ČJA 1

186 světnice (151) — mapa s. 353

1    M         svjetňice (sjetňice 101, 116, 648, svjetňic 640, sjetňic 116, svjedňica 709)

seice (setňice 134, 137, 245, 246, 257) — sedňíce — sence

seíc f. (seic f.)

sekňice (segňica 660, sechňice 107, 109) — sekňíce

sekňic f. (též 115, 148, 157)

(j)izba (též 718, hizba 737)

N          cimra, pokoj

2                 Mapa ukazuje diferenciaci nář. pojmenování pro větší obytnou místnost, zejména ve venkovském stave-
ní, pro niž má spis. jazyk označení světnice. Tato podoba se vyskytuje v nářečích jen zřídka. Stč. svět(l)nice
(proti „černé“ kuchyni to byla místnost „světlá“) přecházela do nářečního úzu v různých krajových obmě-
nách (sednice × sednic × sence × seknice × seknic).

Šlo o místnost sváteční v protikladu k všední kuchyni. V bytech městského rázu se v obdobném význa-
mu mluví obvykle o pokojích (tento výlučně městský výraz nebyl do konečné verze mapy pojat). Mezi regio-
nálními názvy světnice se v Čechách objevuje též přejaté slovo cimra, jež se dřív běžně vztahovalo k místnos-
tem veřejných institucí (kasárny, ubytovny, nemocnice). Protože z našeho materiálu nelze vždy spolehlivě
stanovit, zda jde o pojmenování ve sledovaném významu, nebyl uvedený výraz mapován.

3                 Výrazná je dichotomie slov odvozených od základu světl- a slova jizba. Poslední výraz se vyskytuje ve
vých. pol. Moravy a ve Slezsku.

Ostře jsou vymezeny obměny výchozího stč. výrazu světlnice. Podoba sednice zabírá jzč. oblast se záp.
úsekem střč. nářečí a s částí jz. Moravy. Vyskytuje se také na svč. okraji (zde často v podobě seňňice). Forma
seknice je typická pro střč. a vč. oblast a pro záp. polovinu Moravy. Kompaktní je zč. areál s podobou sence a
dále malé areály s podobou sednic (Náchodsko) a seknic (záp. Kyjovsko). Spis. výraz světnice se uplatňuje
zvlášť v poli ústupu tradičního výrazu jizba, na česko-moravském pomezí a na sev. okraji Čech. Zejména ze
svč. areálu (s výjimkou sev. okraje) se hojně dokládá v podobě se zdlouženým i-ovým vokálem (většinou
vedle forem krátkých).


4    jizba  stč. jistba, Jg též jistba, jizdba, SSJČ, SSJ izba, pol. izba,
hluž. stwa, dluž. śpa — Psl. přejetí z román., odtud přejato
i do germ. (něm. Stube); asi označovalo pův. dokonalejší,
vytápěný druh obydlí.

sednic(e), sedníc(e), seknic(e), sence, světnice  stč. světlice,
světlnice také ,svítilna‘, Jg světlnice, sednice, světnice,

SSJČ světnice, sednice zast. ob., seknice nář., SSJ svetni-
ca
kniž. čes. — Světnice pův. ,světlá místnost‘, sednice pří-
klonem k
seděti, seknice po změně tn v kn, sence zjedno-
dušením ze
sednice. Též další formy vznikly jako důsledek
různých hláskových zjednodušení. Forma
sednic, seknic
přechodem k typu
píseň.


5    sedňice Ju 5, Ru 1–3 — sekňice Ju 1–3, Ru 1, 4 — sekňíce Ju 4 — sekňic Po 1, Ru 5 — sekňic Po 1 — izba Ju 7, Ru 5

6    ASJ IV 183:9b, OLA 3292

Bh