ČJA 1

187 strop (153) — mapa s. 355

1    M         strop

podlaha (též 727)

tło

tla f.

poval (povol 825, 826, 831–836)

ve významu ,dřevěný strop‘: poval, povalovej strop (poválkovej strop, poválek 107, púval 247, púvalí
301, 305, 307, oválovej strop)

S          trám 611, 614

N          štukátor, štokator, rótpudna, ordeka, ro(l)deka, tiplovej strop, tipl 430, 437, 447, sklepení

2                 Mapa zachycuje nářeční pojmenování pro strop, tj. vodorovnou nosnou konstrukci uzavírající shora
místnost. Sledovaly se jednak obecné výrazy pro strop vůbec, jednak výrazy specifikované pro omítnutý rov-
ný, popř. klenutý strop a dále výrazy pro strop dřevěný s neomítnutými trámy. Materiál přinesl místně rozrůz-
něná pojmenování, avšak ne vždy s jasným vymezením významů. Na mapě jsou proto zachyceny jen obecné
názvy pro strop, jež jsou však obvykle shodné s názvy dřevěného stropu neomítnutého, zejména tam, kde se
reálie dlouho uchovávala.

Specifická pojmenování pro dřevěný strop mapována nebyla, kromě slova poval (a názvů odvozených
a souslovných) v Čechách; to je jinak v obecném významu ,strop‘ doloženo jen ze Slezska.

Nebyly mapovány zvláštní výrazy pro omítnutý rovný strop, zpravidla přejaté z němčiny, a to štukátor
(Valašsko, vých. část střm. nář.), rotpudna (střm. nář.), ordeka (Slezsko) a tipl, tiplový strop (již. Čechy a jz.
Morava), které se vyskytují v řadě hláskových obměn, ani pojmenování stropu klenutého (sklepení).

K lexikálním protikladům přistupuje morfologická diferenciace tlo n. × tla f. Vyjma lexému strop
vznikla všechna pojmenování přenesením názvů pro jednotlivé díly, z nichž byl strop sestaven. Podlaha a tlo
znamenaly podle Machka původně podlahu a teprve později strop.

3                 Většinové je pojmenování strop vyskytující se v Čechách a na záp. Moravě až po řeky Svitavu
a Svratku a na Zábřežsku; jako novější dubleta proniká na zbývající území střm. nářečí a zčásti i do nář. vm.,
téměř pravidelně do mluvy měst. Výraz podlaha zaujímá vých. polovinu střm. nářečí (s výjimkou Holešov-
ska) a již. úsek nářečí vm. Název poval tvoří výrazný areál ve Slezsku a na sev. Valašsku. Na zbývající části
vm. nářečí se vyskytuje lexém tlo, slovotvorná varianta tla zabírá zejména území Holešovska. Sporadické po-
jmenování trám je doloženo ze Znojemska.

Výraz pro dřevěný strop poval (s odvozeninami a souslovími) se hojněji vyskytuje v sv. a jz. Čechách.


4    podlaha  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Od slovesa po-
dlažiti
,pokrýt dlahami‘ (dlaha z psl. *dolga). Srov. I-188
dřevěná podlaha.

poval  jen nář.; Jg též povala, SSJČ nář., SSJ povala, pol. powała
— Přenesením názvu poval ,kulatý trámec „povalený“ slá-
mou a hlínou‘ na celý strop.

strop  stč., Jg, SSJČ, SSJ, pol. — Psl. *stropъ (ze starobylého zá-
kladu). Srov. I-196 půda.


tla  f., tlo  jen nář.; Jg tla, SSJČ tlo nář. ,prkenný strop‘, SSJ tlo
nář. — Přenesením starého názvu jednotlivého prkna (psl.
*tьlo) na celou konstrukci. Podle Mch slovo tla f. vzniklo
z pl. k
tlo.

trám  v sled. významu jen nář. — Přejato z něm.


5    strop Po 1, Ju 1–6, Ru 1–4 — podlaha Ju 6, Ru 5 — tło Ju 7 — štukátor Ju 6, 7

6    ASJ IV 181:7b, MAGP 8, AJŚ 344 (dřevěný), 345 (omítnutý), AJK 220 (dřevěný), OLA 977 (dřevěný), 978 (omítnutý)

Fi