ČJA 2

12 třást (1160) — mapa s. 71

1    M         třást (třa- 824, 827, 828, trjasc 755, -ť 756, 757) — tříst — třynst

třepat

klepat

pajtlovat — pajdlovat

chvjet 801, 814, 83 — chvit (chf- 804, 807, 811, 821) — chvját (chf- 818, 819, 822)

S          ošivať 815, drbat 128

2                 Při výzkumu se zjišťovaly nář. ekvivalenty spisovného slovesa třást v konkrétním kontextu třást stromem.
Lexikální rozdíly doplňují rozdíly hláskoslovné, z nichž je nejvýznamnější rozdíl třást × tříst. Hranici obou po-
dob se podařilo zachytit poměrně přesně, přestože je ve své moravské části překryta lexémem třepat.

3                 Na celém zkoumaném území je výraz třást a jeho hláskové varianty. Podoba tříst se vyskytuje ve většině
nářečí zč. s přesahem na jz. Strakonicko (v celé této skupině někdy v dubletě s podobou třást), dále v sev. části
čes.-mor. přechodného pásu, na Náchodsku, Kladsku a ve střm. dialektech bez vých. okrajů (v jižním úseku
vždy v dubletě s výrazem třepat). V pol.-čes. smíšeném pruhu byla zachycena podoba s rozloženou nosovkou
třinst.

Sloveso klepat zabírá svč. nářečí (s malými přesahy i do stř. Čech).

Další velkou oblast vytváří sloveso třepat. Zaujímá většinu Moravy bez centrálního úseku střm. nářečí,
bez nářečí horského typu, sv. Třebíčska a bez vých. okrajů vm. dialektů. Je doloženo také z Novoměstska a oje-
diněle i z Čech.

Výraz pajtlovat byl zaznamenán v jzč. nářečích (na Českobudějovicku v podobě pajdlovat).

Ve středoopavském nář. typu se užívá slovesa chvít. V obměně chvját (v realizaci chvjat, chvjot) je zejmé-
na na Hlučínsku. Příborsko má podobu chvět.

Situace ve městech odpovídá stavu ve venkovském okolí. Především do některých čes. měst proniká vý-
raz třepat.

4    drbat  SSJČ ob. ‚jemně třásti‘, Kl drbať — Psl. *drъbati.

chvět  stč. chvieti, Jg, SSJČ říd., kniž. ‚jemně třást, zachvívat‘ —
Z psl. *chvě(ja)ti.

chvít  Jg, SSJČ říd., kniž. ‚jemně třást, zachvívat‘ — Z psl. *chvě(ja)ti,
přehlasovaná (a monoftongizovaná) podoba: chv’áti > chvieti > chvíti.

chvját  jen nář.; pol. chwiać, dluž. chvjaś — Z pův. *chvě(ja)ti.

klepat  v sled. významu jen nář.; stč. — Psl. *klepati.

ošívat  v sled. významu jen nář.; Bš laš. — Souvisí s nář. šibati ‚šlehat,
mrskat‘ (to už psl. *šibati).

pajdlovat  jen nář. — Hlásková obměna výrazu pajtlovat, viz tam.


pajtlovat  jen nář., SSJČ nář., ALJ též han. — Adaptací z něm. beu-
teln
‚třást‘, sufix -ovat.

třást  Jg, SSJČ, SSJ triasť, pol. trząść, hluž. třasćTřást je novější,
nyní s vyrovnanou hláskovou podobou podle participia
l-ového, viz tříst.

třepat  stč. třěpati, Jg, SSJČ, pol. trzepać — Psl. *trepati.

třinst  jen nář. — Podoba s rozloženou nosovkou (reflex za starší krátké ę), viz tříst.

tříst  jen nář.; stč. třiesti, Jg — Podoba s pravidelnou střídnicí za
ä před měkkou samohláskou (psl. *tręsti).

5    třást Po 1, Ju 1, 2, 5–7, Ru 2–5 — tříst Ju 4 — třepat Ru 5 — klepat Ju 1–4, Ru 2, 4

6    OLA 1509

Mj