ČJA 2

4 švestka (1169) — mapa s. 53

1    M         švestka — šveska

kadlátka — karlátka (ga- 704)

kadlátko

slíva (śliva 818, 819, 830, slyva 805, 806, s’lyva 801)

slifka (též 755, 59, 92, 95, ślifka 831–836, 84)

trnka (též 829, 92)

N          dalamaška 625, dorancija 641, 661, 678, durancija 713, durancie 734, 736, duranc 637, guranzija 680, garanzyje 704, ranuša 704,
kozý cecek 704, kulinka 704, uherka 816

2                 Nář. pojmenování pro švestku, tj. modrý vejčitý plod (peckovici) ovocného stromu (Prunus), se diferen-
cují především lexikálně. Méně často se objevují rozdíly slovotvorné (slíva × slivka) a rodové (kadlátka × kad-
látko
). Pokud jde o hláskoslovnou diferenciaci, u výrazu šveska se dokládá zcela ojediněle podoba švestka,
shodná se spis. jazykem, a u slova kadlátka jeho výchozí forma karlátka.

Otázkou se zjišťovaly pouze výrazy pro podlouhlou modrou švestku, chrakteristickou zejména tím, že pec-
ku lze snadno vyloupnout. Proto byla pojmenování pro jiné druhy švestek z mapování vyloučena. Pouze v svč.
nář. byl zaznamenán každý výskyt slova slíva, a to i ve významu plodu, který jde špatně od pecky (především na
Litomyšlsku). Jde totiž o původní pojmenování jakékoli švestky, které se později v některých oblastech specifi-
kovalo jako označení jen pro určitý druh.

Na Břeclavsku a místy při vých. okrajích střm. nář. slouží výraz trnka jako obecné pojmenování pro všech-
ny druhy švestek a současně v plurálové formě označuje švestková povidla, srov. I-140 povidla.

3                 Většinový výraz šveska se vyskytuje v podstatě v celých Čechách, ve střč. a jzč. nář. jako pojmenování je-
diné. Podoba se spis. výslovností švestka proniká místy do svč. a střč. nář. oblasti, soustředěněji do sev. úseku
nář. čm.

Starobylé pojmenování slíva vytváří souvislý areál téměř v celé svč. nář. oblasti, a to většinou v dubletě
s výrazem šveska. Odděleně se vyčleňuje v záp. skupině slez. nář. a v slovotvorné variantě slivka se dokládá
v jejich skupině východní.

Ve střm. nářečích (bez jejich vých. okrajů a Znojemska), v přilehlé sev. části čm. nář. a v nejvýchodnějším
okraji nář. svč. převládá výraz kadlátka, ve formě karlátka se dokládá porůznu z Prostějovska, záp. Brněnska
a již. části vm. nář. Rodová varianta kadlátko vytváří souvislý areál, který zabírá Znojemsko, Třebíčsko a již.
a stř. úseky čm. nář. s přilehlým Telečskem.

Pojmenování trnka je téměř jediným nář. výrazem dokládaným z vm. nář., zasahuje též na široký přilehlý
vých. okraj střm. nář.

Situace ve městech se shoduje s jejich příslušným venkovským okolím, zvláště do střm. měst proniká slo-
vo švestka, shodné se spis. jazykem.


4    kadlátka  f. jen nář.; SSJČ nář., zprav. dem. pl. n., Bš záp. Mor., kad-
látky
han., hor., Kt pl. n., ALJ též pl. n. — Z karlátka hlásko-
vou změnou rl > dl, viz V-325b Karla gen. sg.

kadlátko  n. v sled. významu jen nář.; SSJČ též kadle n., oba nář.,
Kt  n., ALJ Ždár, Dačice, Telč, Mor. Budějovice — Hlásko-
vou změnou rl > dl z karlátko, to dem. ke karle n., srov. kar-
látka.

karlátka  f. v sled. významu jen nář.; Jg karlata, karlátka n. pl.,
karlátky f. pl., SSJČ též karle n., oba nář., Bš záp. Mor., kar-
látky
podl., dol. — Odvozeno od jména českého krále Karla
IV., který podporoval sázení ovocných stromů, zvláště
slív.

slíva  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJČ nář., Bš sliva laš., též ‚du-
rancie‘, SSJ sliva ‚druh větší švestky‘, pol. śliwa, dluž. sliwa
— Původ nejistý, snad od adj. slivъ ‚modravý‘, jež by mohlo


být příbuzno s lat. livere ‚být modrý, modrat se‘. Slíva je pův.
název pro švestku.

slivka  v sled. významu jen nář.; Jg dem., SSJČ též slívka, oba nář.
dem., Bš slivky horň., laš., SSJ zprav. pl., pol. śliwka
Formální deminutivum od slíva, viz tam.

šveska  jen nář.; ALJ — Ze švestka zjednodušením výslovnosti složi-
té souhláskové skupiny v základu slova, viz švestka.

švestka  Jg, SSJČ — Odvozeno z předpokládaného lat. slova *sebesti-
ca
‚arabská‘, a to na základě arabského slova sebesten (ozna-
čujícího plody švestky), to z perštiny (něm. Zwetschke je
z češtiny).

trnka  v sled. významu jen nář.; Jg mor., SSJČ nář., Bš sloven.,
SSJ nář. — Přenesením (SSJČ trnka černá bot. ‚Prunus
spinosa‘).

5    švestka Ju 3, Ru 3, 5 — šveska Ju 1, 2, 5, 6, Ru 2, 4 — kadlátka Ju 6 — karlátka Ru 5 — slíva Ju 1, 4 — slíwa Po 1 — slifka Ru 5 — trnka Ju 7 —
pruna Ru 3

6    SSA 5.14 (strom), 5.15, 16 (různé názvy plodů; pl.), OLA 485 (plod), 486 (strom), ALE 60 (plod)

Pv