ČJA 1

204 krokev (118) — mapa s. 377

1    M         krokev

krokva

krokvice 318, 319, 402

krov (krovy, krouv 121)

krovák

krouh 106, 107, 121 (krouha 108, krouhy 109)

N          púl krovu, pár krovú, krofka 628, krokevňice, stolice 511, 619, kaleňca 707

2                 Mapa sleduje nář. rozdíly v pojmenování pro krokev, tj. trám v krovu kolmý k hřebeni i k dolnímu
okraji střechy, podpírající nosnou konstrukci. Výrazy zapsané při výzkumu se sémanticky mnohdy prolínají.
Nejrozšířenější výraz krov mívá totiž význam celé trámové konstrukce střechy, může však označovat také dva
spojené trámy (pár), běžně pak i jen trám samostatný. Zeměpisný rozdíl mezi těmito významy se však nepro-
jevil, a proto není na mapě zachycen. Výzkum byl zaměřen na význam ,jeden trám samostatný‘. S tím souvisí
ojedinělá explicitní pojmenování půl krovu, pár krovů, která však nebyla do mapy pojata. Celou situaci pak
navíc komplikuje ještě časté plurálové označení krovy jako pojmenování dvou spojených krokví, popř. celé
nosné konstrukce střechy.

Obdobně je tomu i u výrazu krokev, který může znamenat jednak spojený pár trámů (pro staré krokve
byla typická jejich párovost), jednak trám samotný. K těmto rozdílům se při mapování rovněž nepřihlíželo.

3                 Základní výrazovou dichotomii tvoří především pojmenování krov × krokev (krokva). Většinové
označení krov je doloženo z území Čech i Moravy. Plurálové formy krovy tvoří poněkud kompaktnější areály
na širším Brněnsku, Zábřežsku a v okolí Lipníka nad Bečvou.

Oblast jz. Čech a malého úseku jz. Moravy bez širšího Českobudějovicka (tam převládá výraz krov) má
pojmenování krokev (v záp. Čechách s pl. tvarem krokvě). To se vyskytuje též na Těšínsku, Jablunkovsku
a zcela ojediněle sev. od Rakovníka. Slezsko s přilehlým sev. Valašskem má podobu krokva.

V horním Pojizeří vytváří menší ucelenou oblast výraz krouh a varianty krouha, krouhy. Na dvou ma-
lých ostrůvcích vých. od Prachatic a sz. od Tábora se vyskytuje slovotvorná varianta krovák. Z již. Plzeňska je
doložena podoba krokvice.


4    krokev  stč., Jg, SSJČ, pol. krokiew — Podle Mch slovo nejasné,
snad příbuzné s lit. krake ,hůl‘. *Krokъ-ve asi derivátem
od *krokъ, spojené trámy připomínaly rozkročené nohy.

krokva  stč., Jg, SSJ — Viz krokev. Novotvar podle a-kmenových
subst.

krokvice  Jg i SSJČ dem. ke krokev, SSJ krokvica — Viz krokev.

krouh  jen nář. — Patrně lid. etymologií; pův. hlásková podoba
krow se přiklonila k jinému lexému.


krov  v sled. významu jen nář. — Původní význam ,příkrov vůbec‘
se zúžil na stč. ,celek střechy‘, poté na její ,trámovou kon-
strukci‘ a postupně na ,párové trámy‘ a na ,jednotlivé trá-
my v krovu‘. Z psl.
*krovъ (k slovesu *kryti).

krovák  jen nář. — Derivací od krov. Viz tam.


5    krokva Ju 7 — krov Ju 3, 4, Ru 2–5 — krou Po 1, Ju 1, 4 — krovák Ju 2, 3 — krovi Ju 6, Ru 1

6    AJŚ 365, AJPP 47

Ln