ČJA 2

15 sazenice (i kolektivum) (1113) — mapa s. 75

(zelná sazenice 1124)

1    M         jednotlivina:

sazeňice (sazeňíce 107, 117, 118, 213, sazaňice 106, 107) — sázeňica — saďeňice — sáďeňica

sazenka (sázenka 668, 674, 737, sázanka 728) — sudzunka 835, 836

sazečka (sázečka 112, 125, 224, sazačka 107, 121)

saďička

přísada (též 802, prjésada 755)

flanca f.

flancka

flancek

                   kolektivum:

sadba

sáď f. 206, 208, 313

sáďe 201, 206, 312, 326

přísada

2                 Při výzkumu se zjišťovaly výrazy zvlášť pro jednotlivinu a zvlášť pro kolektivum.

Nář. materiál zachycující pojmenování pro sazenici, tj. ‚mladou rostlinu určenou k přesazení‘, se diferen-
cuje především slovotvorně. Vedle deverbálních odvozenin (např. sazečka × sadička × přísada) jsou doloženy
i odvozeniny od slovesných adjektiv (např. sazenice). Deriváty se liší též hláskoslovně (sazenice × sazenice, sa-
zenice
× saděnice). Z mapování byly vyloučeny výrazy, které označují pouze sazenice určitých druhů zeleniny.
V oddíle 7 pojednáváme pouze o názvech sazenice zelné.

Nemapovali jsme ani deminutivní podoby sazenička/sázenička, jež se vyskytují zpravidla v dubletě se zá-
kladním tvarem.

Z mapování byly vyřazeny také podoby sazenice, sázenice zapsané řídce zejména ve vm. dialektech, jež
byly do nářečí přejaty nově prostřednictvím spis. jazyka.

Vedle uvedených variant se vyskytují také názvy od cizího základu flanc-. U nich byl zachycen vedle roz-
dílu slovotvorného (flanca × flancka) též rozdíl rodový (flancka × flancek).

Souběžně s pojmenováním pro jednotlivou sazenici se při výzkumu zjišťovaly i výrazy označující sazeni-
ce souhrnně. V Čechách je zvláštní výraz pro jednotlivinu a zvláštní výraz pro kolektivum. Kolektivum je vyjá-
dřeno substantivem sadba (na mapě je vyznačeno zvláštním typem izoglosy). Na Moravě výraz přísada ozna-
čuje primárně kolektivum, ale užívá se ho i pro jednotlivinu. Naproti tomu v záp. Čechách a ve Slezsku souhrnné
výrazy neexistují a suplují je plurálové formy výrazů pojmenovávajících jednotlivou sazenici (sadičky, flancky).
Kolektiva na mapě znázorňujeme svislými značkami, jednotliviny značkami vodorovnými.

Ve městech nebyl výzkum proveden.

3                 Nejrozšířenější výraz sazenice byl zapsán na větší části Čech a na záp. Moravě (zde často v hláskových va-
riantách sázenice a sáděnice).

V Čechách se vydělují další tři menší areály. Největší z nich tvoří pojmenování sazečka, zaujímající sz.
část středočeské nář. oblasti, horní Pojizeří, Novopacko a Plzeňsko. Označení sadička bylo zaznamenáno na
okraji záp. Čech. Na Českobudějovicku se vyčleňuje malý areál s výrazem sazenka (vyskytuje se též
v Podkrkonoší a rozptýleně na Moravě).

Výraz přísada byl zachycen na větší části střmor. nářečí a ve vm. dialektech. Označení flancka je téměř
celoslezské (bez Příborska). Obměnu flanca má Hlučínsko, rodová varianta flancek byla řídce zachycena ze-
jména na Frýdecku.

Kolektivum sadba se vyskytuje v Čechách (kromě záp. okrajových úseků) a zhruba na záp. polovině
Moravy.


4    flanca  jen nář.; pol. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Pflanze
‚rostlina‘) a následnou specifikací.

flancek  jen nář. — Rodová varianta slova flancka, viz flanca.

flancka  jen nář. — Snad formální deminutivum k flanca, viz
tam.

přísada  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář., SSJ priesada, pol.
rozsada, říd. rozsadnik — Od přisadit, viz sadička.

sadba  Jg, SSJ, SSJČ — Od sadit.


sáď  SSJČ — Od sadit.

sádě  jen nář. — Viz sáď.

saděnice  jen nář.; Jg, SSJ sadenica — Od nář. saděný, to od nář.
sádět.

sáděnice  jen nář. — Kvantita zřejmě vlivem infinitivu sádět, viz
saděnice.

sadička  v sled. významu jen nář.; Jg — Od sadit (psl. *saditi).

sadzunka  jen nář.; pol. sadzonka — Od psl. *sadjati.

sazečka  v sled. významu jen nář.; Kt — Od sázet (psl. *sadjati), viz
sadička.

sazenice  stč. sazěnina, Jg, SSJČ, hluž. sadźenca — Od adj. sázený.

sázenice  jen nář. — Kvantita zřejmě vlivem infinitivu sázet, viz
sazenice.

sazenka  jen nář.; hluž. sadźenka — Od sázet.

5    sazeňice Ju 1, 3 — sazeňička Ju 4 — sazečka Ju 1, 2, Ru 2, 4 — sázečka Ju 2 — saďička Ju 5 — sázička Ju 2 — přísada Ju 6, 7 — flanc, flance pl.
Ju 2 — mlaďice Ru 3 — palánta Ru 4 — sadba kol. Ju 1, 2 — rasát kol. Ru 3

6    AJK 319

7                 Kromě výše uvedených dvou položek byla v dotazníku ještě navíc zvláštní otázka pro zelnou sazenici. Nář. pojmenování pro uvede-
nou reálii bývají často dvojslovná. Nář. výrazy pro sazenici vůbec se zpřesňují atributy zelná nebo zelová (přísada na vých. polovině Moravy
a ve Slezsku bez Těšínska; flancka na Těšínsku, Příborsku a Opavsku; sazečka a sazenice roztroušeně ve střč. a svč. dialektech, hlavatice,
popř. hlavačice zejména na širokém Brněnsku), dále hlávková (sazenice rozptýleně ve střč. a svč. oblasti, ve variantách sázenice, sáděnice
na Třebíčsku a Tišnovsku, hlavatice, popř. hlavačice hlavně na širokém Boskovicku), popř. zelí (jen ojediněle, např. ve spojení sazenice zelí
roztroušeně po celých Č., sazečka zelí na Roudnicku a Mělnicku).

Jednoslovné termíny jsou méně časté; jde o výrazy hlavatice v celých Čechách, hlavačice na záp. Moravě a hlavatka v Podkrkonoší
a roztroušeně ve vých. části svč. dialektů. Z Novoměstska a ze záp. okraje střm. nářečí se v sled. významu dokládá též výraz košťálek. Za
zmínku stojí, že rozdíl čes. hlavatice proti mor. přísada zaznamenává už Blahoslav v Gramatice české z r. 1571.

Atlasy: —

Mj