ČJA 2

2 angrešt (1179) — mapa s. 49

1    M         angrešt (angreš 461, 734, 742, 744, 750) — ankrešt 303, 421, 442, 443 — angrešť — engrešt (též 72, engreš
742, 744, 753, ingreš 744) — egreš (hegreš 733) — agrest 835, 836 — agrys 831–834, 84

angrešl (engrešl 738, egrešl 718, 719)

angrešla (engrešla 738, 751, 752, 72)

angreška 147, 160–162

srstka (srska 161, 464, 519, zrska 49)

nesrstka 714, 717

echounka (mjechunka 515, 517, mjechonka 518)

echónek

mňechňáček 661 (mechnáč 680)

mňechórka 609 (-o- 611, mňechurka 612)

mouchinka 520, 604 — moňka 658, 662

chlupáč

chlupáček (chupáček 701)

chlupjenka (též chlupaťínka 706)

kudlačka (kudlanka 820, kudłačynka 807, 810, okudłačynka 808, okudłanka 819, okulanka 819)

kudč

kudłáček 825, 826

jahutka (jahoda 801, zelyna jahoda 830)

meruzalka

víno 118, 119

husí víno 747, 814

cizrle 463 (cizrdle 465)

fafrnka 160–162

turenka 73 (turka 717)

S          voprňka 135, jakoupka 462, okrózle 603, bubinek 613, kozicár 667, šmagrňa 715

2                 Nář. pojmenování pro plody angreštu, tj. bobule trnitého keře používané jako ovoce, se zpravidla sho-
dují s názvem keře; diferencují se hojně lexikálně, slovotvorně (např. angrešt × angrešl × angreštka, chlu-
páč
× chlupěnka, měchounka × měchounek) i hláskoslovně (např. angrešt × ankrešt × enkrešt × egreš × agrys ×
× agrest).

V některých lokalitách byly nář. výrazy zaznamenány pouze v plurálové podobě; ty byly převedeny do
singuláru, i když se této formy v dialektech mnohdy běžně neužívá. Ojediněle nebylo možné příslušnou podobu

singuláru dotvořit s jistotou (např. měchounky je pl. od měchounek i měchounka, kudláčky od kudláčka i kudlá-
ček
); v těchto několika případech bylo přihlíženo k situaci v nejbližším okolí.

Motivace pojmenování vychází většinou z tvaru a charakteru povrchu uvedeného plodu. Kulatým tvarem
jsou motivovány např. měchounek, bubínek (podle podobnosti s měchem, bubnem); „chlupatost“ bobulí angreš-
tu naznačují pojmenování chlupáč, chlupěnka, kudláč, kudlačka, srstka i nesrstka aj. Některé výrazy odrážejí
depreciativní hodnocení kvality tohoto ovoce, např. husí víno, kozicár. Přenesením vznikly názvy víno, jahůdka
a též meruzalka.

3                 Jednoduchá situace v Čechách kontrastuje se složitým obrazem Moravy.

Výraz angrešt, shodný se spis. jazykem, je běžný v Čechách (v podobě angrešť na Manětínsku a dále na
Českobudějovicku a ve vzácně doložené obměně ankrešt zejména na širším Strakonicku), odděleně pokrývá
souvislé území též ve vm. dialektech. Tam a ve vých. Slezsku se objevují další jeho hláskové varianty: engrešt
na Uherskobrodsku, egreš na Břeclavsku a Hodonínsku v návaznosti na slovenské území, agrest na
Jablunkovsku a agrys na Těšínsku. Z obměn slovotvorných je nejčastější výraz angrešla (na Valašsku
a Kroměřížsku), forma angrešl je doložena ojediněle ve vm. nář. a v některých jm. městech; malý areál na
Litomyšlsku vytváří podoba angreštka.

Z ostatních pojmenování zaujímá největší oblast výraz srstka, rovněž shodný se spisovným jazykem; po-
krývá větší část střm. nář. a sev. polovinu čes.-mor. nář., ojediněle se objevuje i na záp. Moravě a ve vých.
Čechách. Na širším Třebíčsku je běžné označení měchounka, ze Znojemska jsou doloženy obměny měchourka
a měchounek, podoba muňka se vyskytuje na Prostějovsku.

Pro sev. a vých. okraje střm. nář. a pro pomezí slez. a vm. nář. je typický název chlupáč (objevuje se dále
též na Velkomeziříčsku a na Kyjovsku), slovotvorná varianta chlupáček je nejčastější na Olomoucku. Na
Zábřežsku byla zapsána obměna chlupěnka.

Sev. polovina slez. nář. se vyděluje výrazem kudlačka, v již. části slez. dialektů převládá označení
kudláč, z Frýdecka je doložena forma kudláček. Zejména pro jz. okraj slez. nář. je charakteristické pojme-
nování jahůdka. Na Doudlebsku bylo zaznamenáno slovo meruzalka, vyskytující se většinou jako název
dubletní.

Mikroareály vytvářejí názvy víno (Kladsko), husí víno (Příborsko), fafrnka (Litomyšlsko), cizrle
(Telečsko), turenka (Kyjovsko) a mouchynka (Dačicko).

Města se shodují s nář. okolím, nověji proniká výraz angrešt, jako nová dubleta byl často zaznamenán
i v oblastech jiných tradičních názvů.

4    agrest  jen nář.; pol. (stč. ‚kyselé víno‘) — Adaptací přejatého ital.
agresto ‚nezralé vinné hrozny‘.

agrys  jen nář.; pol. nář. — Viz agrest; v návaznosti na pol. jazykové
území.

angrešl  jen nář.; Bš Zlínsko — Od angrešt, forma s -l patrně z něm.

angrešla  jen nář. — Rodová varianta slova angrešl, viz tam.

angrešt  Jg, SSJČ — Viz agrest (-n- patrně vkladné).

angreštka  jen nář. — Rodová obměna z angrešt (patrně vlivem výra-
zu srstka), viz angrešt.

angrešť  jen nář. — Z angrešt, příklonem k měkkému deklinačnímu
typu.

ankrešt  jen nář. — Od angrešt, -k- na místě -g- v oblastech neexi-
stence g (jzč. nář.).

bubínek  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

cizrle  jen nář. (Jg cizrle a SSJČ cizrna ‚semeno cizrníku obecného‘)
— Přenesením (spojovacím článkem jsou velké, chlupaté lus-
ky cizrníku) a adaptací něm. Zisern.

egreš  jen nář.; Jg slc., Bš horň., SSJ — Přejato z maď. agres, to z ital.,
viz agrest.

engrešt  jen nář. — Z angrešt, e- vlivem podoby egreš, viz tam.

fafrnka  jen nář. (nář. fafrnek ‚malý člověk‘) — Patrně přenese-
ním.

husí víno  jako sousloví jen nář.; Bš Štramberk — Viz víno; adj. husí
vyjadřuje patrně depreciativní hodnocení.

chlupáč  v sled. významu jen nář.; Bš han. — Od chlupatý.

chlupáček  v sled. významu jen nář.; Jg mor., Bš han. — Formální
dem. k chlupáč, viz tam.

chlupěnka  jen nář.; Kt chlupatka, Bš Zábřežsko — Od chlupatý.


jahůdka  v sled. významu jen nář.; Kt jahoda zelená nebo chlupatá,
hluž. kosmata jahodka (stč. ‚jahoda, bobule‘, SSJČ ‚věc při-
pomínající tvarem, barvou apod. malou jahodu‘) — Původní
obecný význam ‚bobule‘ se zde specifikoval na angrešt.

jakoubka  v sled. významu jen nář.; Bš jakoubek Třešť — Od osob-
ního jména Jakub (ovoce se sbíralo kolem svátku sv.
Jakuba).

kozicár  jen nář. — Buď od nář. kozica ‚podřadný druh hroznů‘, nebo
adaptací a přenesením z názvu rostliny kozinec cizrnovitý,
jehož lusk je nafouklý, kulatě vejčitý a černě chlupatý. (Je
možné, že jde o podobné přenesení jako u cizrle.)

kudláč  jen nář. — Od nář. kudlatý ‚chundelatý‘. Mužský rod patrně
podle sousedního výrazu chlupáč.

kudláček  jen nář.; Kt Příbor, Bš kudłáček Slezsko — Formální dem.
ke kudláč, viz tam.

kudlačka  jen nář.; Kt kudlatinka Slezsko, Bš též kudłatinka Slezsko
— Od nář. kudlatý ‚chundelatý‘.

měchňáček  jen nář. — Souvisí s měch(n)atý ‚vzdutý, nafouklý jako
měch‘, formální dem.

měchounek  v sled. významu jen nář.; Kt měchouny pl. mor. — Viz
měchňáček.

měchounka  jen nář.; Jg mor. — Rodová varianta k měchounek, viz
tam.

měchourka  jen nář.; Bš záp. Morava — Od měchounka; -r- v důsled-
ku etymologické neprůhlednosti, popř. příklonem k jiným
derivátům od měch. např. měchýř, měchura apod.

meruzalka  v sled. významu jen nář.; Kt — Přenesením (SSJČ bot.
rod Ribes).

mouchynka  jen nář.; Bš mouchonky pl. f. N. Město — Přenesením
názvů plodů mochyně ‚bylina s černými nebo oranžovými
bobulemi uzavřenými v červeném kalichu, rod. Physalis‘.

muňka  v sled. významu jen nář.; Bš Drahany — Podle Mch (Česká
a slovenská jména rostlin. Praha 1954, s. 99) zkrácením ná-
zvu mouchonka, viz mouchynka.

nesrstka  jen nář.; ALJ Kyjovsko — Zápornou předponou ne- k srst-
ka
, asi název pro zahradní angrešt, tj. opak srstky ‚planého
angreštu s výrazně chlupatými plody‘.

okrouzle  pomn. jen nář.; ALJ Znojemsko — Snad od okrouhlý; pří-
klonem k typu cizrle.

srstka  Jg meruzalka srstka, Kt, SSJČ, Bš srstina záp. Morava — Od
srst, srstnatý (původně název pro „chlupatý“ plod planého
angreštu, později význam rozšířen i na hladké plody šlechtě-
ných odrůd).

šmagrňa  jen nář.; ALJ též šmadrňa Kyjovsko — Nejasné, podle Mch
z nář. smradina ‚černý rybíz‘.

turenka  jen nář.; Bš Kyjovsko — Snad k turek, motivace nejasná.

víno  v sled. významu jen nář. — Přeneseno na základě podobnosti
s plody vinné révy.

voprňka  jen nář. — Nejasné.

5    angrešt Ju 1–6, Ru 3, 4 — angrejšt Po 1 — angreš Ru 2 — agrázle Ju 6 — ogrózle Ju 7

6    ASJ IV 45, SSA 5.29, ALŚ 231, PLPJ 65

Fi