ČJA 2

21 hrachový lusk (1132 a) — mapa s. 85

1    M         lusk (usk 734)

lusek

luska (lúska 107, uska 735)

usko 736

struk

struko 106, 701

strouček (strunček 831)

strunčko

2                 Nářeční označení hrachového lusku se diferencují lexikálně (lusk × struk), slovotvorně (např. lusk × lusek),
morfologicky (např. lusk × luska × lusko) a hláskoslovně (např. strou- × strun-).

3                 Pro zeměpisné rozšíření zjištěných nářečních pojmenování je příznačná lexikální dichotomie představená
výrazy odvozenými jednak od základu lusk-, jednak od základu struk-. Hranice vymezující území výskytu uve-
dených lexémů probíhá východní částí zkoumaného území. Ve slez. nářečích, na Holešovsku a v nář. vm. s vý-
jimkou jejich jz. oblasti se užívá názvu struk, v již. úseku tohoto areálu a na vých. Vsetínsku formy strouček.
Výchozí podoba struk zasahovala dříve patrně rozsáhlejší území, jak o tom svědčí enkláva v sev. části čm. nář.
a ojedinělý výskyt na Brněnsku a odděleně i v Podještědí.

Pro záp. a stř. část území českého národního jazyka jsou příznačná pojmenování se základem lusk-: výraz
luska byl zapsán v Čechách s výjimkou sev. poloviny střč. nář. a Podkrkonoší, na Moravě se objevuje řidčeji, a to
zejména na širším Brněnsku, Břeclavsku a ve východním okraji střm. dialektů. Forma lusk se dokládá soustře-
děně ze sev. poloviny střč. nářečí, především však z nář. čm. a střm.

Podoba lusek se vyskytuje v Čechách, vždy v oblastech kontaktu forem lusk a luska, a to v již. úseku střč.
nář. a v sev. úseku dialektů svč.

Situace ve městech odpovídá stavu zjištěnému ve venkovském okolí, nověji se šíří slovo lusk, shodné se
spisovným jazykem.


4    lusek  jen nář.; Jg též luštěk — Patrně neologismus vzniklý z uzuální-
ho plurálu lusky, který se mohl vykládat jako maskulinum
i femininum. Viz lusk a luska.

lusk  Jg, SSJČ — Od luskat pův. ‚loupat‘.

luska  Jg, Bš łuska Zábř., SSJČ říd. — Rodová varianta výrazu lusk,
viz tam.

lusko  jen nář. — Rodová varianta výrazu lusk, viz tam.

strouček  v sled. významu jen nář.; Jg dem. — Formální deminutivum
od výrazu struk, viz tam. (Srov. též II-25 strouček česneku.)

 


struk  v sled. významu jen nář.; Jg též strouk st. a mor. slc., SSJČ
nář., SSJ, pol. strąk, hluž. truk — Psl. asi *strukъ, *str
ǫ
‚lusk, šešule‘.

struko  jen nář. — Rodová varianta výrazu struk, viz tam.

strunčko  jen nář. — Hlásková obměna výrazu stroučko (to formální
deminutivum od výrazu struko) s rozloženou nosovkou. Viz
struko.


5    lusk Ju 3, Ru 3 — luska Po 1, Ju 1, 2, 4–6 — strúček Ju 7

6    OLA 508 (lusk), ALE 76 (lusk)

Kl