2                 V názvech pro květináč, tj. okrouhlou hliněnou nádobu na pěstování květin, se projevuje bohatá lex. di-
ferenciace. Jako terminologicky jednoznačné fungují výrazy od základu květ-/kvít-. K označení sledované re-
álie se však užívá rovněž těch pojmenování, která původně označovala buď určitý druh kuchyňských nádob
(bábovka, baňka, bezkrejtka, koflík, látka, okrouhlík, pánvička, pucláček), nebo nádoby, nádobí obecně
(donička, hrnec, hrnek, karhanec, kšírek, pernice), případně byla volba některých dalších názvů motivována
skutečností, že se na venkově květiny často pěstovaly v poškozených (tedy svému původnímu účelu již nevy-
hovujících) nádobách různého typu (střep, čepaňa, snad i pukala). Uvedené názvy jsou na zkoumaném úze-
mí značně rozrůzněny a navzájem se mnohdy překrývají.

Pojmenování hrnek (hrneček, hrnec) mají často u sebe atribut na kvítka. Střč. výraz kořenáč byl pů-
vodně termínem zahradnickým.

3                 Základní protiklad představují terminologická pojmenování odvozená od základu květ-/kvít-, doložená
téměř na celém území (nejrozšířenější z nich je podoba květník), a názvy specifikované na sledovaný význam
jen na určité části zkoumaného území (největší areály vytvářejí označení hrnek, látka, pernice).

Výraz květináč, který proniká do nářečí ze spisovného jazyka, byl zachycen souvisleji na východní po-
lovině Čech a na záp. Moravě. Většinou se vyskytuje v dubletě s některým výrazem tradičním. Sporadicky
pak jej nacházíme téměř na celém zkoumaném území, především v mluvě ml. generace, zvl. ve městech. Starší
pojmenování květník vytváří rozsáhlý areál především v oblasti jzč. nářečí s hlubokými přesahy na území ná-
řečí středočeských. Odděleně se pak nachází v malém areálu v sev. Čechách a ve vm. nářečích. Jinak byly na
Moravě zachyceny ještě podoby květňák (širší Brněnsko) a kvítňák (již. úsek vm. nářečí). Zejména na záp.
Moravě je podoba květník vytlačována novějším pojmenováním květináč. Výrazy květník, květináč tvořívají
spolu dubletu ojediněle; v těchto případech pak představuje název květináč zřetelnou inovaci. V centru a na
severu Čech je řídce doloženo (rovněž v dubletách) pojmenování kořenáč.

Pojmenování hrnek zabírá rozsáhlý areál na sev. části střč. dialektu a přiléhajícím území nářečí svč.,
druhou velkou oblast tvoří na již. Moravě. Podoba hrnec se nachází v její části střední. Jižně od Tábora bylo
několikrát zachyceno formální deminutivum hrneček. Menší, zato kompaktnější areály vytvářejí některá po-
jmenování další: pucláček (sev. Královéhradecko a širší Náchodsko), pánvička (podorlický úsek), koflík
(Vysokomýtsko a Novoměstsko), vrhlík (Domažlicko a Klatovsko), bezkrejtka (již. a jv. Čechy), střep (část
centrálního střm. nářečí a Zábřežsko, ojediněle Uherskobrodsko); podoba třep je doložena z Doudlebska.
Výraz pernice byl zachycen na rozsáhlém území mezi Litovlí a Zlínem a na jihu Valašska, látka ve Slezsku.

Ojedinělý výskyt mají výrazy baňka (širší Pelhřimovsko), karhánek (již. od Hradce Králové), vokrou-
hlík (Podkrkonoší), donička (přechodový pás čes.-pol.) a bábovka s obměnami (již. Čechy, Zábřežsko).

4    babolka  jen nář. — Snad k bábovka.

bábovka  v sled. významu jen nář. — Nář. specifikací pojmenová-
ní bábovka ,forma na pečení bábovky‘.

baňka  v sled. významu jen nář. — Nář. specifikací pojmenování
baňka ,baňatá nádobka‘.

bezkrejtka  jen nář. — Nář. specifikací pojmenování bezkrejtka
(SSJČ nář. ,nekrytý hrnec‘).

bulák  jen nář. — Nář. specifikací pojmenování bulák (Kt ,vy-
pouklý hrnec‘, Bš buláček na Jevíčsku ,hliněná miska, ka-
strůlek‘). Patrně lze spojit s adj. bulatý ,buclatý‘ (Jg).

čepaňa  jen nář. — Specifikací nář. čepaňa ,střep, poškozená ná-
doba‘, případně nář. čepaně ,nádobí‘.

donička  jen nář.; Jg i donice mor., pol. —  Nář. specifikací arch.
výrazu donice (v dem. tvaru) ,hliněná nádoba‘.

hrnec na květiny  Jg, SSJČ — Nář. specifikací výrazu hrnec, hr-
nek ,nádoba‘.

hrneček  v sled. významu jen nář.; dluž. kwětkowy gjarnyšk —
Dem. od hrnek, hrnec, viz tam.

hrnek  SSJČ — Viz hrnec.

karhánek  jen nář.; SSJČ karhánek nář. — Nář. specifikací arch.
výrazu karhan, karchan (v dem. tvaru) ,nádoba‘ (už stč.).

koflík  v sled. významu jen nář. — Nář. specifikací pojmenování
koflík ,nízký hrneček na nápoje‘.

kořenáč  Kt, SSJČ, SSJ korenáč — Ke kořen.

kšírek  jen nář. — Nář. specifikací názvu kšír (v dem. tvaru) nář.
,nádobí‘; z něm.

květináč  SSJČ, SSJ kvetináč — Ke květina, květ. Nazváno podle

účelu, jemuž nádoba slouží.

květňák  jen nář.; SSJČ nář. — Viz květník.

květník  Jg, SSJČ říd., SSJ kvetník — Ke květ. Viz též květináč.

kvítňák  jen nář. — Viz květník.

kvítník  jen nář.; SSJ zast. kvietnik — Viz květník.

látka  v sled. významu jen nář. — Nář. specifikací arch. výrazu lát-
ka ,hrnec, zvláště na mléko‘.

muškát  v sled. významu jen nář. — Přeneseně z muškát ,pelargó-
nie s vonnými listy pěstovaná v květináči‘.

okrouhlík  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Nář. specifi-
kací pojmenování okrouhlík ,okrouhlá nádoba na mléko‘.

pánvička  v sled. významu jen nář. — Nář. specifikací názvu pá-
nev (dem. pánvička) ,mělká kulatá nádoba‘.

perlice  jen nář.; Kt ,nádoba na rostliny‘ —  Hláskovou obměnou
z pernice, viz tam.

pernice  jen nář.; Kt mor., SSJČ nář. — Specifikací nář. pojmeno-
vání pernice ,hliněná nádoba, mísa‘.

pucláček  jen nář. — Nář. specifikací pojmenování puclák (v dem.
tvaru) nář. ,široký baňatý hrnec‘.

pukala  jen nář.; Bš laš., Kt — Patrně k pukat; původně snad vý-
raz označující poškozené nádoby, které pak často sloužily
na venkově k pěstování květin.

střep  v sled. významu jen nář.; SSJ ,květináč‘ — Nář. specifikací
pojmenování střep ,poškozená nádoba‘. Viz i čepaňa, pu-
kala, třep.

třep  v sled. významu jen nář. — Nář. specifikací pojmenování
třep ,střepina, poškozená nádoba‘. (Stč. střěp, třěp, psl.

 

*čerpъ. Začáteční stř- je výsledkem analogie podle slov
s náležitým náslovným skupením stř-. Srov též I-89 stře-
víc.)

vrhlík  jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Souvisí s označením vrhlice ,ná-
doba na mléko‘.