ČJA 1

205 stejný (1855) — mapa s. 377

1    M         stejný (stéj- 715, 730, 750)

stejnaký (stéj- 706, 710, 724, 739, 751, 754)

jednaký (též 663 nedubl., 673, 732, 756)

rovnaky 818, 822

X          stejnatý 435, 449, 458

N          stejnavej 253, 412, 413, 465, 616, 633, jag jeden 810, 824, jak jedyn 825, 828

2                 V nář. adjektivech s významem ,stejný, shodný‘ se projevuje diferenciace lexikální (např. stejnaký ×
jednaký × rovnaký) a slovotvorná (např. stejný × stejnaký).

Nemapována zůstala sporadická, ne zcela ekvivalentní podoba stejnavý ,přibližně stejný‘ a slez. sousloví
jak jeden ,zcela, úplně stejný‘, jež se vyskytují zpravidla v dubletě s mapovanými výrazy.

3                 Pojmenování stejný, shodné se spis. jazykem, je typické pro většinu zkoumaného území. Pouze na Va-
lašsku, v stř. úseku vm. nářečí a ve Slezsku zůstal uchován regionalismus jednaký, ale i zde často vedle nověj-
šího adj. stejný. Označení rovnaký bylo zachyceno ojediněle ve Slezsku.

V oblasti prolínání výrazů stejný a jednaký se objevuje (převážně jako dubletní) novější kontaminovaná
podoba stejnaký.

V městské mluvě se odráží stav blízkého venkovského okolí.

4    jednaký  stč., Jg mor. a slc., SSJČ říd., SSJ, pol. jednaki, jednako-
wy
, dluž. jadnaki — Od číslovky jeden (tj. ,jako jeden‘).
Zakončení přejato od adj. zájmena taký.

rovnaký  jen nář.; Jg slc., SSJ — Z adj. rovný (stč. ,stejný‘) analo-
gický podle
jednaký.

stejnaký  jen nář.; SSJČ nář. — Od stejný, analogicky podle jed-
naký
.

stejnatý  jen nář. — Od stejný suf. -atý.

stejný  stč. stajný, Jg, SSJČ (hluž. stajny ,stejnoměrný, pravidel-
ný‘) — Slovo doloženo až u Rosy a Dobrovského. Vzniklo
krácením ze starého
jednostejný (stč. jednostajný), to od
stát ,trvat‘.

5    stejnej Ju 1, 3, Ru 2–4 — stejní Po 1, Ju 2, 4 — sténí Ju 6 — jednaký Ju 7

6    —

Pl