ČJA 1

155 opěradlo (273) — mapa s. 303

1    M         lenoch (leňoch 802)

lena 801, 819 (lyna 831)

zábradlí (zabradlí 308, 431, 448, 452, 454) — zábřadlí (žabřadlí 423, 436, 449, zábřahadlí 323, zabřa-
hadlí 324)

zábradlo (zabradlo 454, 460, zabrhadlo 456, zavrhadlo 547, 458) — žabřadlo (žabradlo 412, řa-
břadlo 414, 431, 446, 447, řebřadlo 422, 442, 444, 445, hřebřadlo 443, 444, řebřadlo 432,
433)

(v)opjeradlo (opjera 805) — opiradlo

křidlo (křídlo 302)

záda

řbet

mádlo 148, 161

legát 701, 707, 722

S          žydla 832

N          vopíradlo 118, 203, 211, 213, 457, 651, lojnštel 306

2                 Pro část dřevěné židle určenou k opírání se v nářečích užívá řada odlišných pojmenování, z nichž nej-
rozšířenější je přejatý výraz lenoch a jzč. ekvivalent zábradlí (s četnými variantami). Ještě podle Jungmanno-
va slovníku měla obě tato slova širší význam ,zábradlí‘, ale z dokladů je zřejmé, že se v něm zahrnoval i vý-
znam námi sledovaný. Oba významy podržuje také sporadický vč. výraz mádlo.

Při ústupu tradičních názvů dochází místy i k významovému rozlišení. Např. tradiční jzč. pojmenování
zábradlí se častěji udržuje jako ,opěradlo u lavice‘, kdežto pronikající výrazy označují spíše novější typ reálie
(opěradlo ,opěradlo u židle‘, lenoch ,čalouněné opěradlo‘).

Metaforického původu jsou výrazy záda, hřbet a křídlo. V ojedinělých případech se sledovaná část
označuje názvem užívaným jinak pro celou židli (např. vm. legát, slez. žydla), jindy se zase židle pojmenová-
vá výrazem běžným jinde pro opěradlo (např. lenoch a varianty lenůšek, lenošek, lenoška, viz I-154).

3                 Hlavní zeměpisný rozdíl vytváří slovo zábradlí, které výrazně vymezuje jzč. oblast, a přejatý výraz le-
noch
na téměř celém ostatním území. Tento základní lexikální protiklad je doplněn několika menšími ostrovy
nář. výrazů, a to chod. křídlo, čm. a val. záda a opavským hřbet. Výraz opěradlo – jak to dosvědčuje pro vm. ob-
last Jungmann – je nářečním označením jen na vých. Moravě a ve Slezsku (zde též v podobě opíradlo). Jinak
je to slovo v nářečích nové.

Jzč. výraz zábradlí má řadu variant. V rovině slovotvorné jsou to podoby se změněnou morfologickou
charakteristikou (zábradlo, žabřadlo), obměny v rovině hláskoslovné jsou mnohem pestřejší. Při detailnějším
pohledu, který už nemohl být na mapě podrobně zachycen, se hláskoslovné varianty vrství v soustředných
izoglosách zvl. na Strakonicku, a to -bř- (zábřadlí, žabřadlo), ř- (řabřadlo), -e- (žebřadlo, řebřadlo). Někte-
ré varianty (např. zábřahadlí a doudl. zavrhadlo) jsou od výchozí podoby už dost vzdálené.

Nový výraz opěradlo, shodný se spis. jazykem, proniká do nářeční vrstvy nerovnoměrně, v mluvě měst-
ské mládeže je však už na celém území zcela běžný. Mapa je zároveň výrazným příkladem situace, kdy mladá
generace nepřejímá žádné z nářečních slov, a to ani někdejší pojmenování územně nejrozšířenější.

4    hřbet  v sled. významu jen nář.; SSJ chrbát (stoličky) — Z psl.
*grьbьtъ, přenesením ob. významu ,záda‘, viz též záda.

křídlo  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu slova
křídlo.

legát  v sled. významu jen nář. — Specifikací významu přejatého
nář. slova
legát ,židle‘.

lena  jen nář. — Viz lenoch.

lenoch  Jg též ,zábradlí‘, SSJČ, SSJ leňoch zast. — Přejato z něm.,
též lid. etymologií k
lenoch ,líný člověk‘.

mádlo  SSJČ zast. a nář., též madlo (Jg madlo, jimadlo, jmadlo
,zábradlí‘) — Z psl.
*jьmadlo od *jьmati ,chytat‘, specifi-
kací významu.

opěradlo  SSJČ, SSJ operadlo, pol. oparcie (Jg slc. ,zábradlí') —
Od
opírat.

opíradlo  jen nář. (Jg ,zábradlí‘) — Viz opěradlo.

zábradlí, zábradlo  v sled. významu jen nář.; Jg též ,zábradlí‘ —
Specifikací pův. širšího významu, od
bradla n. pl. ,zábrad-
lí‘.

zábřadlí, žabřadlo  jen nář. — Viz zábradlí.

záda  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu slova záda
(od psl.
*zadъ).

židle  v sled. významu jen nář. —  Specifikací významu slova židle,
přejatého z něm.

5    lenoch Po 1, Ju 1–5, Ru 1, 4 — zábradlí Ru 2, 3 — záda Ju 7 — legátka Ju 6 — léna Po 1 — naslaňač Ju 2

6    —