ČJA 2

30 netopýr (1458) — mapa s. 101

1    M         netopýr — ňetopr — nedopejr — netopýř (myntopyř 831, 84)

letopér 679 (též 643) — litopér 645 — latopyr 836 — letopýř — litopýř — latopyř 834 — lutopyř 818

večerek (večorek 801, večurek 802, 803, podvečerek 804)

večeřálek 702

večeřałka 806, 813

večeřátko 701

S          kleklajka 626, prutek 629, trúlelek i truhlelek 736, pír 737, mišák 746, hołí fták 755 (vše nedubl.)

2                 Zkoumala se nář. pojmenování pro netopýra, tj. létajícího hmyzožravého savce (Plecotus auritus).

K lexémům netopýr a večerek (se sporadickými slovotvorně a rodově odlišenými variantami: večeřálek,
večeřalka, večeřátko) řadíme jako samostatný lexém výraz letopýr. (Slovo letopýr lze považovat za původní
a výraz netopýr za novější, kontaminovanou podobu, nebo naopak, viz odd. 4; názvy vzniklé kontaminací s ji-
nými lexémy považujeme pak zpravidla za lexikální ekvivalenty).

Byly zaznamenány rovněž bohaté diference hláskoslovné, z nichž nejvýznamnější jsou netopýr × netopr
× nedopýr × netopýř, letopýř × litopýř; ostatní jsou sporadické.

3                 Hlavní rozdíly se objevují na Moravě a ve Slezsku. K téměř celoúzemnímu výrazu netopýr se připojují re-
gionalismy letopýř a večerek, zaujímající kompaktní, ale nepříliš rozsáhlá území. Zcela ojediněle byly na již.
a vých. Moravě zapsány jiné lexémy.

Pojmenování letopýř je doloženo z širšího Brněnska; v sz. části areálu má podobu litopýř. Výrazy s počá-
tečním le-/li- byly vzácně zachyceny též na sev. okraji střm. dialektů a v čes.-pol. smíšeném pruhu.

Slova večerek se užívá v záp. polovině Slezska; na jihu areálu byla zapsána i varianta večeřalka, na niž na
severu vm. nář. oblasti navazují ojedinělé formy večeřálek a večeřátko.

Pokud jde o hláskoslovné varianty, v Čechách byla zaznamenána pouze jediná, a to nedopýr, vyskytuje se
rozptýleně v jzč. oblasti a na vč. okraji. Podoby s koncovým jsou kromě Brněnska (le-/litopýř) doloženy ze
značné části vm. nářečí a z vých. Slezska (netopýř). Jižně od Ostravy byla zapsána obměna netopr.


4    holý vták  jen nář. — Sousloví. Nář. subst. vták ‚pták‘ (ze sloven.)
specifikováno adj. holý.

kleklajka  jen nář. — Patrně souvisí s klekání ‚večerní zvonění‘ (ne-
top
ýr se objevoval po klekání).

latopýr  jen nář. — Viz latopýř.

latopýř  jen nář.; Jg latoperz pol. — Pravidelná hlásková varianta
star
šího letopýř (pol. dispalatalizace lět- > lat-).

letopýr  jen nář. — Viz netopýr.

letopýř  jen nář.; Jg též letopéř, Bš letopéř záp. Morava — Viz netopýr.

litopýr  jen nář. — Viz litopýř a netopýr.

litopýř  jen nář.; Kt  litopéř mor. — Viz letopýř, příklonem k lítat.

lutopýř  jen nář. — Nepravidelná hlásková varianta staršího leto-
pýř
.


myšák  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování pro sa-
me
čka myši podle podobnosti.

nedopýr  jen nář.; Jg — Viz netopýr; -d- v základu patrně lidovou ety-
mologi
í, tj. ‚ nedopeřený živočich.

netopr  jen nář. — Viz netopýr. Hyperkorekcí za -yr; -y- bylo mylně
ch
ápáno jako nář. průvodní vokál u slabičného r, srov. PRO
A2b; srov. t
éž sr, srvátka (I-110 sýr, I-109 podmáslí).

netopýr  stč. jen pl. netopýrové, Jg netopejr, Kt, SSJČ, SSJ netopier,
hlu
ž. njetopyr — Podle Mch i Holuba-Kopečného pův. asi
*lepetyrь (k onomatopoickému expr. ko
řenu lepet-;
*lepati, *lebetati ‚klápat, pleskat, tlouci, tj. k
řídly; zákl.
patrn
ě týž jako u létat). Jako slovo
tabuov
é povahy (netopýr byl předmětem mnohých
pov
ěr) bylo různě obměňováno. Pozdější náslovné n-

podle Holuba-Kopečného asi vlivem slov typu nešvar, ne-
zmar
apod., a
č nelze zcela vyloučit ani kontaminaci s noc.
Vzhledem k tomu,
že podoba s počátečním n- je ve většině
slov. jazyk
ů (kromě srbocharvátštiny), muselo by jít
o kontaminaci velmi ranou (u
ž v psl. se předpokládá
*netopyrь). Proto by snad bylo tak
é možné považovat podo-
bu netopýr za p
ůvodnější, podoby s náslovným l- by pak
byly nov
ější, vzniklé kontaminací s létat. Přípona -yrь mís-
to -ylъ (srov. *motylь) disimilac
í proti počátečnímu l-
(Machek, Holub-Kope
čný).

netopýř  jen nář.; stč. též netopiř, Jg, pol. nietoperz, dluž. njeto-
pyŕ
— Viz netop
ýr; etymologicky náležité, srov. psl.
*netopyrь.

prutek  jen nář. — Nejasné.

pýr  v sled. významu jen nář.; Kt na Moravě — Zkrácením
z leto-/netopýr, patrn
ě mylně chápaného jako kompozitum.

trúlelek, truhlelek  jen nář.; Kt trúľek, truľeľek v Podluží — Nejasné.
Nelze vylou
čit souvislost s něm. Troll ‚skřítek, popř. s čes.
lelek ‚pt
ák z rodu Caprimulgus.

večerek  jen nář.; Kt, Bš též večurek a podvečerek laš.; SSJČ nář. —
Od večer.

večeřálek  jen nář.; Kt na Moravě, Bš večerałek laš. — K večeřet (netopýr létá v čase večeře).

večeřalka  jen nář. — Přechýlením od večeřálek, viz tam.

večeřátko  jen nář. — Od večeřet příklonem k dem. podobě neutra.

5    netopír Ju 6, Ru 4 — netopejr Ju 5, Ru 1–4 — netopejř Ju 4 — slepá miš Ju 5, 6 — slepej miš Ju 2, 4 — šišmiš m. Ju 1–3 — flédrmaus Po 1

6    ASJ IV 81, AJŚ 527, PLPJ 23, AJPP 216, AJK 164, SSA 3.14, OLA 43, ALE 105

Či