ČJA 1

178 kominík (195) — mapa s. 341

1    M         komiňík — komeňík

kominář (komynář 682, 702, 703, 706, 708, 723, 739, komňynář 701, komínář 411, 504) — ko-
miňář

komínek

2                 Mapa zachycuje nářeční pojmenování pro čističe, vymetače komínů. Materiál je diferencován slovo-
tvorně: kominík × kominář × komínek. Bohaté je též rozrůznění hláskoslovné; na mapě zaznamenáváme
jen nepravidelné hláskové jevy komeník, komiňář.

3                 Výrazný je protiklad české varianty kominík a moravské podoby kominář; předěl mezi oběma výrazy
jde zhruba po staré zemské hranici. Podoba komínek je omezena na Chodsko.

Hlásková varianta komeník je rozšířena na rozsáhlém území ohraničeném přibližně řekami Vltavou
a Sázavou a linií měst Klatovy, Strakonice, Tábor a Jihlava; dále vytváří malý areál východně od Prachatic,
sporadicky se vyskytuje i na Mělnicku. Tato podoba je ve starší dialektologické literatuře doložena ještě ze
svč. okrajů (Kubín). Pravidelné krácení sufixu (-ík > -ik) má menší rozsah, než je uvedeno v PRO A1c (ne-
ní na Rychnovsku a širším Hlinecku).

Dvě menší oddělené oblasti tvoří hlásková obměna komiňář (mezi Brnem a Boskovicemi a podél Os-
travice a dolní Opavy).

Do mluvy měst proniká zpravidla spis. podoba kominík.


4    komeník  jen nář. — Obměněno z kominík, asi analogií podle vý-
razů typu kameník, dráteník, pláteník.

kominář  jen nář.; Jg mor. a slc., SSJČ nář., SSJ kominár, pol.
kominiarz — Odvozeno sufixem -ář od komín, viz ko-
miník.

komiňář  jen nář. — Viz kominář.

komínek  v sled. význ. jen nář. — Přenesením pojmenování věci
na osobu.

kominík  stč. kominník, Jg komíník, SSJČ — Odvozeno od ko-
mín
, to cizího původu.


5    komiňík Po 1, Ju 1–4, Ru 4 — komeňík Ru 2 —  komeňik Ru 3 — kominář Ju 5–7, Ru 5 — komínár Ju 5

6    SSA 8.40

Fi