ČJA 1

184 vesnice (1) — mapa s. 351

1    M         vesňice (ves f.) — vesňíce

vesňic f. — vesňíc f.

ďeďina

2                 Mapa zachycuje nářeční pojmenování pro vesnici, tj. obec venkovského typu. Základní zachycený roz-
díl je lexikální; materiál se dále diferencuje morfologicky (vesnice × vesnic) a hláskově (vesnice × vesníce).

Na celém území Čech byl jako dubletní zaznamenán též název ves; objevuje se zejména v nepřímých
pádech. Tento výraz nebyl mapován.

3                 Základní protiklad tvoří výrazy vesnice (zabírající Čechy a jz. Moravu) a dědina (na zbývajícím území
Moravy a ve Slezsku). V nejvýchodnějších Čechách se nachází souvislé území s podobou vesníce a v okolí
Náchoda malý areál se slovotvornou variantou vesnic/vesníc.

V mor. městech se dubletně, zpravidla u mladé generace, vyskytuje též podoba vesnice.


4    dědina  Jg (též ve významu ,dědictví‘), SSJČ kniž. a obl. mor., SSJ
dedina, pol. dziedzina — Z psl. *dědъ, původně ,majetek,
jímž vládne děd‘ (stč. dědina jen ,dědictví, nemovitý maje-
tek jednotlivce‘).

vesnic(e), vesníc(e)  stč. vesnicě, ves, Jg vesnice, ves, SSJČ ves-
nice
, ves, SSJ ves, pol. wieś, hluž. wjes — Psl. *vьsь, su-
fix
-nice má význam lokální (jde o náhradu nemotivova-
ného pojmenování motivovaným).


5    vesňice Po 1, Ju 1–6, Ru 1–4 — ves Ru 1 (ve fsi Ru 2) — ďeďina Ju 6, 7, Ru 5

6    ASJ IV 330:2b, PLPJ 1, AJPP 1, OLA 1994, ALE 491

Fi