ČJA 2

24 petržel (1134) — mapa s. 89

1    M         petržel f. — petržél — petržal (-ál 519, 620, 626, 75, též 734) — petružel — petružél 639, 643

petržela 732

petržedle f. 419, 428, 429

petruška

petržel m. — petržal 603 — petružál 162

petrželí n. — petrželé — petržalé 734, 735 — petruželí — petruželé — petrzelí 721 — petrzelé 738, 747,
814 — petruzeli — petruzele 817

S          patružen/patružlen 755

2                 Výzkum byl zaměřen na areálové vymezení slovotvorných prostředků v nář. názvech pro petržel, tj. byli-
nu s dělenými listy a s okolíky bílých květů, pěstovanou pro kořen a nať (rod Petroselinum). Specifické výrazy
pro nať byly zapisovány jen výjimečně a nejsou na mapě zakresleny (několik záznamů je pouze z Čech; jde
o dem. podoby petrželka – západněji, petržilka – východněji, petruželka).

Vedle rozdílů slovotvorných (petržel × petruška × petrželí) byly zaznamenány i diference morfologické
(petržel f. × petržela f. × petržedle f.), v rodě (petržel f. × petržel m.) a zejména hláskoslovné (petržel × petržél
× petržal × petružel apod.). Tato variabilita odráží různé způsoby adaptace cizího slova v českém jazykovém
prostředí.

Pozn.: Slovo petrželí hodnotíme ne jako pouhou rodovou variantu slova petržel, ale jako variantu slovo-
tvornou, přistupuje zde totiž nový významotvorný příznak – kolektivnost (formant ; petržel se vždy pěstuje ve
větším množství, jednotlivina je zde tedy nazývána stejně jako více rostlin).

3                 Územní rozčlenění nář. pojmenování je koncentrováno na Moravu a do Slezska. Z hlediska slovotvorného
se zkoumané území rozpadá do tří oblastí: pro Čechy a záp. polovinu Moravy je charakteristické pojmenování
petržel f., vých. polovina Moravy s již. Slezskem se vyznačuje variantou petrželí, Slezsko má odvozeninu pet-
ruška
. Slovotvorná hranice petržel × petrželí je naprosto ostrá; slovo petržel, shodné se spis. jazykem, proniklo
vých. od této hranice pouze do měst, vůbec ne však do mluvy venkova.

Oba dva naposledy uvedené výrazy jsou dále bohatě hláskově diferencovány: Vlastní podoba petržel za-
bírá celé Čechy a záp. okraj Moravy, oblast s centrem na Brněnsku má obměnu s prodlouženým vokálem petr-
žél
, již. Morava (mezi Slavonicemi, Třebíčí a Břeclaví) je charakterizována variantou petržal (ta je doložena též
z Novoměstska). Na sz. okraji Čech a na většině území svč. nář. byla zpravidla jako dubletní zaznamenána po-
doba petružel.

Varianta petrželí má ještě více hláskových obměn: vlastní petrželí v souvislém pásu táhnoucím se od nej-
severnějšího okraje vm. nář. přes Lipník nad Bečvou, Kroměříž, Kyjov až k Břeclavi a na menší oblasti na sev.
Uherskobrodsku, petrželé na již. Vsetínsku a již. Uherskobrodsku (na vých. Břeclavsku petržalé), petruželí na
rozsáhlém území ve středu Moravy, petruželé na Vsetínsku, petrzelí ojediněle na Novojičínsku, petrzelé již. od
Příbora, petruzelí v již. Slezsku (tam zpravidla v dubletě s výrazem petruška).

Morfologická varianta petržedle tvoří malý areál na sev. Jindřichohradecku.

Podoby muž. rodu byly zachyceny řídce, zpravidla nedubletně na okrajích oblastí s příslušnými podoba-
mi rodu ženského.

4                 Všechna zaznamenaná pojmenování vznikla adaptací lat. výrazu petroselinum (slova na -l jsou ze střhn. petersil, to z lat., slova na
-n přímo z lat.). Uvádíme zde pouze výrazy doložené v excerpované literatuře; všechny ostatní jsou jen nář.

patružlen  jen nář.; Jg petružlen, petržlen slc., Kt petružleň kopanič.,
SSJ petržlen, Kl petružlen.

petruška  v sled. významu jen nář.; Kt u Příbora, též petružka, SSJ
nář., pol. pietruszka, hluž. petruška — V návaznosti na polšti-
nu; nelze vyloučit vliv domácké podoby žen. jména Petra.

petružel  Jg, SSJČ zast. a nář., ALJ též jč., Kl m.

petruželí  jen nář.; Kt na Mor.

petržal  f. jen nář.; ALJ.

petržal  m. jen nář.; SSJ nář.

petržel  f. SSJČ, Jg též petruž, hluž. pětršilka.

petržel  m. jen nář.; Jg slc., SSJ nář.

petrželí  jen nář.; SSJČ nář.

5    petržel f. Ju 2, 3, 5, 6, Ru 1–4 — petružel Po 1, Ju 1, 2 — petržel m. Ju 4, 5 — petrželí Ju 7, Ru 5 — petruželí Ju 7 — petruželé Ju 7 — peršun
Ju 5

6    ASJ III 295, IV 58:20b

Či