ČJA 1

200 dužina (260) — mapa s. 369

1    M         duha (dunga) — douha (též 306)

duška (dušek m. 711)

dužina

duhovina (douhovina 449)

deska (deška)

dluž f. (dlúž 140, 142, 153, dluže 125, 144, dlúže 124a, 126, 141, 144, 218, dlužina 155, duže 123, dú-
že 123, 218)

dlška 753, 754 (dúška 755–757)

díha (diha 145, 156, 221)

touba

N          duha 230, dužina 441, díha 108, 239, 440, 464, 617, 624, 667

2                 Mapa sleduje nářeční pojmenování úzké dřevěné desky tvořící část stěny sudu nebo jiných nádob.
Z ekvivalentů, které představují hlavní lexikální diferenciaci, patří výrazy duha a dluž k starým označením
sledované reálie, dosvědčeným už v období praslovanském. Tento starý stav, který nářečí zachovávají, je však
ve staré češtině doložen jen okrajově. Slovo dluž není zachyceno vůbec a na sledovaný význam slova duha je
v lex. archivu Staročeského slovníku ÚJČ jediný doklad (z r. 1489). Také slovo deska je původně vlastně jen
prostým nespecifikovaným označením a je paralelou k mor. deska ,prkno‘ (viz I-190/221.3).

Nejrozšířenější výraz duha má několik výrazných variant slovotvorných (dužina, duhovina a formální
dem. dužka) a hláskovou obměnu douha. Pro vývoj nářeční situace je příznačná fonetická blízkost a přímé
zeměpisné sousedství variant obou etymologicky odlišných slov duha a dluž, která vede k jejich vzájemnému
ovlivňování (viz např. podoby dlužina a duže). Na uchování arch. výrazu dluž mělo zřejmě vliv sousedství va-
rianty dužina (tedy sféra podob se -ž- na rozdíl od forem duha, duhovina); také korespondující vm. formální
dem. dlužka, dúžka spadají do sféry podob se -ž- (viz sousední oblast dem. dužka). Výrazy dluž a duha jsou
v sledovaném významu plně ekvivalentní a významový rozdíl uváděný Machkem (dluž ,rovná deska u škop-
ku‘ × duha ,obloukovitá deska u sudu‘) nebyl při výzkumu zjištěn.

Zeměpisným sousedstvím a fonetickou blízkostí byla zřejmě ovlivněna i významová adaptace novějšího
přejatého výrazu dýha (první doklad v kartotéce lexikografického oddělení ÚJČ je z r. 1884) na periférii are-
álu podoby duha. Další ojedinělé doklady tohoto slova, rozptýlené zvl. v jv. Čechách a v střm. oblasti, nejsou
mapovány, protože svědčí spíše o tom, že jde o mladší termín řemeslnický, který pronikl do vrstvy dialektu.
Přejatý je rovněž výraz touba a vyvinul se také na areálovém rozhraní.

K zajímavostem patří, že spisovným označením sledované reálie se stala střč. varianta dužina, přestože
její územní rozsah je malý a v rámci lexikálního areálu duha jde jen o periferní slovotvornou variantu. Vzhle-
dem k této své povaze pronikla podoba dužina v novějším vývoji jen do nejbližšího sousedství a nemá charak-
ter výrazu interdialektického.

Situace ve městech se vzhledem k povaze reálie nezkoumala.

3                 V zeměpisném rozrůznění ekvivalentů má dominantní postavení rozsáhlý areál výrazu duha a jeho vari-
ant, od něhož se odděluje jen sz. část Čech s pojmenováním deska (spolu s variantou deška) a přilehlý malý
areál slova touba při jzč. okraji. Další ekvivalenty jsou začleněny do předělu mezi variantami duha a dužina
v svč. oblasti. Je to jednak arch. výraz dluž (v sousedství varianty dužina), jednak úzký pruh novějšího vč. vý-
razu dýha, vřazený už do areálu podoby duha. S výrazem dluž koresponduje malá oblast formálního dem.
dlužka až na vm. okraji.

Vnitřní rozrůznění rozsáhlé oblasti výrazu duha na varianty slovotvorné a hláskoslovné se týká přede-
vším Čech. Do jejich vých. části zasahuje areál základní podoby duha, který zabírá většinu Moravy a Slezska.
Na něj navazuje v jv. Čechách menší oblast hláskové obměny douha. Další areály slovotvorných variant tvoří
střč. podoba dužina a jč. duhovina. Vých. Moravu (spolu s vých. okrajem střm. nářečí a s přilehlou částí již.
Slezska) zahrnuje oblast dem. dužka. Ostrov těchto podob je ještě v centrální části čm. oblasti, ojedinělé do-
klady jsou i z Třeboňska.

4    deska  v sled. významu jen nář.; Jg též dešťka, hluž. — Z psl.,
snad přejatého *dъska, specifikací významu.

dluž  jen nář.; Jg dluže — Psl. *dьlžь ,podlouhlá deska
k uzavírání zadní stěny úlů‘, snad pův. s obecnějším vý-
znamem.

dlužka  jen nář. — Formální deminutivum, viz dluž.

douha  jen nář.; Jg — Sekundárním zdloužením kmenové samohl.
slova
duha, viz tam.

duha  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJ dúha (stč. jen ,oblouk na
obloze‘) — Psl.
*dNga ,dřevěný oblouk, ohnuté dřevo‘,
specifikací významu.

duhovina  jen nář.; Jg — Od duha, viz tam.

dužina  Jg, SSJČ — Od duha, viz tam.

dužka  Jg též doužka, SSJČ, SSJ dúžka, u všech dem. — Formální
deminutivum od
duha, viz tam.

dýha  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu slova dýha
,te
nké prkénko, jímž se obkládá nábytek‘, nejasné, snad
přejato z něm.

touba  jen nář. — Přejato z něm.

5    duha Po 1, Ju 1, 2, 4, 6, Ru 2, 4 — duška Ju 4, Ru 5 — dužina Ju 3, Ru 1 — deška Ju 5, Ru 2, 3

6    MAGP 112, AJŚ 304, PLPJ 7, AJPP 88, AJK 125, OLA 3258, ALE 373