odvozeno od kos, viz tam.

kůs  jen nář.; Jg — Dloužení kmenové samohlásky (jzč. změna). Viz
kos.


5    kos Po 1, Ju 1–6, Ru 1, 3, 5 — kús Ru2

6    SSA 3.28

Fi