ČJA 1

159 postel (279) — mapa s. 309

1    M         postel f. (poscel 755, poste 732, 734) — postél (též 631, 734, 737)

postel m.

lože — lúže

ložo (ožo 701)

ško (úško 729)

łožňica

pohrátka

N          barák expr., betla slang.

2                 Sledovaly se lexikální rozdíly v nář. pojmenování pro postel, tj. kus nábytku určeného ke spaní. Nář.
materiál se diferencuje též slovotvorně, morfologicky (lůžko × lože × ložo) a hláskoslovně (lože × lúže; po-
stel
× postél).

Slovo pohrádka mívá ojediněle ještě starší význam ,horší postel (obyčejně pro čeledína) ve chlévě upevně-
ná ke zdi‘, případně ,ohrazená palanda na spaní‘ (srov. Bš). Slovo ložnice ztrácí význam ,postel‘ a nabývá ve sho-
dě se spis. jazykem významu ,místnost zařízená ke spaní‘ nebo ,souprava nábytku do ložnice‘ (srov. SSJČ).
Výraz barák se vyskytuje častěji jen ve vazbách jít na b., táhnout na b. (v Archivu lidového jazyka byl doložen
zvl. ze střední Moravy). Je hodnocen většinou jako depreciativum, proto nebyl mapován.

3                 Předěl mezi základními pojmenováními (postel × lože, lůžko) tvoří zhruba řeka Svitava a dále
k severu bývalá zemská hranice. K souvislé oblasti českého a zm. výrazu postel se připojuje areál staršího slo-
va lože v záp. Čechách. To bylo zaznamenáno také v sev. úseku vm. nářečí a na přilehlém úseku Slezska, kde
na ně navazuje západoslezská podoba ložo. Varianta se zdlouženou kmenovou samohláskou lůže byla zapsá-
na z okraje svč. nář. a ze Zábřežska. (Podoba lóže, doložená dříve z Podřipska, Stříbrska a Rokycanska, za-
chycena nebyla. Podobně už nebyla zaznamenána forma lože f. – Bš. laš. a horň.) Ze stř. Moravy a z vých.
úseku Slezska se dokládá derivační inovace lůžko, jež má tendenci pronikat i na ostatní území.

Malé, ale kompaktní celky vytvářejí výrazy pohrádka (Uherskobrodsko) a ložnice (Vsetínsko).

Slovo postel se na sev. i jv. okrajích svč. oblasti vyskytuje reliktně i v rodě mužském. Jeho rozšíření bylo kdysi
větší, Bš je dokládá i ze záp. Moravy.

Většinové slovo postel (na Brněnsku postél) se v Čechách šíří i do oblasti s arch. lože, jež jinak přetrvá-
vá hojněji jen ve frazeologickém spojení jít na lože. Ve městech je výraz postel rozšířen obecně, v mor. měs-
tech zpravidla jen u ml. generace; rychle ustupuje arch. pojmenování pohrádka a zejména ložnice. Slovo lo-
že
, lůžko se na Moravě drží, neboť v povědomí mluvčích tu nemá jen nář. charakter, srov. též SSJČ; navíc
slovo postel bývá mnohdy obsazeno významem ,stelivo vůbec‘ nebo ,slamník, peřiny‘.


4    lože  stč., Jg, SSJČ kniž., SSJ zast., kniž., pol. łoże
Z *log-jo-m, to od *legti ,ležeti‘.

ložnice  v sled. významu jen nář.; pol. łożnica zast. (stč. jen míst-
nost ke spaní‘, Jg navíc ,boční prkna postele‘; v tomto
druhém významu dosud místy na Val. a ve Slezsku) — Viz
lože.

ložo  jen nář.; hluž. łožo — Viz lože. Příklon k substantivům typu
město.

lůže  stč. lóže, Jg, SSJČ zast. kniž. — Viz lože.


lůžko  Jg, SSJČ, SSJ lôžko, pol. łóżko, hluž. łóžko — Od lože, viz
tam.

pohrádka  v sled. významu jen nář.; stč. ,ohrazený prostor k usklad-
nění něčeho nebo k ležení‘, Jg mor. a slc. ,horší po-
stel z prken‘, SSJČ nář. ,palanda‘ — K psl.
*gorditi ,hradi-
ti‘.

postel  f. stč. též postele f. (vedle sledovaného významu zpravidla
,stlané součásti lože‘), Jg, SSJČ, SSJ, pol.
pościel, dluž.
postola — Souvisí se stláti. Psl. *po-stel’a, pův. ,čím je lo-


 

že ustláno‘. V mor. a slez. dial. se místy dosud rozlišuje
,lůžko‘ a jeho ,postel‘.


postel  m. jen nář. — Viz postel f.

postél  jen nář. — Viz postel f.

5    postel Ju 1–7 —  lúže Po 1 —  łúško Ju 6, 7

6    MAGP 238, AJŚ 244, PLPJ 184, AJPP 57

Bh