ČJA 2

1 šeřík (1180) — mapa s. 47

1    M         šeřík

bez

svatojánckej bez 320

špaňelský bez 213, 753

šlepnej bez

tureckej bez

voňavý bez

beza 435, 449

chebz (hebz 833, 835, 84, chybz 806, chebzd 809, 811, 817)

turecký chebz 706, 734

voňavý chebz

chebzik (hebzik 613)

chebzíček

chebza (chébza 747)

chebzi m. 650, 666, 667

křenka 605 (křemfa 515, 518, křemší 644)

špaňhél 742 (špaňihel 746, španiel 742)

flider 808 (flyder 801)

řebříček 301–303 (žebříček 303, 304)

N          modrí chebz 757, zahradňí chebz 722, domacy chybz 806, modrej bez 506

2                 Nářeční výrazy označující šeřík, tj. keř s bohatými latami nafialovělých, modravých nebo bílých kvítků
(Syringa vulgaris), vykazují kromě základní lexikální opozice bez
× chebz další rozdíly lexikální spíše jen okra-
jově (křenka
× špaňhél × řebříček × flider).

U výrazu chebz se projevuje též diferenciace slovotvorná (chebz × chebzík × chebzíček) a rodový protiklad
(chebz
× chebza). Zvláště u slova bez se místy objevují doplnění adj. přívlastkem svatojánský, španělský, štěp-
, turecký, voňavý. Dvojslovná spojení jako např. modrý bez, zahradní chebz, zaznamenaná zcela sporadicky,
byla z mapování vyloučena, protože je nepovažujeme za sousloví.

Položka 1180 šeřík úzce souvisí s položkou 1181a keř černého bezu. Někteří nář. informátoři často použí-
vají pro oba keře stejného výrazu bez, popř. chebz, a pouze v případě potřeby rozlišují oba keře pomocí popis-
ných adjektiv, např. bílý, fialový, voňavý, srov. II-119 keř černého bezu.

Většina výše uvedených pojmenování vznikla přenesením výrazu označujícího původně keř černého bezu
(bez, chebz a jejich odvozeniny) na šeřík, a to na základě podobnosti květové laty obou keřů, menší množství
ekvivalentů (např. křenka, řebříček) bylo přeneseno na základě podobnosti z jiných bylin.

Pojmenování šeřík, shodné se spis. jazykem, si dosud uchovává poněkud literární ráz a jako takové bylo
explorátory zaznamenáváno spíš výjimečně.

3                 Pro mapu je příznačný protiklad jednoduché situace v Čechách v podstatě s jediným výrazem bez a poně-
kud složitějšího stavu na Moravě, kde se objevuje především pojmenování chebz a jeho slovotvorné varianty.

Většinový výraz bez se kromě celých Čech vyskytuje též na jz. a sev. Moravě a dále podél sev. části hra-
nice moravsko-slovenské s širším výběžkem na Vsetínsko a do sev. okrajů nář. vm. Dokládá se též z přechod-
ných nářečí česko-polských. Na zbývajícím území Moravy a Slezska je pojmenování chebz, na Holešovsku v ro-
dové variantě chebza, na Znojemsku v slovotvorné obměně chebzík a v členité oblasti mezi Mor. Krumlovem
a Kyjovem v podobě chebzíček. Kolektivum chebzí převládá na Litovelsku.

Dvojslovná pojmenování se vyskytují především v zč. nářečích, v jejich již. části je to turecký, voňavý
a ojediněle svatojánský bez, v sev. části štěpný bez. Dvojslovná označení turecký, štěpný a španělský bez se do-
kládají místy ze sev. části střč. nář., sousloví voňavý a turecký chebz roztroušeně z vých. Moravy, zvláště ze sev.
části vm. nář.

Další lexémy jsou víceméně sporadické. Pojmenování křenka se objevuje v již. části čm. nář. a na
Zábřežsku, přejatý výraz flider v opavské skupině slez. dialektů, ekvivalent špaňhél ve vm. nář. Na Domažlicko
se omezuje výraz řebříček.

Situace ve městech se v podstatě shoduje s jejich příslušným venkovským okolím, do měst na Moravě na-
víc proniká pojmenování bez a zejména šeřík; ten se dokládá často i ze zč. a sč. pohraničí. Podle našeho výzku-
mu se tento výraz šíří překvapivě málo.

4    bez  SSJČ, hluž. běły a módry bóz — Přenesením pojmenování, viz II-
119 keř černého bezu.

beza  jen nář.; SSJ baza, bazička nář. — Příklonem k femininu bez,
viz tam.

flider  jen nář. — Přejato z něm. Flieder ‚šeřík‘.

chebz  jen nář. (SSJČ nář. ‚bez‘) — Přenesením pojmenování, viz II-
119 keř černého bezu.

chebza  jen nář. — Příklonem k femininu z chebz, viz tam.

chebzí  jen nář. (SSJČ nář. též chebzoví, Bš u obou ‚bezové křoví,
bezoví‘; ‚chebdí‘) — Kolektivum k chebz, viz tam.

chebzíček  jen nář. — Formální dem. k chebz, viz tam.

chebzík  jen nář. — Formální dem. k chebz, viz tam.

křenka  jen nář.; Bš Měřín, ALJ Vel. Meziříčí, Morava — Od střem-
cha
, protože se laty šeříku podobají květovým hroznům
střemchy.

řebříček  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování řeb-
říčku na šeřík na základě podobnosti jejich květenství.


svatojánský bez  SSJČ bot. lid. — Dvojslovné pojmenování z adj. svatojánský a ze subst. bez, viz tam.

šeřík  SSJČ, hluž. šěrik — Preslovou adaptací rus. sireň ‚šeřík‘.

španělský bez  jako sousloví jen nář.; Jg bez španielský, modrý
Dvojslovné pojmenování z adj. španělský a ze subst. bez, viz
tam.

špaňhél  jen nář. — Ze spojení španělský bez.

štěpný bez  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné popisné pojmenová-
ní z adj. štěpný ‚pěstovaný, zahradní‘ a ze subst. bez, viz tam.

turecký bez  jako sousloví jen nář.; dluž. turkojski baz — Dvojslovné
pojmenování z adj. turecký a ze subst. bez, viz tam.

turecký chebz  jen nář. — Dvojslovné pojmenování z adj. turecký a ze subst. chebz, viz tam.

voňavý bez  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné popisné pojmeno-
vání z adj. voňavý podle toho, že šeřík voní, a ze subst. bez,
viz tam.

voňavý chebz  jen nář.; Kt (Bš), ALJ Prostějov — Dvojslovné popis-
né pojmenování z adj. voňavý a ze subst. chebz, viz výše.

5    bez Po 1, Ju 1–4, Ru 4 — chebz Ju 6 — hebz Ru 5 — chebí Ru 3 — bezofka Ru 2 — lilák Ju 5 — jegovan Ju 7

6    ASJ IV 63, MAGP 209

Pv