ČJA 2

8 štěpovat (strom) (1152) — mapa s. 63

1    M         šťepovat (štepovat 118, 49, chčepovat 652, 653)

šťepit (též 809) — šťípit (též 702)

roubovat (roubit 304, 745, 10)

róblovat

vrubovat (brubovat 236, 438) — vroubovat

vroubit

revit (rýviť 702)

2                 Mapa zobrazuje územní rozložení nář. sloves pro vyjádření činnosti ve spis. jazyce označované slovesy
štěpovat a roubovat (strom), tj. šlechtit pomocí roubů (proutků, které po přenesení na jinou rostlinu s ní srostou
a pokračují ve vývinu).

Kromě výše uvedených dvou základních lexikálních ekvivalentů byly zachyceny též jejich varianty slo-
votvorné (štěpovat × štěpit, roubovat × vroubovat × vroubit) a hláskové (štěpit × štípit, roubovat × roublovat,
vrubovat × vroubovat); nář. diferenciaci doplňuje slezský regionalismus revit.

U odvozovacích základů sloves roubovat a vrubovat se z onomaziologického hlediska vychází z opačných
představ: Oba základy souvisí s psl. *r
ǫbati ,rubat, sekat‘; sloveso roubovat je slovotvorně motivováno substan-
tivem roub, tj. ‚něco „urubnutého“, useknutého‘, sloveso vrubovat je odvozeno od vrub zast. ‚roub‘ (vrubovat
a vroubit od vroub říd. a zast. v témže významu), tj. ‚něco „vsekávaného“, vsazovaného někam, tj. do stromu‘.

Slovesa se základem štěp-/štíp- jsou odvozena od štěp říd. ‚roub‘ a souvisí se slovesem štěpit/štípat (k psl.
*ščep-/*ščěp-). Není jasné, zda u psl. *ščepъ je třeba vyjít z představy ‚něco uštípnutého, useknutého‘, tedy téže
představy jako u slova roub, či zda toto slovo původně vycházelo z pojetí opačného (Mch: mor. do ščepu = do-
prostřed dřeva, aby se rozštíplo), a motivačně tedy souviselo spíše se slovem vrub.

3                 Pro Čechy je charakteristické sloveso roubovat, které se jako výhradní vyskytuje ve velké střední části
Čech, směrem k okrajům se objevuje častěji v dubletách s jinými výrazy, na Doudlebsku a na sev. okraji Čech
pak někdy chybí vůbec. V již. Čechách a více či méně rozptýleně i dále v celé jz. polovině Čech se užívá slove-
sa vrubovat, zejména ze záp. Čech se nepříliš pravidelně dokládá podoba vroubovat a varianta vroubit. Sloveso
roubovat proniká i na Moravu, především do stř. a sev. části střm. dialektů; na Blanensku a Vyškovsku byla za-
psána obměna roublovat.

Na většině Moravy a v části sv. Čech je základní sloveso štěpovat. Jeho varianta štěpit byla zachycena ve
třech oddělených areálech: v sz. části svč. nář. oblasti, na Opavsku a Hlučínsku a okrajově při mor.-sloven. hra-
nici vých. od Uherského Brodu. Sev. a stř. část vm. nář. s Holešovskem a vých. část slez. nář. se vyznačují po-
dobou štípit; ta byla zaznamenána odděleně i na Domažlicku a Klatovsku.

V již. části opav. nář. je malý, ale kompaktní areál slovesa revit.

Městská mluva se zpravidla shoduje s venkovským okolím, do mor. měst proniká výraz roubovat.

4    revit  jen nář.; Kt slez. — Souvisí s nář. revek ‚roub‘; je zde patrně ten-
týž základ jako ve slově réva.

roublovat  jen nář. — Od roubl nář. ‚roub‘ (ALJ sev. Mor.), to podle
Mch  l-ový tvar z *r
ǫbъl’ь, tvar bez náležitého -e- podle ne-
přímých pádů; viz roubovat.

roubovat  Jg též roubiti, roubati, SSJČ — Od roub, to z psl. *rǫbati
‚rubat, sekat‘.

štěpit  Jg, SSJČ poněk. zast., SSJ štepiť, pol. szczepić, hluž. šćěpić
Od štěp ‚roub‘, to z psl. *ščepъ.


štěpovat  Jg, SSJČ, hluž. šćěpować — Viz štěpit.

štípit  Jg, SSJČ říd. kniž. a nář. — Viz štěpit, podoba se zdlouženým
kmenovým vokálem.

vroubit  Jg, SSJČ říd. zast. — Od vroub (SSJČ říd. zast. ‚roub‘), viz
roubovat, srov. též odd. 2.

vroubovat  jen nář.; SSJ vrúblovať (Bš vrúbľ ‚roub‘) — Viz vroubit.

vrubovat  v sled. významu jen nář.; Jg — Od vrub (SSJČ zast.
‚roub‘), srov. též odd. 2.

5    šťepovat Ju 1, 2, 4, 6 — šťepowat Po 1 — ščepovat Ru 5 — šťepit Ru 4 — ščípiť Ju 7 — roubovat Ju 3, Ru 4 — roubuvat Ru 3 — roubit Ru 1 — vrubovat Ru 2

6    OLA 483

Či