ČJA 1

173 pec (196) — mapa s. 331

1    M         pec f.

pekarska pec

zaňňí pec 102, 104, 110 (zaňňice 103)

chlebová pec (chlebná p. 137)

pekárna (-ňa)

pekáreň

pekárka

chlebovka (chlebuka 132, 136, 146, 147, 160)

chlebňice 103, 105

pec m.

pekarsky pec

pekarčák (pekarák 808, 811, 818, 819, 822, 830, pekarščok 826, 828, 831, 835, 84)

N          chlebárna 82, pec na chleba ap.

2                 Zjišťovaly se nářeční rozdíly v pojmenování pece na pečení chleba; jde o důležitou starou reálii, která
byla v době výzkumu aspoň v paměti všude dobře živá. Základní rozdíl v pojmenování je z hlediska slovo-
tvorného trichotomický: jednoslovné pojmenování pec × specifikovaná souslovná označení chlebová pec, pe-
karská/-ý pec
, zadní pec × univerbizované výrazy, např. chlebovka, pekárka, pekarčák. Z hlediska séman-
tického se při pojmenování vychází ze tří základů: chleb- (,co se peče‘): chlebová pec, chlebovka, chlebná
pec
, chlebnice; pec- pek- (,proces pečení‘): pec × pekarský⁄-á pec, pekárna, pekarčák; zad- (,poloha pe-
ce‘): zadní pec, zadnice. Dvojí rod je u všech typů pojmenování areálově vyhraněn.

3                 Největší územní rozsah mají pojmenování pec a pekárna, k nim se přidružují menší areály ostatních vý-
razů. Proti jednoslovnému jménu pec na většině území Čech a na vých. polovině Moravy stojí v centru zkou-
mané oblasti odvozené pojmenování pekárna (ve vých. polovině areálu je varianta pekárňa, hranice -na ×
-ňa viz kůlna × kůlňa, srov. I-212 dřevník, v zm. oblasti jsou dva ostrůvky varianty pekáreň). Z téhož zákla-
du vychází i val. pojmenování pekárka a slezský výraz pekarčák (ve stř. a vých. části slez. území; z Opavska je

doložena podoba pekarák a z Těšínska a Jablunkovska pekarščák). Valašský název pekárka a slezské výrazy
jsou univerbizované, stejně jako
chlebovka ve vých. Čechách a chlebnice v Podkrkonoší (zde je též izolovaná
zadnice). Odpovídající základová sousloví se dochovala pro chlebovku chlebová pec (na Prostějovsku
a na Zábřežsku), pro
zadnici zadní pec (v okraj. podkrk. bodech) a pro pekarčák pekarský pec (na
Opavsku, Příborsku a Jablunkovsku). Areály jednotlivých názvů jsou poměrně ostré, někde však vznikají též
oblasti s dubletami:
pec/pekárna od jihu Čech do Posázaví a na již. a záp. Brněnsku a pec/pekárka na Valaš-
sku; ve Slezsku se místní výrazy prolínají bez ostřejších hranic (podobně jako v okrajové podkrk. oblasti).

Pojmenování rodu muž. jsou kromě západoopavského okraje v celém Slezsku, na ostatním území je rod
ženský.

4    chlebnice  jen nář. — Univerbizací z chlebná pec, viz chlebová
pec.

chlebová pec  Jg, SSJČ — Sousloví; podle určení pece; ve stč. adj.
chlebný (to častější — Jg chlební pec, SSJČ chlebná pec)
a chlebový, z chléb (psl. *chlěbъ).

chlebovka  v sled. významu jen nář; SSJČ nář. — Univerbizací
z
chlebová pec, viz tam.

pec  f. stč., Jg, SSJČ, SSJ, hluž. pěc — Z psl. *pek-tь.

pec  m. jen nář.; pol. piec, dluž. pjac Viz pec f.

pekarčák  jen nář.; SSJČ nář. ,pekařská pec‘ — Univerbizací z pe-
karský pec
, viz tam.


pekáreň  jen nář.; Bš záp. Morava — Viz pekárna.

pekárka  jen nář.; Kt, SSJČ nář. pekarka — Univerbizací z pekař-
ská pec
. Viz pekárna.

pekárna  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář., SSJ pekárnica nář.,
pol.
piekarnik — To a ostatní odvozeniny ze základu
pek-ar. Viz pec.

pekarská/-ý pec  jen nář.; stč. pekarská pec — Sousloví; podle ur-
čení pece. Viz pekárna.

zadní pec  jen nář. — Sousloví; podle polohy pece.

5    pec Po 1, Ju 3–7, Ru 1–5 — chlebová pec Ju 1, 2, 4 — chlebofka Ju 2 — chlebouka Ju 2 — pekáč Ru 3

6    AJŚ 381, AJK 89:3, SSA 35, OLA 1082

Či