ČJA 1

168 hadr (288) — mapa s. 323

1    M         hadr (hader 450, 452, 457, handr m. 125, 146)

hadra — handra

lavičňík (lejčňák 454)

S          mokřice 148

N          handrlák 146

2                 Sledovaly se lexikální rozdíly v nářečním pojmenování pro kus látky k mytí podlahy. Jako výraznější se
však ukazují rozdíly rodové a hláskoslovné (hadr × hadra; hadra × handra).

Původně specifický lavičník mívá místy i posunutý význam ,hadr na nádobí nebo na nábytek‘, ale i ge-
neralizovaný význam ,hadr na mytí vůbec‘. Také výraz hadr(-a) má ve spis. jazyce i v nářečích obecný vý-
znam, tj. ,kus opotřebované látky, event. určený k mytí, čištění‘. Vzácně doložená jč. obměna hader je patrně
jedním z mála reliktů průvodního vokálu u r.

3                 Výrazný je protiklad rodový: hadr m. (jz. a stř. Čechy se záp. Moravou) × ha(n)dra (na ostatním úze-
mí). Podoba s -n- (handra) zabírá sv. Čechy a izolovaně již. a vých. část Slezska s přilehlým sev. Valašskem
(na tuto oblast navazuje i podoba slovenská).

Slovo lavičník je na ústupu a dokládá se (vždy v dubletách se slovem hadr) z území jv. Čech.

4                 Slovníkové doklady uvádějí výraz hadr v obecném významu.


hadr  stč., Jg, SSJČ, hluž. st. hadr m. a hadro, hadrješćo n. — Pře-
jato z něm.

hadra  jen nář.; stč., Jg, SSJČ nář. — Z hadr přechodem k žen. ro-
du.

handra  jen nář.; Kt, SSJČ nář., SSJ — Forma se zesilovacím -n-.
Viz hadra.


lavičník  v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ ob. ,hadr na utírání
nábytku‘) — Od
lavice.

mokřice  jen nář.; Kt — Od mokrý.


5    hadr Ju 1–5, Ru 2–4 — hadra Ju 2–4, 6, Ru 5 — handra Po 1, Ju 2

6    —

Bh