ČJA 1

167 ždímat (291) — mapa s. 323

1    M         žďímat (ždžímat 508, též 438) — žímat

žmout (ždmout 61)

žmejchat

krouťit (kryn- 831–836, 84)

krúcat

N          vižímať, vižmout, vižďimovat 143, vižďímat, viždmout, zažímat, zažmout, zažďímat

2                 Mapa znázorňuje prostorové rozložení nář. ekvivalentů slovesa ždímat (v kontextu ž. prádlo), tj. zba-
vovat je vody mačkáním, kroucením ap. Sledováno bylo pouze označení ručního způsobu této činnosti. Mapa
registruje nejen diferenciaci v rovině lexikální (kroutit × ždímat), ale i slovotvorné a hláskoslovné varianty
obou lexémů (ždímat × žmout, kroutit × kroucat, ždímat × žímat).

Místy, zejména v svč. oblasti, se projevily obtíže při zjišťování vidově adekvátní (bezpředponové) formy
(žmout). Bývá tu nahrazována opisem s dok. formou vyžmout. Podobně v oblasti jzč. se tvoří často forma ne-
dokonavá jen s předponou za- (zažímat).

V mladší vrstvě na Moravě byl zachycen významový rozdíl obou sloves. Výraz ždímat, pronikající jako
spis. inovace, se užívá o mechanizované činnosti (ždímání ve ždímačce), kdežto tradiční výraz kroutit označu-
je práci ruční.

Sloveso kroutit je plně terminologizováno, předmět (prádlo) není obligatorní.

3                 Základní lexikální protiklad tvoří celočeské, zm. a zábřežské sloveso ždímat proti lexému kroutit, uží-
vanému na vých. polovině Moravy a ve Slezsku. Tato základní diferenciace je doplněna rozdíly slovotvornými
a hláskoslovnými. Při okrajích areálu slovesa ždímat je zachována jeho archaická forma žmout (v úseku pod-
krk. a náchodském a na Jindřichohradecku). Tvarem žmýchat se vyděluje velký areál na Českobudějovicku.
Velký jzč. a zm. areál vytváří původní podoba žímat, která má hláskovou paralelu v podkrk. žmout.

V mor. areálu slova kroutit se vyčlenil ve vm. oblasti široký pruh s tvarovou variantou kroucat.

Města se shodují většinou s nář. okolím venkovským, ale v mluvě mladé generace mor. měst převládá
sloveso ždímat.

4    kroucat  jen nář. — Přechodem k 5. tř. slovesné od kroutit, viz
tam.

kroutit  v sled. významu jen nář.; Jg — Specifikací významu ,otá-
čet‘, psl.
*krNtiti.

ždímat  stč., Jg, SSJČ — Pův. žmu, žieti z psl. *žęti ,mačkat‘; zpra-
vidla s
-d-, pak proniká iterativní ž(d)ímat s formálním
přechodem k 5. tř. slovesné. Podoba s
-d- je z prefigova-


ného iterativa sъ-žimati nebo jьz-žimati (disimilací >
žž > žď).

žímat  jen nář.; stč. žmu, žieti, pol. wyżymać, hluž. žimać — Viz
ždímat.

žmout  jen nář.; Jg — Přechodem k 2. tř. slovesné, viz ždímat.

žmýchat  jen nář.; Jg žmíkat, SSJ žmýkať — Forma s intenzifikač-
ním sufixem od starého
žieti.

5    žďímat Po 1, Ju 1–5, Ru 2–4 — krúcat Ru 5 — krúťiť Ju 7 — vikróťit, vikrócet Ju 6

6    ASJ IV 400:2a žmýkať (bielizeň), SSA 6.84

Hl