ČJA 1

211 zápraží (136) — mapa s. 385

1    M         práh

práhi (též praha n. plt. 457, též pražina n. plt. 214)

zápraží n.

zápraž  f. (nápraž 626)

zábřež f.

záprseň f.

zásťinek (-í- 211, 213, zásťenek 107, 120)

záhrobeň f.

záhrobec (záhrobek 121)

zásep f. (též 102)

násep f. — násip f.

násyp m. (násipi plt. 719, 756, též násépek 650) — násp m.

náspa f. (nazba 806, 813)

náspí n.

náspa n. plt.

náspja n. pl. (též 619, náspje 502)

chodňík (-íček)

pohratka

přilepek (-lypek 835; nolepek 829, též nálepek 755)

S          poťiňi 816, poc’inek 827, moska plt. 106

N          taras 310, 453, člopek 667, ohňíščko 736, pešunk, pavłač, tratuár, tretňa 626, chodňík 453

2                 Sledovala se nářeční pojmenování pro místo za prahem venkovského stavení, zpravidla poněkud vyvý-
šený chodník podél stavení. Kromě bohaté rozrůzněnosti lexikální nacházíme u některých označení
i bohatou diferenciaci slovotvornou a morfologickou, např. násyp f., m. × náspa f. × náspě n. plt. × zásep;
záhrobeň × záhrobec. Doloženy jsou též nepravidelné hláskové obměny výrazů (násep × násp; náspa × ná-
zba
; zástinek × zástěnek).

Odvozeniny od základu syp-/sep- jsou v Čechách zakončeny na souhlásku a jsou rodu ženského. Na
Moravě a ve Slezsku je situace pestřejší. Výrazy končící na souhlásku přešly k rodu mužskému; pokud zůstá-
vá rod ženský, dostala příslušná slova morfologickou charakteristiku vzoru žena. Na samohlásku končí též ne-
utra, vyskytující se jak v čísle jednotném, tak jako pomnožná.

Motivace nářečních pojmenování vychází především z místních relací, v nichž se designát vyskytuje (zá-
-praží
, zá-stěnek, zá-prseň), a z toho, že zápraží bylo nasypáno, přilepeno.

Výraz chodník je termínem jen v sz. Čechách, pokud se dubletně vyskytuje i jinde, zejména na areálo-
vých rozmezích, nemusí být plně terminologizovaný. Dříve rozšířenější slovo mostka plt. bylo zachyceno jako
starobylý ojedinělý relikt jen v bodě 106.

Protože jde o typicky venkovskou reálii, výzkum se ve městech neprováděl.

3                 Základní lexikální protiklad je mezi výrazem zápraží (práhy) a označeními odvozenými od základu
syp-/sep-.

 

K střč., okrajově jč. a zm. pojmenování zápraží se přimyká jč. odvozený výraz práh, práhy a v Polabí
zápraž f. Výrazy od základu syp- zabírají téměř celou Moravu a Slezsko, též svč. okraje a velkou oblast záp.
Čech. Forma zásep je v záp. Čechách a na Náchodsku, varianta násep se vyskytuje v sev. Čechách. Podoba
násyp byla zaznamenána v sv. Čechách s přesahem na Moravu, na Zábřežsku má podobu násp. Slovo násyp
se odděleně vyskytuje dále v již. a stř. úseku vm. nářečí. Vých. polovina Moravy se odlišuje formou náspa (f.
sg.), na centrální části Moravy převládá n. plt. náspě a náspa, z malého pruhu obcí zejména na Novoměstsku
se dokládá forma náspí (n. sg.).

Mezi střč. a svč. areály (se slovy zápraží a zásep) se nacházejí menší územní celky s dalšími pojmenová-
ními, totiž se szč. chodník, s pojizerským zástinek (zástěnek), centrálně svč. záhrobec, záhrobeň, vč. záprseň
a vysokomýtským zábřež. Další okrajové výrazy zabírají jen menší úseky: pohrádka (sev. Opavsko), přílepek
(Jablunkovsko).

Ostrá je izomorfa zá-/ná-, rozdělující zkoumané území na záp. a vých. oblast; ná- je však reliktně i
v Podkrkonoší. Menší areál vytvářejí označení s příponou -eň.

4    chodník  v sled. významu jen nář. — Specifikací z chodník ,místo,
kde se chodí‘. K psl. zákl. *chod-.

mostka  plt. jen nář.; Kt ,dlážděný výstupek před prahem stavení‘,
SSJČ nář. — K
most, srov. val. mostiť ,dávat podlahu‘.

násep  f. jen nář.; Jg, SSJČ nář. (stč. násep m., f., náspě f. ,násep,
val‘) — Deverbativum z kořene
-sъp- (staré ablautové
střídání
-sъp-/-syp-).

násp  m. jen nář.; Kt  — Viz násyp.

náspa  f., n. plt. jen nář.; SSJČ nář. — Viz násyp.

náspě  n. plt. jen nář.; SSJČ nář. — Viz násep.

náspí  n. jen nář.; SSJČ nář. — Viz násep.

násyp  m., f. v sled. významu jen nář.; Jg, SSJ (stč. m. ,hromada
hlíny‘, SSJČ m. ,dlouhá nasypaná hromada hlíny‘) — De-
verbativum z kořene
syp-.

pohrádka  jen nář.; SSJČ nář., pol. pogródka — Dem. odvozenina
od základu
-hrad- (psl. *gordъ, pův. ,ohrazené místo‘).

potínek  jen nář.; Kt též potíň ,místo u domu, u chalupy vyčníva-
jící, střechou kryté‘ (slez.
potinek, popř. potinka běžně
,krytá předsíň‘) — Z předl. spojení
pod síní, event. pod stí-
nem
.

potiní  jen nář.; Kt význ. jako potinek Viz potínek.

práh  v sled. významu jen nář. — Přenesením z práh ,spodek dveř-
ního otvoru ze dřeva nebo z kamene‘. Psl.
*porgъ.


práhy  plt. jen nář. — Viz práh.

přílepek  v sled. významu jen nář. (SSJČ ,něco přilepeného‘) —
Nář. specifikací širšího významu. Deverbativum k
přilepit,
psl. základ *lěpiti.

zábřež  f. jen nář.; Kt ,podezdívka okolo zdí ve dvoře‘, SSJČ nář.
— Z předl. spojení
za břehem; zá- patrně podle zápraží.

záhrobec  Jg též záhrob, záhrobka, SSJČ též záhrobek, obojí za-
st. a nář. — Z předl. spojení
za hrobem.

záhrobeň  f. Jg, SSJČ zast. a nář. — Viz záhrobec.

zápraž  f. Jg též zápražník, SSJČ říd. — Pojmenování podle lokali-
zace, z předl. spojení
za prahem. Viz práh.

zápraží  stč. zápražie, Jg též pražina, SSJČ nápraží říd. — Viz zá-
praž.

záprseň  f. v sled. významu jen nář.; Jg mor. ,záhrobec před chlé-
vem‘, SSJČ nář. — Z předl. spojení
za + prsa. Podle Mch
byla
předprseň zídka do výše prsou, na ochranu obhájců
hradeb; místo za ní bylo pak
záprseň, to dosud někde
znamená zápraží; vzniklo asi tam, kde zápraží mělo
u sebe zídku nebo zábradlí.

zásep  f. Jg zásep m. i zásyp m., SSJČ též m., poněkud zast. — De-
verbativum z kořene
-sъp-. Viz násep.

zástinek  jen nář.; Jg, SSJČ též zástěnek, obě nář. — Ze spojení za
stínem
,zastíněné místo‘.

5    zápraží Ju 3 — zápraž Ju 3, Ru 1 — záhrobeň Ju 2, Ru 4 — násep f. Ju 2, 4 — násip m. Ru 5 — náspa Ju 7 — chodňíček Ju 5, 6 — gaňek
Ju–4 — gank Ru 5 — konk Ru 2

6    PLPJ 55

Bh