ČJA 1

154 židle (272) — mapa s. 301

1    M         židle (žídle 501, židla 202, 205–208, 223, 225, 241–243, 249–252, 502, 504, 506, 512, 514, 52, 53, 62–64
66, 67, 71–75, 82, 84, 92, 95)

židlice

židlička

stolek (stúłek 747, -yk 818)

stolice

stolička

lenoch

lenošek (lé- 749) — lenúšek (-ušek 510, 511)

lenoška

legát (legat 71, legátek 677)

legátka

sesel (-él 621, 626, 627, 629, 632, 636, 637, 52, 62) — sesl

seslík

sesle (sesla 504–506 a dále na Moravě 631, 643, 655, 677, 680–682, 703, 707, 715, 717–719,
723, 725, 726, 731, 739, 743–745, 749, 756, 817, 64, 71, 72, 74, 75, 79)

2                 Byla zjišťována nářeční pojmenování staré venkovské židle s opěradlem. Materiál je bohatě diferenco-
ván lexikálně, slovotvorně (např. židležidlicežidlička, stolekstolicestolička) a hláskoslovně (sesl
seselsesél, lenošeklenůšek apod.). Jednotlivé rozdíly vytvářejí výrazné areály.

Příčiny terminologické nejednotnosti tkví především v různosti samotné reálie. Užívalo se různých typů

židlí, zvláště v pokojích bývaly rozmanité lepší židle, namnoze i tovární výroby. Proto některé názvy označují
v určitých oblastech převážně staré selské židle (
židlice, židlička, stolice, stolička, lenoch), jiné (židle, sesle,
seslík) jak reálii starou, tak i novější její typy.

3                 Mapa zobrazuje bohatou lexikální diferenciaci projevující se na celém zkoumaném území. Do popředí
výrazně vystupuje protiklad mnohovrstevnosti pojmenování v Čechách proti většinou nedubletním termínům
na Moravě (kromě Valašska). Pravidelně bývá v Čechách členem dublet, triplet apod. výraz židle (pouze
v části svč. nář. byl zachycen jako výraz jediný). Ve spojení s jinými označeními vystupuje vždy jako pojmeno-
vání novější. Na Moravě však byl zachycen jen sporadicky, a to jako název nový, proto nebyl mapován (kro-
mě měst). Další člen dublet a triplet tvoří pojmenování specializovaná v určitých oblastech především na
označení staré venkovské židle: židlice (porůznu v oblasti střč. nář. a v sev. úseku nář. svč.), židlička (jzč.
nář.), stolice (severozápadní Morava s přilehlým úsekem vých. Čech), stolička (záp. Čechy). V dubletách
a tripletách bývají rovněž zastoupena pojmenování novějších typů židlí: sesle (severozápadní polovina Čech),
seslík (již. a jihovýchodní Čechy a přilehlá část Moravy). Některé názvy vyskytující se v Čechách pokračují
na Moravě, ovšem s tím rozdílem, že se stávají univerzálním označením všech druhů židlí. V návaznosti na
Čechy vytváří velký areál na záp. Moravě podoba sesel. Na Valašsku se užívá vedle jiných označení též výra-
zu stolička. Typicky moravské jsou názvy legát, legátka (soustředěné ve středním pásu Moravy), pro Slezsko
je charakteristický výraz stolek. Menší okrajové oblasti tvoří lenoch, lenůšek (Novoměstsko s přilehlým úse-
kem vč.), lenošek, lenoška (Valašsko).

V městské mluvě se málo odráží situace blízkého venkovského okolí. Tento stav je patrně způsoben vý-
skytem jiných typů židlí ve městech, a proto ve všech městech nacházíme převážně pojmenování židle, v Čechách
ještě navíc často i sesle.

Formální deminutiva vytvářejí územně navazující celky. Výrazy stolička, židlička, seslík byly zachyce-
ny v již. polovině Čech a přecházejí na Moravu (jihozápadní seslík a severozápadní lenůšek). Rozsáhlý areál
tvoří dále pojmenování lenošek a stolička na vých. Moravě a stolek ve Slezsku.

4                 Z dokladů v excerpovaných slovnících nelze vždy zjistit, zda přesně odpovídají sledované reálii.

legát  v sledovaném významu jen nář.; SSJČ nář. — Patrně přejato
z lat.

legátka  jen nář.; Jg též legátko, obojí mor. a slc. ,stolice dřevěná
neb slaměná‘, SSJČ nář. — Od
legát, viz tam.

lenoch  v sledovaném významu jen nář.; Jg (SSJČ ,opěradlo žid-
le‘, srov. I-155 opěradlo) — Přejato z něm.

lenošek  v sledovaném významu jen nář. — Dem. od lenoch, viz
tam.

lenoška  v sledovaném významu jen nář.; Jg ,sesle se zábradlím,
stolice se zábradlím‘, SSJ
leňoška ,stolička vzadu s opě-
radlem, obyčejně čalouněná‘ (SSJČ ,křeslo‘) — Od
le-
noch
, viz tam.

lenůšek  v sledovaném významu jen nář. — Viz lenošek.

sesel  v sledovaném významu jen nář.; Jg mor. — Přejato z něm.

sesl  jen nář. — Viz sesel.

sesle  Jg, SSJČ zast. ob. a nář. — Viz sesel. Formy s -a vznikly na
Moravě analogicky podle nepřehlasovaných podob.

seslík  Jg mor. dem., SSJČ zast. ob. a nář. — Dem. od sesel, viz
tam.

stolek  SSJČ zast. a nář. (hluž. stoł) — Dem. z psl. *stolъ, kde se
ještě funkce stolu a židle neodlišovala.

stolice  stč. stolicě, Jg, SSJČ, SSJ — Odvozeno suf. -ica od *stolъ,
snad už v psl.

stolička  v sledovaném významu jen nář.; Jg ,malá stolice‘ (SSJČ
,malé nízké sedátko bez opěradla‘, srov. I-156 stolička) —
Od
stolice, viz tam.

židle  stč. židla, Jg, SSJČ, pol żydla Přejato ze střhn. sidel(e),
to z lat. sedile. Formy s -a vznikly na Moravě analogicky
podle nepřehlasovaných podob. K čes. nář.
židla srov.
I-68 boule.

židlice  Jg, SSJČ poněkud zast. — Od židle, viz tam.

židlička  Jg dem., SSJČ dem. — Od židle, viz tam.

5    židle Po 1, Ju 1–4, Ru 1, 2, 4 — židla Ju 3 — židlice Ju 3, 5, Ru 1, 2, 4 — židlička Ju 2, Ru 2, 3 — stolac Ju 1 — stolice Ju 1, Ru 2 — le-
noška Ju 7 — legátka Ju 6, Ru 5

6    AJŚ 391, ALE 416

Pl