ČJA 2

23 rajské jablíčko (1133) — mapa s. 87

1    M         rajské jablíčko (r. jabúčko 755, r. jabłuško 819, jarski jabličko 154)

rajské japko

rajskí n. sg.

rajče n. (jarče n. 154) — rajča n.

rajšče n. (rajsče n. 402, 422, 423, rajšča n. 757)

rajščák

rajčinka 755

paradajské jablíčko (pararaj- 516, 602, p. jabúčko 736, 752, p. jablíšku 633)

paradajské japko (paradej- 632, pararaj- 748, 804, 809)

paradajské n. sg. (paratajska f. 612)

paradajka (paradejka 719, 833, pararajče n. 619)

paradajz m. 638, 652, 801

paradizepfl 819

tomata (tomáta 119)

2                 Byla zjišťována nář. pojmenování pro rajské jablíčko, plod byliny z čeledi lilkovitých (Solanum lycopersi-
cum
). Výzkum ukázal, že k označení plodu i celé rostliny se většinou užívá jediného názvu.

Vedle výrazného lex. protikladu (raj- × paradaj-) se v získaném nář. materiálu projevily též diference
v typu pojmenování (rajské jablíčko × rajče, paradajské jablíčko × paradajka), diference slovotvorné (např. raj-
če
× rajščák) i hláskové (rajče × rajča). Rozdíl rajče × rajšče považujeme za slovotvorný, neboť podoba rajče
byla utvořena z adjektiva rajský formantem -če, podoba rajšče formantem -e (s alternací -sk- > -šč-).

Na našem území se rajská jablíčka začala pěstovat ve větším měřítku teprve začátkem 20. století. Jejich
základním pojmenováním se stala sousloví rajské jablíčko/jabko, paradajské jablíčko/jabko, jež vznikla překla-
dem něm. složeniny (viz oddíl 4). Tato dvouslovná pojmenování si podržela terminologickou platnost až do
dnešních dnů a zároveň posloužila i jako fundující základ pro tvoření dalších, a to jednoslovných názvů, jež jsou
v nářečí pociťovány jako novější (rajče, paradajka apod.). K označení rajského jablíčka jsou tedy na většině
zkoumaného území k dispozici dubletní, mnohdy i tripletní výrazy.

Součástí slovní zásoby spisovné češtiny jsou dvouslovná pojmenování rajské jablíčko/jablko a jejich uni-
verbizovaná podoba rajče.

3                 Základní protiklad raj- × paradaj- doplňuje okrajový přejatý název tomata, typický zvláště pro Hlu-
čínsko.

Většinové pojmenování rajské jablíčko se vyskytuje v Čechách a v nářečí čes.-mor. Odtud proniklo dále
na Moravu, zejména do její záp. části. Jeho varianta rajské jabko byla zachycena především na sev. a sv. okraji
střm. dialektů, na sev. Valašsku a ve střed. pruhu Slezska. Porůznu se objevuje též v Čechách a na ostatním úze-
mí střm. dialektů. Výraz rajče je rozšířen na značné části zkoumaného území. V Čechách a v oblasti čes.-mor.
nářečí se vyskytuje téměř důsledně, na Moravě a ve Slezsku pak méně pravidelně. Častěji byl zaznamenán jen
v sev. oblastech střm. dialektů. V podobě rajča se nachází na Valašsku, Frenštátsku a Uherskobrodsku. Varianta
rajšče byla zaznamenána především v záp. polovině jč. nářečí a ojediněle na již. Moravě. Substantivizované adj.
rajské se vyskytuje řídce v Čechách a na záp. polovině Moravy (zejména na okrajích tohoto území). Pro již. úsek
moravsko-slovenského pomezí je typický (v návaznosti na slovenské jazykové území) výraz rajščák.

Pouze na Moravě a ve Slezsku jsou soustředěna pojmenování se základem paradaj-. Sousloví paradajské
jablíčko
se často vyskytuje na záp. Moravě, jeho varianta paradajské jabko především v nář. střm. (kromě jejich
záp. a sev. části), méně často na Valašsku a v záp. polovině Slezska. Pro nář. vm. a na ně navazující nář. čes.-pol.
smíšeného pruhu je typický výraz paradajka. Substantivizované adjektivum paradajské bylo doloženo spora-
dicky ze všech mor. nářečí (soustředěněji se vyskytlo jen v širokém okolí Boskovic a Znojma) a zcela ojediněle
ze Slezska (Hlučínsko).

V městské mluvě má – vedle výrazů typických pro blízké venkovské okolí – pevné postavení pojmenová-
rajče (v pohraničních městech bylo často zachyceno jako výraz jediný).

4    paradajka  jen nář.; SSJ hovor. — Odvozeno od adjektiva paradaj-
ský
, viz paradajské jablíčko/jabko.

paradajské  n. sg. jen nář. — Substantivizací adjektiva z dvouslovné-
ho spojení paradajské jablíčko/jabko.

paradajské jabko  jen nář.; Kt paradajská jablka — Sousloví; adjek-
tivní část sousloví byla odvozena od prvního členu složeniny
přejatého z rakouské němčiny (Paradeis-), substantivní část
tvoří překlad druhého členu něm. složeniny (Paradeis-apfel)
jablko, ob. jabko.

paradajské jablíčko  jen nář.; SSJČ nář. — Viz paradajské jabko;
substantivní část sousloví představuje formální dem. od
jablko.

paradajz  jen nář. — Přejato z rakouské němčiny (Paradeisapfel).

paradízepfl  jen nář. — Přejato z něm. Paradiesäpfel (pl.).

rajča  n. jen nář. — Viz rajče. Novotvar podle substantiv nář. typu
kuřa (forma s neprovedenou přehláskou ’a > e).


rajče  n. SSJČ — Univerbizací sousloví rajské jablíčko/jabko.

rajčinka  jen nář.; SSJ rajčina hovor. — Od rajčina; navazuje na slo-
venské jazykové území,

rajské  n. sg. jen nář. — Substantivizací adjektiva z dvouslovného
spojení rajské jablíčko/jabko.

rajské jabko  Kt, SSJČ, u obou rajské jablko — Překlad něm.
Paradiesapfel, popř. Paradeisapfel (rakouská něm.). (Ve stč.
‚granátové jablko‘; námi sledovaný význam je až novočes-
ký.)

rajské jablíčko  SSJČ — Viz rajské jabko a paradajské jablíčko.

rajščák  jen nář.; Kt — Od rajský.

rajšče  n. jen nář. — Univerbizací sousloví rajské jablíčko/jabko.

tomata  f. jen nář.; SSJČ říd. tomata, tomáta (n. pl.), SSJ tomatový
(kuchařský termín), hluž. tomata (f.) — Z franc. tomate (to
z indiánských jazyků) prostřednictvím něm. Tomate ‚rajské
jablíčko‘.

5    rajskí jablíčko Ru 1 — paradajka Ru 1 — paradajz Ju 5, 7, Ru 5 — paradajs Ju 1–4, Ru 3 — paradejs Ru 4 — paratajs Ru 2 — paratejs Ru 2 —
paradajzl Ju 6 — paradajzla Ru 2 — paratajzle Ru 1, 2 — tomáta Po 1

6    ASJ IV 56:18 a; AJŚ 147; OLA 514; ALE 78

Pl