ČJA 2

9 bubák (uschlý zbytek květu na spodu jablka) (1166) — mapa s. 65

1    M         bubák (bo- 138, ba- 144)

šušeň m. (sušen 718, 729, 743, su- 618, 635, 802)

šušňa f. — šišňe f. 424, 425, 445, 448 (šíšňera 448)

šušňák 464 — šíšňák 424

šňupák (šňupka 464)

pípa

pépl m. 650 (pépel 701, pupl 306, pypel 804, pouple n. 202, píplička 316, píple f. 317)

pupik (pupek 620, též 433, 510)

šešulka 434, 446, 447 (šušolka 336, šomolka 107) — čečulka 516 (číčelka 106, čečka 337)

špička 333, 336, 449, 451

ťopka (ťi- 437, ďu- 459)

komiňík (komeňík 249)

komiňíček

komínek 109, 451

pavouk 225, 453 (pabouk 247, babouk 219, 453)

kališek 610, 615, 618 (kalich 116, 430, 611)

(v)očko

muška (též 433, též moucha 104)

stržeň m. 724, 738, 742

dud 811 (dudek 813, tutek 805)

ps’inka 818–820

korunka 135, 824

S          čapka 814, čepek 805, matička 420, mour 137, špunt 457, žid 520 nedubl.

N          špetka 110, květ 626, 721, kvítko 732, 824

2                 Sledovaly se nář. ekvivalenty spisovného výrazu bubák, tj. uschlý tmavý zbytek květního kalichu rostlin
na malvicích (např. na jablkách, na hruškách). Nář. ekvivalenty jsou rozrůzněny především lexikálně; slovo-
tvorné a hláskoslovné rozdíly se projevily v malé míře.

Výrazová pestrost je způsobena tím, že označení denotátu náleží k periférii slovní zásoby a v běžné ko-
munikaci se vyskytují jen zřídka situace, kdy je zapotřebí ho pojmenovat.

Většina názvů je metaforického původu. Na základě podobnosti se zaschlým nosním hlenem vznikla po-
jmenování bubák, šušeň, dud, pípa. Podobností s nápadným bodem (místem nápadným ve svém okolí) jsou mo-
tivovány výrazy čapka, čepek, komínek, očko, pupík, stržeň, šešulka, šňupák, špička, špunt, tmavým zbarvením
pak označení kominík, kominíček, mour, žid. Pojmenování pavouk a muška byla přenesena na základě podob-
nosti s drobným hmyzem. V některých případech došlo k přenesení názvu zbytku květu, z něhož bubák vznikl
(kalíšek, korunka).

Přímý terénní výzkum se soustředil především na Moravu, v Čechách byl prováděn jen na tzv. řídké síti
nář. bodů. Na jejím základě byl získaný obraz zeměpisného rozšíření jednotlivých nář. pojmenování doplněn
a upřesněn doklady z KLA.

Ve městech výzkum prováděn nebyl.

3                 Tři nejrozšířenější pojmenování se nacházejí v areálech zahrnujících zhruba Čechy (bubák), Moravu (šu-
šeň
) a Slezsko (muška). K nim přistupují další označení, z nichž ucelený areál tvoří výraz pípa, zabírající téměř
celá zč. nář. (kromě jejich vých. okraje). Přejatá podoba pépl je doložena v blízkosti oblastí s bývalým něm.
osídlením na okraji záp. Čech a sev. Moravy. Jzč. nář. charakterizuje terminologická nejednotnost. Poměrně čas-
to, avšak zcela rozptýleně jsou v jižních Čechách rozšířena pojmenování kominík, kominíček (vyskytující se též
na sz. okraji střč. nář.), špička a ťopka. Na sv. Prachaticku byl zaznamenán výraz šešulka. Na vých. okrajích svč.
a střč. nář. byl zaznamenán lexém šňupák.

Rodová varianta šušně f. většinového mor. označení (šušeň m.) vytváří dva malé areály na Novo-
městsku s přilehlým Třebíčskem a na sv. Vsetínsku (její hlásková obměna šíšně byla doložena z jižních Čech,
z oblasti mezi Táborem, Prachaticemi a Českými Budějovicemi). Na jz. Moravě se nachází kompaktní areál
označení pupík. Lexém kalíšek je typický zejména pro znojemský nář. typ, na Valašsku se sporadicky vy-
skytuje výraz stržeň. Na jz. Frenštátsku bylo zachyceno pojmenování očko. Z jz. části středoop. nář. typu se
dokládá výraz dud. Ve zkoumaných bodech na pol. území a na Hlučínsku bylo zaznamenáno pojmenování
psinka.

Většina výrazů se mimo souvislé areály vyskytuje řídce a rozptýleně též jinde na zkoumaném území.

4    bubák  SSJČ — Přenesením (SSJČ ‚uschlý hlen v nose‘).

čapka  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚čepice‘).

čečulka  jen nář. — Hlásková obměna šešulka, viz tam; střídání še-
/če- je v tomto slově už stč. nebo ještě starší (stč. šešel ‚ku-
žel, chochol‘); nelze vyloučit přenesení nář. pojmenování pro čočku (viz I-97 čočka).

čepek  jen nář. — Přenesením (nář. ‚zátka‘).

dud  jen nář. — Přenesením (ALJ duda Frenštát ‚sušeň v nose‘, dud
‚něco špinavého‘).

kalíšek  v sled. významu jen nář.; Kt — Přenesením (SSJČ ‚vnější
obal květní tvořený listeny vyrůstajícími zpod kalichu‘).

komínek  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

kominíček  v sled. významu jen nář. — Přenesením; viz kominík.

kominík  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚čistič, vy-
metač komínů‘).

korunka  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ koruna
‚vnitřní obal květu‘).

matička  v sled. významu jen nář. — Málo jasné, patrně přenesením
(SSJČ zahr. ‚část rostliny, která je základem květu, plodu
apod.‘).

mour  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚saze‘).

muška  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

očko  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

pavouk  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

pépl  m. jen nář. — Přenesením a hláskovou adaptací slova přejatého
z něm. (Pöpel ‚nosní hlen‘).

pípa  v sled. významu jen nář. — Přenesením a morfologickou adap-
tací výrazu přejatého z něm., viz pépl.


psinka  jen nář. — Od psina (SSJČ poněk. zast. expr. ‚něco bídného,
špatného‘), specifikačním formantem -ka.

pupík  v sled. významu jen nář.; Jg — Přenesením (SSJČ ‚zbytek pu-
pečníku‘).

stržeň  m. v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ zast. a nář.
‚jádro, vršek vředu‘).

šešulka  v sled. významu jen nář.; Jg, ALJ šešolka, šomolka Podkrk.
— Patrně specifikací (SSJČ expr. nespecif. ‚vrcholek ně-
čeho‘).

šíšně  f. jen nář. — Přenesením, hlásková obměna výrazu šušně, viz
tam (Jg šišně f. ‚uschlý nosní hlen‘).

šíšňák  jen nář.; Jg — Hlásková obměna výrazu šušňák, viz tam.

šňupák  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ob. expr. ‚če-
nich‘).

špička  v sled. významu jen nář.; Jg — Přenesením (SSJČ ‚hrot, špi-
ce‘).

špunt  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ob. ‚zátka‘).

šušeň  m. jen nář.; Kt též šišeň, SSJČ obl. šušeň — Hláskovou asimi-
lací (s > š) ze sušeň, to od suchý (psl. *suchъ). Nelze vyloučit
ani přenesení (SSJČ ‚uschlý nosní hlen‘).

šušňák  jen nář. — Expresivně zabarvená slovotvorná varianta výrazu
šušeň, viz tam.

šušně  f. jen nář. — Rodová obměna výrazu šušeň, viz tam (Jg ‚uschlý
nosní hlen‘).

ťopka  v sled. významu jen nář. — Patrně přenesením (SSJČ říd.
‘skvrna‘).

žid  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ nář. ‚skvrna, šmou-
ha‘).

5    bubák Ju 1–3 — šušeň Ju 7 — štržeň Ju 7 — čepička Ju 2

6    —

Vj