ČJA 2

27 krtinec (1461) — mapa s. 95

1    M         krťinec (chr- 511, 512, 605, 607, krtenec 318, 330, 331, krčinec 612, 614, 615, 62) — kreťinec

krťičinec (též krťičanec 616, 630, krčečenec 638)

krťák 609–611 (krč- 611)

krťičák (krč- 618, 622, 623, 635)

krťičňák (krč- 735–737)

krťinčák 723, 725

krtina (krečina 835, 836)

krtičina

kretovina (též krtkovina 306)

kretufka

N          kopec, kopeček, kopenec, kopka, kopice, krtčí kopeček, krťičí kopeček, hromátka, krtčí hromátka

2                 Mapa zachycuje zeměpisné rozložení nář. pojmenování pro krtinec, kopeček hlíny navršený krtkem.

Kromě výrazných rozdílů slovotvorných (např. krtinec × krtičák × krtičňák × krtina × kretovina)
objevují se i ojedinělé rozdíly hláskoslovné. Ty se týkají slovních základů (krt- × chrt- × kret-), (srov.
II-26 krtek).

Značná variabilita názvů pro sledovaný jev je i ve spis. jazyce. Kromě zcela synonymních variant krtinec
a krtina dokládají se ze spis. jazyka jako řidší též formy krtice, krtiště a krtičina.

Zcela ojediněle byly zapsány i podoby krtč-. Výslovnost s etym. náležitým -t- je vzácná a možná jen při
pomalé řeči (běžná je výslovnost splývavá krčinec, krčina atd.), proto ji neregistrujeme. Podoby s krč- jsou pa-
trně utvořeny od adj. krtčí.

Oblasti s pojmenováním pro krtčí hromádku jsou slovotvorně mnohem rozrůzněnější než oblasti s pojme-
nováním pro krtka. Např. v oblasti výrazu krtice ‚krtek‘ se vyskytuje hned pět slovotvorných variant jako ozna-

čení pro hromádku: krtičinec, krtinec, krtičák, krtičňák, krtičina, v oblasti výrazu kret jsou varianty kretinec, kre-
tůvka
, kretovina, v oblasti slova krtek je krtinec, krtina i krťák.

Vedle výrazů odvozených od základu krt- byla výjimečně zachycena též pojmenování popisná a neplně
terminologizovaná, např. hromádka, kopeček, krtčí hromádka. Ta na mapě zakreslena nejsou.

3                 Oblasti všech nářečních variant jsou poměrně ostře ohraničené.

Převážná část Čech má pojmenování rodu ženského, a to krtina a v svč. nářečích (kromě vých. okraje)
krtičina. Žen. rodu jsou dále též výrazy na okrajích Slezska: kretůvka (opavská část) a kretovina (zvl. Tě-
šínsko).

Z Moravy a ze stř. části Slezska se dokládají pojmenování rodu mužského. Střední část a jv. Moravy
se vyčleňuje slovem krtičinec, na záp. Moravě, na Valašsku, ve Slezsku, ale též v Čechách v enklávě mezi
Plzní a Příbramí se vyskytuje slovotvorná varianta krtinec. Souvislý pás obcí od Brna přes Boskovice s pře-
chodem do sv. Čech až k Náchodu je charakterizován formou krtičák, z Břeclavska je doložena forma
krtičňák.

4                 Nář. pojmenování krtčí hromádky jsou buď desubstantiva, nebo deadjektiva k základům kr(e)t(ic)-, kr(e)t(e)k (z psl. *krъtъ, srov.
II -26 krtek) tvo
řená pro muž. rod sufixy -inec, -i(ň)ák, pro žen. rod sufixy -ina, -ovina, -ůvka.

kretinec  jen nář.

kretovina  jen nář.; Jg krtovina pol., pol. kretowina.

kretůvka  jen nář.

krťák  jen nář.

krtičák  jen nář.

krtičina  Jg, SSJČ říd., též krtice.

krtičinec  jen nář.; SSJČ nář., SSJ nář.

krtičňák  jen nář.

krtina  Jg též krtiště, krtkoviště, SSJČ též krtiště říd., SSJ nář.

krtinčák  jen nář.

krtinec  Jg slc. a mor., SSJČ též krtčinec nář.

5    krtinec Ru 3 — krťičanec Ju 4 — krťičenec Ju 6 — krťina Ju 1, 3, 5 — krtkovina Ru 1 — krtorowina Ju 2 — kompostek Ru 4

6    AJŚ 525b, SSA 3.16, OLA 38, ALE 103

Bh