ČJA 2

38 špaččí budka (1442) — mapa s. 115

1    M         butka — buťka 116, 117, 129, 132, 133 (buďek 133) — boutka (bóda 643, 645, búdečka 757)

budňík (budňíček 208)

budlík

špačňík (též 419, 518, špačkovňík 106, 107, 122)

špačkovna (též 648, špačkárna 128, špačkovice 112, 114, 115, špačkovňice 113, též 137, 644, též
špačňice 11)

krb (krbec 512, 616, též 255, krbek 501, 617, krbaň 158)

korec (škorec 747, 817, 72)

kotec 724

koc m. 721, 740 (koce n. 739, koca f. 748, kocynka 814)

kotlina 147, 148

korbel 106 (korblík 106, korbál 162)

kadlubek (kadłubec 815, 823, 824, 84)

kletka 820 (klytka 818)

truhlík 741, 751 (truhlička 464)

S          konvice 159

N          specifikační atributy u výrazu butka (boutka): špačí butka, špačkova b., b. pro špački, b. na špački, b. do špačka, b. pre špački, b. pro
ptáki

2                 Mapa zachycuje nářeční pojmenování budky pro špačky, zhotovené buď z prken, nebo z vydlabaného kusu
kmene.

Rozdíly vyplývající z různosti tvarové, z odlišnosti použitého materiálu, popřípadě způsobu zhotovení sle-
dované reálie se v pojmenování odrazily jen výjimečně, obvykle se přenesly staré výrazy pro budku vydlabanou
ze špalíku nebo vyrobenou z kůry na novější typ budky sbité z prken.

Kromě výrazných rozdílů lexikálních byly zachyceny diference slovotvorné (např. špačník × špačkovna,
budka × budník) a hláskoslovné (např. budka × boudka).

Při výzkumu byly u výrazu budka hojně zaznamenány kontextové determinanty typu špaččí budka (ze-
jména na Moravě), b. pro špačky, b. na špačky apod., které však na mapě nesledujeme, protože zpravidla nema-
jí terminologický charakter.

3                 Výrazná je diference mezi většinovým pojmenováním budka (na Moravě ve variantě boudka) a okrajo-
vými regionalismy špačník a špačkovna v sv. Čechách, krb v sev. úseku čm. nář., korec a koc v sev. části vm.
dialektů, kadlubek ve vých. Slezsku. Pojmenování budka má dvě územně vyhraněné slovotvorné varianty,
a to budník na širším Klatovsku a Strakonicku a na něj navazující budlík na Benešovsku.

Další názvy se vyskytují ojediněle.

Situace ve městech se shoduje s venkovským okolím.


4    boudka  jen nář. — Délka analogicky podle bouda, viz budka.

budka  SSJČ (Jg holubí b., Kt b. k hnízdění) — Specifikací dem. k psl.
*buda.

buďka  jen nář.

budlík  jen nář. — Viz budník, změna skupiny dn > dl snad vlivem slo-
va bydlo.

budník  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJČ ‚bedna pro ptáky, zejmé-
na pro holuby
— Derivací od bouda, viz budka.

kadlubek  jen nář.; Kt též kadlubec (Jg ‚část kmene dutého, dla-
ban
ého, Bš kadłúbekškopík, ‚studánka v dutém kmeni,
SSJ
Č ‚nádoba nebo jiný předmět vydlabaný ze dřeva,
SSJ ‚vydlaban
ý kmen, pol. kadłub ‚velký kus dřeva
uvnit
ř vyražený‘) — Specifikací, psl. *kadьlbъ ‚vydlabaný
špalek.

kletka  jen nář. (Jg ‚posádka na ptáky, Kt, pol. klatka, hluž. klětka,
u v
šech ‚klec) — Od psl.*klětь ‚klec, přenesením.


koc  jen nář.; Bš koce, koco, koca val. — Zkrácením z kotec, viz tam.

konvice  v sled. významu jen nář. — Přenesením z konvice ‚nádoba.

korec  v sled. významu jen nář. — Podle Mch z kotec adideací ke slo-
vu kůra; p
ůvodně šlo o výrobek z kůry.

kotec  v sled. významu jen nář. (Jg ‚holubník, kurník, Bš kotce pl.
‚holubn
ík záp. Morava) — Specifikací významu kotec ‚posa-
da
(psl. *kotьcь).

kotlina  v sled. významu jen nář. — Od kotlat.

krb  v sled. významu jen nář. (Jg ‚něco vydlabaného, vyřezaného,
dut
ého, krban ‚holubník, Kt ‚holubník) — Nejasné.

špačkovna  jen nář. — Od špaček.

špačník  jen nář. — Derivací od špaček, analogicky podle holubník.

truhlík  v sled. významu jen nář. — Specifikací významu truhlík ‚dře-
v
ěná nádoba na sypké hmoty‘.


5    butka Ru 4 — boutka Ju 2 — bútka Ju 8 — putka Ru 3 — kotlína Po 1 — posátka Ru 2 — stavínko Ru 1

6    —

Fi