ČJA 1

201 nevypalovaná cihla (111) — mapa s. 371

1    M         bačkora (též 402, 403, bačkor 215, 217, 232)

bagoun (baštoun 232, bakovačka 149)

báchora (báchor 142, 145, bachor 145, 158)

bandur (bandurovica 722)

baťina (baťik 334)

buchta

kot

koťár (kotár 63, 656, 708, 728)

kotovica (gotovica 756, 757, kotovina 703)

poce (pocár 651, pocák 652, 668, pocna 306, počina 649, pucina 648, pacák 680, pacufka 809–811,
pac 821)

bác 109, 111

truple (trupel 113, 127, 603, 604, 610, struple 514, troplovica 615)

vepř (též 323)

vepřík

vepřák

vepřovice (vepřyca 701, vepřofka 445, 83, vepřufka 829)

egipcká cihla (ejpská cihla 202, 204, 210, 227, egejská cihla 204)

syrová cihla/ťihla/cegla (též 816, 817, 824, též surová ťihla 741, nevypálená cihla/cegla 819, 828, 833,
835, nepálená cyhla/cegla 816, 817, 832, 81, 84)

nepálená cihla (též 104, 106, 107, 121, suchá cihla 425, 451, sušená cihla 106, 417, 434, 451, 455,
456, 458, sirová cihla 451, 460, 506)

S          bacóch 624, bachaň 702, bachanec 702

N          troplovina 615, liňanno cegua 834, ňevypalina 819, pichuvaňica 641, ťihla s kotoviny 703

2                 Mapa zachycuje nářeční pojmenování pro nevypalovanou cihlu z hlíny s příměsí plev, řezanky apod.
V některých oblastech, zejména podhorských, se tohoto druhu staviva užívalo málo. Je to reálie velmi stará,
mladší generace ji zná už jen pasivně (proto se u ní výzkum neprováděl).

Materiál přinesl bohaté rozrůznění lexikální, u některých lexémů i rozdíly slovotvorné (např. vepř × ve-
přík
× vepřák × vepřovice; kot × koťár × kotovice). Většinový název vepřovice, shodný se spis. jazykem,
byl mnohdy zaznamenán i tam, kde se reálie téměř nevyskytovala. Ne zcela terminologizované se jeví opisy
ne(vy)pálená cihla a patrně i sousloví s adjektivy sušená, suchá nebo syrová cihla.

Výrazná je metaforičnost pojmenování, která vychází z přejímání expresivních výrazů pro velké, nefo-
remné, beztvaré předměty, např. báchora, buchta. Zvláštní okruh tvoří pojmenování pojící se s významem
,vepř‘ (vepř, vepřík, vepřák, vepřovice, bagoun, pravděpodobně i bachaň), kde motivace původně vycházela
z technologického postupu při výrobě těchto cihel (do cihlářské hlíny se totiž místy přidávaly rovněž vepřové
štětiny).

Osobitou skupinu tvoří též přenesené názvy druhů obuvi bačkora, bandur, snad i bác. Specifikací vý-
znamu vznikly výrazy truple, kot, batina a poce. Pro výrazy bagoun, bandur, bačkora, báchora, bác, které
spolu souvisejí zeměpisně, je charakteristickým znakem expresivní počáteční ba-/bá-.

Z dvojslovných pojmenování je patrně nejstarší název egyptská cihla, mající německou paralelu, který
označuje menší nevypalovanou cihlu z cihlářské hlíny bez příměsí k zvýšení soudržnosti.

3                 Výrazné jsou rozdíly mezi většinovým označením vepřovice, ostatními metaforickými pojmenováními
a okrajovými dvojslovnými opisy. Obecně rozšířené pojmenování vepřovice zaujímá zhruba oblast střč. a jzč.
nář. podskupiny, dále se vyskytuje též ve vých. Čechách a v sev. části střm. a vm. nářečí s přilehlým již. Slez-
skem. K tomuto rozsáhlému území se přimykají oblasti slovotvorných variant vepřík a vepř v záp. Čechách
a dále vepřák, zaujímající dvě větší oddělená území: jedno ve vých. Čechách, druhé ve vých. úseku střm. dia-
lektů; tato podoba se však vyskytuje ojediněle i jinde (zejména na již. Příbramsku).

Název bagoun tvoří areál mezi Mladou Boleslaví a Novou Pakou. Ve středním Polabí byly zapsány vý-
razy bačkora a bandur (ten je doložen i z vm.-slez. pomezí). Označení báchora se vyskytuje jižně od Hradce
Králové.

Slovo truple je charakteristické pro sv. Čechy a záp. Moravu. Pojmenování buchta se vyskytuje ve dvou
oddělených areálech, a to na rozsáhlém území v sev. Čechách a na malém území v horním Posázaví. Na Pří-
bramsku tvoří souvislou oblast výraz batina. V již. části Moravy převažuje pojmenování kotovice s častou slo-
votvornou obměnou koťár. Varianta kot se objevuje zejména v širším okolí Holešova. Slovotvorně hojně ob-

měňovaný výraz poce zaujímá Zábřežsko a širší již. Opavsko, sporadický lexém bác je doložen na
Novopacku.

Z dvojslovných názvů tvoří nejvýraznější areály syrová cihla ve Slezsku (řídce se zde objevuje i nevypá-
lená cihla
) a nepálená cihla v již. Čechách (se sporadickým výskytem spojení suchá/sušená cihla). Sousloví
egyptská cihla je doloženo na Mělnicku a Roudnicku, většinou však jako pojmenování dubletní. (Samotný vý-
raz cihla se ve sled. významu nevyskytuje.)

Situace ve městech (v oblasti nového osídlení výzkum nebyl prováděn) se zpravidla shoduje s venkov-
ským okolím. Pokud se některá města od okolních dialektů odlišují, proniká tam podoba vepřovice.

4    bác  v sled. významu jen nář. — Patrně přejato z něm. Batzen
,hrouda hlíny, lepkavé, mazlavé hmoty‘. Podle Mch snad
zkráceno z papuč, babuč (Jg bác ,dřevěná podešev‘);
srovnej bačkora. Nelze vyloučit ani metaforické přenesení
nář. výrazu bác ,velký, popř. nepodařený vdolek‘.

bacóch  jen nář. — Metaforické přenesení nář. výrazu bacóch ,vel-
ký vdolek‘; srov. též
bác.

bačkora  v sled. významu jen nář., Kt Příbramsko — Metaforické
přenesení původního výrazu pro měkkou domácí obuv.

bagoun  v sled. významu jen nář. — Snad metaforickým přenese-
ním výrazu
bagoun ,uherský vepř‘. Přejato z maď.

bachaň, bachanec  jen nář. — Snad souvisí se slovem bachyně.

báchora  v sled. významu jen nář. — Metaforickým přenesením
výrazu
bachor ,žaludek‘. Forma báchora podle bačkora.

bandur  v sled. významu jen nář., Kt Starojičínsko — Nejpravdě-
podobněji posměšným přenesením nářečního výrazu pro
dřevák. Nelze též vyloučit přenesení nář. výrazu pro tlus-
tého člověka, popř. pro bramboru.

batina  jen nář., Kt Hořovicko — Patrně z něm.

buchta  SSJČ — Přenesením z výrazu buchta ,pečivo‘.

cihla  stč., Jg, SSJČ, SSJ tehla, pol. cegła, hluž. cyhel, vše v ne-
specifikovaném významu — Přejato z něm. Také náš vý-
zkum dokládá výraz ve významu ,vepřovice‘ jen ve spojení
s určujícím adjektivem.

egyptská (ejpská) cihla  jen nář.; Jg egyptská cihla — Adj. od
Egypt. Forma ejpská pozůstatkem středověké výslovnosti
slabik
ge, gi v přejatých slovech.

kot  v sled. významu jen nář.; Kt — Přejato z něm. Kot ,bláto‘.

koťár  jen nář. — Derivací z kot, viz tam.

kotovice  jen nář.; Kt — Derivací z kot, forma kotovice podle
vepřovice, popř. univerbizací ze sousloví kotová cihla. Viz
kot.

ne(vy)pálená cihla  SSJČ nepálené cihly, SSJ nepálená tehla
Adj. od slovesa
ne(vy)pálit.

poce  jen nář. — Přejato z něm. Viz bác.

surová (syrová) cihla  jen nář.; SSJČ syrovice, SSJ surové tehly
Adj. od psl.
*surovъ/*syrovъ.

truple  jen nář.; Jg trupel mor. — Specifikací výrazu trupel ,kus
hlíny‘ na cihlu ,výrobek z hlíny‘ (SSJČ
trupel říd., poně-
kud zast. ,beztvarý kus hlíny‘). Forma rodu ženského
(trupla) podle cihla. Z trupiti (Jg ,trolit, drobit‘; stč. ztrú-
pati
,rozbít, rozlámat‘).

vepř, vepřík  v sled. významu jen nář. — Přeneseně z vepř, vepřík
,
prase‘.

vepřák  jen nář.; Kt, SSJČ nář. — Derivací z vepř.

vepřovice  Jg, SSJČ — Univerbizací sousloví vepřová cihla.

5    kotovica Ru 5 — vepřovice Ru 2, 4 — vepřák Ju 1–4, Ru 3 — vepřová ťihla Ju 6 — vepřová ťihła Ju 7 — sirová cihla Ru 2–4 — surová
ťihła Ju 7 — nepálená cihla Po 1, Ju 5, Ru 1 — hlíňená cihla Po 1 — présná cihla Ju 1 — presňák Ju 2

6    ASJ IV 175:1b

Fi