ČJA 2

37 konipas bílý (1445) — mapa s. 111

1    M         koňipas (koňipás 302, 741, konopas 113, 124, 234)

koňipásek (konopásek 106, 238, 245, 247, 250, 337, 401, 461, 504, 506, 822, 27)

pliska (též 822, plíska 720, 734, 746, plyska 738, 805, pleska 622, 628, 631, 638, 642, 647–650, 653, 655,
657, 659, 661, 663, 665, 666, 701, plska 502, 618, 623, 625, 626, 632, 635–637,
též 607, též
pliška 831–833, bliska 755, bleska 652)

pliskva (též 745, plistva 825, 826, 833–836, též 731, pluskfa 818, 830, plustfa 832, bliskfa 808)

podliska (též 406, 453, podleska 303, 304, též 337, 443) — podliška (podlíška 323, 324, 331, 336, podleška
318, 330,
též 337, podleštka 328, podloška 329, podločka 329, podlíčka 331)

třasolka (třasulka 407, 409, třesolka 428, též třesunda 322, též třaslák 605)

třaska 430, 463, 464

třasořitka (třasořítka 124, 148, 160, 727, 729, 735, 26, 53, 67, 73, 74, třasořiťka 655, 663, 667, třašoříťka
643, trasořitka 709, třasařiťka 407, 709, třesořitka 322, 333, 337, 415, 431, 432, 442, 459, 41,

třasiřitka 754, třasiřítka 643, 714, třasořídek 249, trasorítek 755)

třasoprdelka (též 319, třesoprdelka 332, 337, 404, 405, 414, 415, 420–425, 432, 435, 436, 438, 446, 447,
449, 450, 455, 41, 44,
též 441, třasoprtka 44, též 31)

třasprdelka (též 462, 43, třasprdilka 615, 620, 621, 624, 51, 52, 62, též třesprdelka 42)

třepořítka 743 (třepořeťák 664)

cacorka (cácorka 105, 106, 120, cancorka 123, též 115, též čančorka 115, 117, též čančořik 129, též cáco-
rinka 214)

pastyrečka 826 (pastyrka 84, pastiríčka 737)

flidra 452, 458, 460

S          koňíček 736, vodňík 118

2                 Nářeční označení pro konipasa bílého (Motacilla alba) vykazují především pestré rozdíly lexikální; ne-
zřídka se objevují i diference slovotvorné (např. třasolka × třaska, třasoprdelka × třasprdelka, pliska × pliskva)
a zejména hláskoslovné, z nichž na mapě registrujeme pouze rozdíl podliska × podliška. Četné hláskové obmě-
ny (cácorka, čaučorka, podlíška, podlíčka, podločka, pluskfa aj.) pramení patrně z toho, že u těchto pojmenová-
ní, kde došlo k ztrátě motivačního povědomí, mluvčí přiřazují výrazy k různým jiným podobně znějícím slovům.

Pozoruhodná je též četnost kompozit: konipásek, třasořitka, třasprdelka.

S ohledem na motivaci lze pojmenování rozdělit do několika skupin. Nejvýraznější okruh tvoří názvy na-
značující pro konipasa charakteristické stálé komíhání ocásku nahoru a dolů, např. třasořitka, třasprdelka, třa-
solka
. Další pro něho typický rys – houpavý pohyb – se odráží ve výrazu cacorka (nář. cácati ‚houpat‘).
Onomatopoického původu jsou označení pliska, podliska, která vznikla napodobením pískotu, který pták vydá-
vá („pis-pis“). Okolnost, že konipas nejčastěji žije v blízkosti vody a na pastvinách, odráží se ve výrazech vod-
ník
, pastýrečka, snad i konipas. U posledního slova nelze vyloučit motivaci vycházející ze skutečnosti, že pták
často vyhledává potravu v čerstvě vyoraných brázdách za oráčem, tj. „pase se za koněm“.

3                 K základnímu zeměpisnému rozrůznění konipásek × pliska × slova s komponentem třaso- přistupují okra-
jové regionalismy cacorka, podliska, pastýrečka, flidra aj.

Výraz konipásek zaujímá zhruba oblast svč. a střč. nář., jako novější dubleta však proniká na celé zkou-
mané území. Méně frekventovaná varianta konipas, shodná se spis. jazykem, se často objevuje jako nedubletní
zejména ve vých. Čechách, dále je doložena, vedle deminutivní formy, z řady měst.

Pro Moravu s výjimkou záp. části je charakteristická podoba pliska (rozšířená též na přilehlém Podorlicku),
varianta pliskva se omezuje na území Slezska. V zč. nář. je běžný příbuzný název podliska s hláskovou obměnou
podliška; ta zabírá vých. polovinu tohoto území.

Pojmenování třasořitka nevytváří vyhraněný areál; vyskytuje se zejména ve stř. části Moravy a v oblas-
ti vm. dialektů, často v dubletě, popř. i tripletě s označeními pliska nebo konipásek. Hojnější je též v jč. nář., zde
je však nejběžnější název třasoprdelka. Slovotvorná obměna třasprdelka je typická pro záp. Moravu. Rozsáhlejší
území mezi oběma zmíněnými areály zaujímá slovo třasolka. Varianta třaska je doložena z Telečska.

Z dalších regionalismů je nejhojnější označení cacorka v Podkrkonoší a v Pojizeří; výraz flidra se obje-
vuje na Českobudějovicku a pastýrečka především na Těšínsku.

4    cacorka  jen nář.; Jg, Kt též čečerka, čačorka, SSJČ obl. říd., též cá-
corka
obl. — Od nář. cácati ‚houpati‘, sufix -orka podle sý-
korka
.

flidra  jen nář. — Nejasné, snad z něm.

koníček  v sled. významu jen nář. (Bš ‚sýkorka) — Patrně zjednodu-
šením z konipásek.

konipas  stč., Jg, SSJČ — Složené pojmenování od základů kůň
a pásti.

konipásek  Jg dem., též konopásek dem., SSJČ dem., též konopásek
zast., SSJ konipások — Dem. ke konipas, viz tam.

pastýrečka  jen nář.; Kt pastýřka, pastýrka, pastrka laš. —
P
řenesením pojmenování (nář. dem. k pastýřka).

pliska  jen nář.; Jg, SSJČ též plska, obě nář., Bš též bliska, plska
Brn
ěnsko, pol. pliszka, hluž. pliška, dluž. spliska — Psl.
*pliska. Od zvukomalebn
ého základu.


pliskva  jen nář.; Bš bliskva, plistva laš., dluž. spliskva — Viz pliska;
-va p
říklonem k morfologickému typu na -ev (nář. -va, srov.
nap
ř. konva, mrkva, lištva, koroptva). Srov. I-277 věšák.

podliska, podliska  jen nář.; Kt podlíska — Mch rovněž spojuje
s onomatopoick
ým základem, viz pliska.

třaska  jen nář. — Od třásti.

třasolka  jen nář.; Kt třaslák mor., SSJČ třaslák lid. — Od třásti.

třasoprdelka, třasprdelka  jen nář. — Složené pojmenování třásti
a dem. k subst. prdel.

třasořitka  Jg též třasořitek, třasořítek, Kt též třesořitka, řitotřásek,
třasichvost t
éž ‚rehek, Bš trasořík, SSJČ lid. název, též třa-
sořit
říd., SSJ trasorítka neodb., trasochvost — Složené po-
jmenov
ání z třásti a subst. řiť.

třepořítka  jen nář. — Složené pojmenování z třepat a subst. řiť.

vodník  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování.

5    koňipas Ju 1,3 — koňipás Ju 6 — koňipásek Ju 1–5, Ru 1, 4, 5 — konopaska Ru 3 — konoposkel Ru 3 — podlíska Ru 2 — bachštelce Po 1

6    MAGP 401, AJŚ 555, AJK 162, SSA 3.30

Fi